Poslanci navrhli ve státním rozpočtu přesunout 46 miliard. Rozhodne se ve třetím čtení

Poslanci navrhli ve středu přesunout přes 46 miliard korun ve státním rozpočtu na příští rok, o kterém jednala sněmovna ve druhém čtení. Peníze chtějí přidat například armádě, na platy a investice v sociálních službách, na platy policistů a hasičů a na investice do regionálního školství. Rozpočtový výbor přitom minulý týden doporučil přesuny jen za zhruba 1,5 miliardy.

K návrhům na navýšení armádního rozpočtu ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministerstvo obrany si na nedostatek peněz nestěžuje. Stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí až za týden při závěrečném schvalování státního rozpočtu. Dopředu ohlásil, že nepodpoří úpravy, které by odebraly peníze na obsluhu státního dluhu.

Babiš také řekl, že ho zaujaly některé středeční návrhy poslanců. Není ale podle něj prostor na zvyšování jeho výdajů na úkor státního dluhu.  Zároveň se ve sněmovně jedná i o některých pozměňovacích návrzích týkajících se elektronické evidence tržeb. 

„Zaujal mě návrh paní poslankyně (Jany) Černochové, že by armáda mohla mít lepší režim u investic,“ řekl Babiš. Poslankyně ODS navrhovala růst rozpočtu obrany o deset miliard. Ministr řekl, že za dobrý nápad považuje zřízení speciálního zákona, podle kterého by armáda nakupovala.

Ministr však nemá dojem, že by si obrana stěžovala na nedostatek peněz. „Musí využít možnost a hlavně vysoutěžit zakázky velkého rozsahu, které překlenou víc než rok,“ řekl Babiš. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v úterý shodli, že je reálné, aby Česko dávalo kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Do roku 2020 chtějí dosáhnout na 1,4 procenta podle koaliční dohody.

Některé poslanecké návrhy Babiše zaujaly i v oblasti provozních nákladů. „Poslanci to studovali detailně, některé věci mě inspirovaly, takže se na to podívám. Ale základ je v tom, že skutečně není prostor na nějaké navyšování rozpočtu na úkor státního dluhu,“ řekl Babiš. O přesunech v rámci jednotlivých kapitol se musí poradit koalice, dodal.

Černochová: Nedávejte peníze UNESCO

Změny v rozpočtu žádali hlavně opoziční poslanci. Jednu z největších navrhli občanští demokraté. Předseda jejich poslanců Zbyněk Stanjura chce vzít z několika kapitol celkem 30 miliard korun a poslat je na obsluhu státního dluhu. Občanští demokraté uvádějí, že se jedná o úsporu státního rozpočtu, když jeho základní parametry se už měnit nemůžou. Z koaličních lavic zaznělo jen několik požadavků na úpravy rozpočtu.

Navýšení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard korun na úkor například podpory agropotravinářského komplexu navrhla Jana Černochová z ODS. Podobně argumentoval Jiří Skalický (TOP 09), jenž chce posílit armádní rozpočet z peněz na podporu agropotravinářského komplexu o 2,28 miliardy korun.

Černochová taky navrhla, aby Česko příští rok nedalo příspěvek 30,2 milionu korun Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) kvůli údajnému šíření protižidovské propagandy. Peníze navrhla přidat ministerstvu kultury na podporu projektů, které by připomněly oběti holokaustu.

Velké zastání měly platy policistů a hasiči

K platům policistů a hasičů se sešlo hned několik návrhů. Martin Lank z Úsvitu na ně chce přidat 900 milionů z obsluhy státního dluhu, Zdeněk Ondráček (KSČM) 90 milionů z rozpočtu Ústavu pro studium totalitních režimů. Více požadavků bylo k platům v sociálních službách. Komunistka Marta Semelová na ně chce přidat půl miliardy korun z obsluhy státního dluhu, Markéta Adamová (TOP 09) 227 milionů z platů na ministerstvu práce a sociálních věcí a Jana Hnyková (Úsvit) 600 milionů z dávek v hmotné nouzi. Lidovec Vít Kaňkovský chce podpořit investice v sociálních službách částkou přes 322,5 milionu z podpor v nezaměstnanosti.

Občanský demokrat Vladislav Vilímec navrhl přidat 200 milionů na investice do základních a mateřských škol a jeho stranická kolegyně Jana Fischerová by poslala 300 milionů na veřejné knihovny. Zavedení třetí hodiny tělesné výchovy na prvním stupni základních škol prosazuje Anna Putnová (TOP 09). Z obsluhy státního dluhu na to požaduje 100 milionů. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) by poslal 100 milionů korun ministerstvu školství na platy akademických a výzkumných pracovníků na vysokých školách z rozpočtů úřadu vlády a grantové a technologické agentury. Na platy na vysokých školách navrhl poslat 200 milionů korun z obsluhy státního dluhu František Vácha (za TOP 09).

Zvýšení kapitoly rozpočtové rezervy o 5,5 milionu korun na úkor položky na platy v prezidentské kanceláři kvůli údajné neprofesionalitě některých zaměstnanců chce prosadit Věra Kovářová (za TOP 09, STAN). Adamová chce kanceláři zase zkrátit rozpočet na zahraniční a tuzemské cesty, a to až o 1,5 milionu. V rozpočtovém výboru s těmito návrhy obě poslankyně už dříve neuspěly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025
Načítání...