Poskvrněná legenda jménem Deutsche Bank. Jedna z největších bank Evropy bojuje o přežití

Na jedné straně velké ambice, na druhé nejhlubší ztráta od dob krize. Deutsche Bank se snaží znovu postavit na nohy. Německý finanční ústav nedávno oznámil restrukturalizaci a podle analytiků tak rozehrál náročnou šachovou partii, jejíž výsledky jsou značně nejisté.

V předvečer krize v roce 2007 Deutsche Bank triumfálně obsadila pozici největší globální banky a vydělávala miliardy, dnes je tomu přesně naopak. Podle nejnovějších výsledků v období od dubna do června finanční dům celkově prodělal 3,1 miliardy eur. „Za takto špatným výsledkem stály zejména náklady na restrukturalizaci,“ komentuje situaci analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. A to je jen začátek.

Výdaje na změny ve struktuře firmy mají do roku 2022 dosáhnout 7,4 miliardy eur (189 miliard korun) a řady finanční instituce opustí na 18 tisíc lidí.

„Největší část nákladů spojených s restrukturalizací se banka rozhodla zaúčtovat už teď. Mimořádné náklady spojené s transformací Deutsche Bank tak dosáhly 3,4 miliardy eur,“ upřesňuje Pfeiler, proč se banka propadla do tak hluboké ztráty, byť se jí podle něj zase až tak špatně nevede. Zisk očištěný o jednorázové vlivy dosáhl totiž 231 milionů eur a překonal tak i odhady analytiků.

Hospodářské výsledky Deutsche Bank (v mil. eur)
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

V minulých dnech se tak někteří lidé stávali svědky protichůdných obrazů.  Na jedné straně opouštěli zaměstnanci newyorské pobočky banku s tlustou bílou obálkou s podmínkami propuštění, zatímco jiní v Londýně absolvovali ve stejný den zkoušky obleků šitých na míru.

Banka se totiž hodlá zbavit svých globálních operací s akciemi a přibrzdit i investiční aktivity,  zaměřit se ale chce na správu majetku bohatých klientů – a kvůli tomu se chystá přijmout nové zaměstnance a obleky šité na míru se tak mohou hodit. 

Deutsche Bank – vývoj akcií od historického maxima (v %)
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Na aktuální výsledky reagovala i burza a akcie ve středu chvíli po otevření burzy odepsaly přes pět procent. „Přestože se výrazné náklady spojené s restrukturalizací očekávaly, překvapila mnohé rychlost. Titul zároveň koriguje zisky z předchozích obchodních seancí,“ konstatuje Pfeiler.    

Odklon od investičního bankovnictví je v Evropě běžný, u DB jde o radikální plán

Deutsche Bank se zřejmě jako jediné evropské finanční instituci podařila skutečně globální expanze. Na poměry starého kontinentu si připsala nevídaný úspěch v oblasti investičního bankovnictví a před krizí konkurovala na americkém trhu i tradičním gigantům z Wall Street. „Deutsche Bank se však stala obětí vlastního úspěchu. Po krizi se tvář investičního bankovnictví nenávratně změnila a německý finanční dům na tuto změnu brutálně doplatil,“ vysvětluje Pfeiler. 

Otázkou také zůstává, do jaké míry se teď bance podaří udržet důvěru. Trh v současnosti oceňuje podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Deutsche Bank v podstatě jako krachující podnik.

„Investoři tedy nevěří v reprodukční schopnost aktiv banky, tedy jinými slovy nevěří v její obchodní model,“ vysvětluje. S podobným problémem se sice podle něj potýkaly i další velké světové banky, zpravidla však na tom nejsou tak zle jako Deutsche Bank. „Ostatní velké banky, spíše ale ty americké než evropské, dokázaly zkrátka svůj obchodní model uzpůsobit nové, pokrizové realitě,“ dodává.

S životem Deutsche Bank je navíc spojeno nemálo kauz – praní špinavých peněz nebo trest za manipulaci s úrokovou sazbou završený pokutou, což nejen otřásá důvěrou ve firmu, ale také klade značné nároky na finance. Například pokuta v roce 2016 od amerického ministerstva spravedlnosti za prodeje cenných papírů krytých hypotékami dosáhla 7,2 miliardy dolarů. To odpovídá téměř 50 procentům aktuální tržní kapitalizace. „Platby za pokuty řešila banka navyšováním kapitálu, což vedlo k propadu cen jejich akcií. Zapojením v těchto skandálech utrpěl finanční dům šrámy na reputaci,“ souhlasí Pfeiler.

