Poslanci navrhli ve státním rozpočtu přesunout 46 miliard. Rozhodne se ve třetím čtení

Poslanci navrhli ve středu přesunout přes 46 miliard korun ve státním rozpočtu na příští rok, o kterém jednala sněmovna ve druhém čtení. Peníze chtějí přidat například armádě, na platy a investice v sociálních službách, na platy policistů a hasičů a na investice do regionálního školství. Rozpočtový výbor přitom minulý týden doporučil přesuny jen za zhruba 1,5 miliardy.

K návrhům na navýšení armádního rozpočtu ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministerstvo obrany si na nedostatek peněz nestěžuje. Stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí až za týden při závěrečném schvalování státního rozpočtu. Dopředu ohlásil, že nepodpoří úpravy, které by odebraly peníze na obsluhu státního dluhu.

Babiš také řekl, že ho zaujaly některé středeční návrhy poslanců. Není ale podle něj prostor na zvyšování jeho výdajů na úkor státního dluhu.  Zároveň se ve sněmovně jedná i o některých pozměňovacích návrzích týkajících se elektronické evidence tržeb. 

„Zaujal mě návrh paní poslankyně (Jany) Černochové, že by armáda mohla mít lepší režim u investic,“ řekl Babiš. Poslankyně ODS navrhovala růst rozpočtu obrany o deset miliard. Ministr řekl, že za dobrý nápad považuje zřízení speciálního zákona, podle kterého by armáda nakupovala.

Ministr však nemá dojem, že by si obrana stěžovala na nedostatek peněz. „Musí využít možnost a hlavně vysoutěžit zakázky velkého rozsahu, které překlenou víc než rok,“ řekl Babiš. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v úterý shodli, že je reálné, aby Česko dávalo kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Do roku 2020 chtějí dosáhnout na 1,4 procenta podle koaliční dohody.

Některé poslanecké návrhy Babiše zaujaly i v oblasti provozních nákladů. „Poslanci to studovali detailně, některé věci mě inspirovaly, takže se na to podívám. Ale základ je v tom, že skutečně není prostor na nějaké navyšování rozpočtu na úkor státního dluhu,“ řekl Babiš. O přesunech v rámci jednotlivých kapitol se musí poradit koalice, dodal.

Černochová: Nedávejte peníze UNESCO

Změny v rozpočtu žádali hlavně opoziční poslanci. Jednu z největších navrhli občanští demokraté. Předseda jejich poslanců Zbyněk Stanjura chce vzít z několika kapitol celkem 30 miliard korun a poslat je na obsluhu státního dluhu. Občanští demokraté uvádějí, že se jedná o úsporu státního rozpočtu, když jeho základní parametry se už měnit nemůžou. Z koaličních lavic zaznělo jen několik požadavků na úpravy rozpočtu.

Navýšení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard korun na úkor například podpory agropotravinářského komplexu navrhla Jana Černochová z ODS. Podobně argumentoval Jiří Skalický (TOP 09), jenž chce posílit armádní rozpočet z peněz na podporu agropotravinářského komplexu o 2,28 miliardy korun.

Černochová taky navrhla, aby Česko příští rok nedalo příspěvek 30,2 milionu korun Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) kvůli údajnému šíření protižidovské propagandy. Peníze navrhla přidat ministerstvu kultury na podporu projektů, které by připomněly oběti holokaustu.

Velké zastání měly platy policistů a hasiči

K platům policistů a hasičů se sešlo hned několik návrhů. Martin Lank z Úsvitu na ně chce přidat 900 milionů z obsluhy státního dluhu, Zdeněk Ondráček (KSČM) 90 milionů z rozpočtu Ústavu pro studium totalitních režimů. Více požadavků bylo k platům v sociálních službách. Komunistka Marta Semelová na ně chce přidat půl miliardy korun z obsluhy státního dluhu, Markéta Adamová (TOP 09) 227 milionů z platů na ministerstvu práce a sociálních věcí a Jana Hnyková (Úsvit) 600 milionů z dávek v hmotné nouzi. Lidovec Vít Kaňkovský chce podpořit investice v sociálních službách částkou přes 322,5 milionu z podpor v nezaměstnanosti.

Občanský demokrat Vladislav Vilímec navrhl přidat 200 milionů na investice do základních a mateřských škol a jeho stranická kolegyně Jana Fischerová by poslala 300 milionů na veřejné knihovny. Zavedení třetí hodiny tělesné výchovy na prvním stupni základních škol prosazuje Anna Putnová (TOP 09). Z obsluhy státního dluhu na to požaduje 100 milionů. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) by poslal 100 milionů korun ministerstvu školství na platy akademických a výzkumných pracovníků na vysokých školách z rozpočtů úřadu vlády a grantové a technologické agentury. Na platy na vysokých školách navrhl poslat 200 milionů korun z obsluhy státního dluhu František Vácha (za TOP 09).

Zvýšení kapitoly rozpočtové rezervy o 5,5 milionu korun na úkor položky na platy v prezidentské kanceláři kvůli údajné neprofesionalitě některých zaměstnanců chce prosadit Věra Kovářová (za TOP 09, STAN). Adamová chce kanceláři zase zkrátit rozpočet na zahraniční a tuzemské cesty, a to až o 1,5 milionu. V rozpočtovém výboru s těmito návrhy obě poslankyně už dříve neuspěly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 8 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 10 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...