Pošta loni zvýšila zisk o čtvrtinu, i díky kompenzacím od státu

Česká pošta loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun. Může za to i kompenzace od státu za poskytování základních služeb v celé České republice, kterou přinesla novela zákona o poštovních službách.

Výnosy České pošty za loňský rok vzrostly o téměř šest procent na 20,26 miliardy korun. Poštovní provoz podniku se na tom podílel sumou 14,3 miliardy korun, zatímco například prodej zboží částkou 223 milionů korun.

Ziskovými segmenty České pošty jsou například poštovní poukázky, spolupráce s aliančními partnery a výplata starobních důchodů. Podnik podle generálního ředitele Martina Elkána loni ušetřil desítky milionů korun v režijních nákladech, v oblasti IT a vlivem příznivých cen také na spotřebě pohonných hmot a v oblasti energií.

Pro poštu je z hlediska hospodaření důležitá novela zákona o poštovních službách. „Napravila do té doby nespravedlivý stav, kdy Česká pošta vykonávala základní služby objednané státem bez toho, aby za ně dostala zaplaceno. Mohli jsme tak začít investovat do oblastí, ve kterých to bylo dlouhodobě nejvíce potřeba. Po sedmi letech jsme mohli zvýšit tarifní mzdy, investovat do poboček nebo do výměny počítačů, tiskáren a dalšího zařízení,“ uvedl Elkán.

  • Počet vnitrostátních listovních zásilek klesl meziročně o devět procent kvůli většímu využívání elektronických způsobů komunikace. Roznáška tištěných periodik klesla o pět procent a platby pomocí poštovních poukázek o téměř 11 procent. Zájem naopak rostl o doručování balíků.

Náhrada za nefunkční kompenzační fond

Náklady měl podle původní právní normy hradit kompenzační fond, do kterého měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtěla přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.

  • Mezi základní služby patří dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání balíků do deseti kilogramů, doručení peněž poštovní složenkou nebo dodání doporučených a cenných zásilek.

Maximální výše kompenzace za loňský rok může činit 700 milionů korun. Její výši sice musí ještě ověřit Českým telekomunikačním úřadem, Česká pošta má nicméně povinnost v souladu s účetní a daňovou legislativou kompenzaci promítnout do výsledků za rok 2015.

Když pošta žádala o příspěvek na úhradu ztráty za rok 2014, přiznal jí telekomunikační úřad 657 milionů korun místo více než miliardy a půl.

Státní podnik Česká pošta ročně investuje zhruba miliardu korun. Zaměstnává přes 30 tisíc lidí a provozuje kolem 3200 poboček. Více než tisíc z nich je však ztrátových. Dvě třetiny poboček chce pošta převést na partnery během příštích let, rušit je nebude. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...