Nepodařila se ani plánovaná fúze s Commerzbank, která měla být podle očekávání pozitivním krokem a představovala poslední možnost, jak zabránit restrukturalizaci.

„Spojení mohlo přinést významné nákladové synergie a nově vzniklá banka by rychle navýšila ostře sledované ukazatele rentability vlastního kapitálu. Nicméně transakce narazila na tvrdý odpor regulátorů, některých akcionářů – zejména německé vlády – a odborů. Regulátorům se nezamlouvala možnost spojení dvou slabých peněžních ústavů. Německá vláda a odbory si uvědomovaly, že případný úspěch by závisel na masivním snižování stavů, což je často politicky neprůchodné,“ vysvětluje Pfeiler.

Kontroverzní plán?

Budoucnost Deutsche Bank momentálně v sobě nese řadu rizik. Navržená podoba restrukturalizace je totiž podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka vysoce kontroverzní. „Výrazná redukce počtu zaměstnanců vždy budí velké obavy. Deutsche Bank přitom bude redukovat i portfolio svých aktivit, které byly doposud klíčové. Banka se tím vzdává části trhu, čehož s chutí využije konkurence a zároveň tím dává najevo svou neschopnost, protože nebyla schopna obstát na částech trhu, kde to jiní dokázali,“ konstatuje.

Deutsche Bank teď plánuje, že se zbaví svých globálních operací s akciemi a upozadí investiční aktivity a naopak se zaměří na správu majetku bohatých klientů. V této souvislosti chce konkurovat například známým švýcarským ústavům, jako je UBS či Credit Suisse. „Uspět však bude velmi složité. Pro získání nových klientů je třeba získat úspěšné manažery od konkurence. Deutsche Bank přitom má omezené prostředky na přeplácení a lákání nových zaměstnanců,“ dodává Křeček.

Strategie banky, která podle něj spočívá ve snaze „prošetřit se k prosperitě“, by se dala označit jako konzervativní. Nicméně investoři ji nepřijali moc dobře, hlavní obava spočívá podle Křečka v tom, že si propuštění zaměstnanci vezmou s sebou i klienty, se kterými navázali osobní vztahy. To by do budoucna mohlo vést k výrazným výpadkům příjmů.

Samotná restrukturalizace je přitom ohromně nákladná, připomíná Křeček. „Omezování rizikových aktivit sice může přinést stabilnější hospodářské výsledky, ale s nižším rizikem lze očekávat i nižší výnosy. Těžko tedy předpokládat, že Deutsche Bank udělá tlustou čáru za svou minulostí a začne raketově růst,“ uzavírá. 

Běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem

Podle Pfeilera tak každopádně čeká Deutsche Bank náročné období s velmi nejistým výsledkem. „I v případě nejoptimističtějšího scénáře by se banka měla dostat v roce 2022 na návratnost vlastního kapitálu ve výši osmi procent, což ve srovnání s jinými finančními domy stále představuje podprůměrné hodnoty,“ konstatuje.

Dopad na český trh však bude podle Pfeilera minimální. „Pokud některé tuzemské fondy přes Deutsche Bank obchodují, budou muset přestoupit k jiné finanční instituci. To ovšem neznamená nic fatálního,“ uzavírá.

Akcie Deutsche Bank zatím ve středu odpoledne ztrácely už zhruba jen 2,5 procenta, přibližně polovinu své ranní ztráty tak umazaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to politická věc,“ vzkázal Ústavní soud k zemědělským dotacím

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.
10:47Aktualizovánopřed 36 mminutami

Na český trh vstoupil čínský gigant v oblasti elektroaut

Na tuzemském automobilovém trhu přibyla nová čínská konkurence. Je jím výrobce automobilů BYD, který je jedním ze světových hráčů na poli elektromobility. Největší čínská automobilka prozatím tuzemským zákazníkům nabídne dva elektromobily a hybridní vůz. Přestože na českém trhu působí i další čínské automobilky, poptávka po jejich autech zdaleka nedosahuje zájmu spotřebitelů o už zavedenější značky. Letos byl z elektrických aut největší zájem o vozy značky Škoda, Volkswagen a Tesla.
před 11 hhodinami

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
včera v 09:59

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
včera v 06:00

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
31. 3. 2025Aktualizováno31. 3. 2025

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
31. 3. 2025

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
31. 3. 2025
Načítání...