Poptávka po pracovní síle trvá. Řezníky i sekretářky ale může v budoucnu postihnout robotizace

Nahrávám video
Automaty možná nahradí méně kvalifikované profese
Zdroj: ČT24

Čeští zaměstnavatelé plánují nabírat nové zaměstnance i ve třetím čtvrtletí, zejména v menších firmách do 250 zaměstnanců ale tempo náboru zpomaluje. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Důvodem pro snížení tempa náborů je nedostatek volných zaměstnanců. V budoucnu by však trh práce měla proměnit automatizace. V řadě profesí by lidské pracovníky mohli nahradit roboti.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu pět procent zaměstnavatelů, naopak tři procenta očekávají snižování počtu zaměstnanců. Na 90 procent oslovených uvedlo, že během čtvrtletí změnu nechystá.

Větší optimismus projevují velké společnosti. Z firem s více než 250 zaměstnanci očekává ve třetím čtvrtletí nábor nových sil 31 procent a pokles čtyři procenta. U společností do deseti zaměstnanců čekají nárůst zaměstnanosti čtyři firmy ze sta, tři procenta předpokládají snižování počtu zaměstnanců.

Kdy se z malé nezaměstnanosti stává problém

„Nezaměstnanost láme historické rekordy, nicméně se zdá, že čtyři procenta v České republice je limit, pod který se může ekonomika jen velmi těžko dostat,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Většina firem tak naráží na nedostatek vhodných uchazečů. To vede k rychlejšímu růstu mzdové úrovně, investic do rekvalifikací a k náborům pracovních sil ze zahraničí.

Nové zaměstnance plánují nabírat společnosti zaměřené na ubytování a stravování a společnosti zaměřené na stavebnictví a logistiku. To souvisí s letní sezonou, která těmto odvětvím přeje. Pokles počtu zaměstnanců očekávají společnosti podnikající ve finančnictví, těžbě nerostných surovin a zemědělství.

Jak s pracovním trhem zamíchá robotizace?

Teď se český pracovní trh potýká s tak malou nezaměstnaností, že ztěžuje hledání nových lidí, v budoucnu ho zřejmě výrazně postihne proces automatice, během kterého lidskou sílu nahrazuje robotická.

Podle studie McKinseyho institutu je v tomto ohledu Česká republika nejzranitelnějším státem v celé Evropě. Ohrožených je v Česku 52,2 procenta pracujících lidí, za ním následuje Turecko, Itálie a Polsko. Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje.

Velká studie Oxfordské univerzity z roku 2013 také předvídá, že do 20 let zanikne 45 procent dnes existujících povolání. Nejvíce v nebezpečí jsou podle této práce následující obory:

  1. Řezníci
  2. Sekretářky, stenografky
  3. Prodavači
  4. Bankovní úředníci
  5. Lékárníci
  6. Prodavači knih
  7. Poštovní úředníci
  8. Taxikáři
  9. Tlumočníci a překladatelé

Naopak mezi nejperspektivnější povolání patří ta, která jsou především zaměřená na technologie:

  1. Programátoři
  2. Technická podpora počítačů
  3. Síťoví administrátoři
  4. Síťoví analytici
  5. Lékařští asistenti

Objevují se ale i názory, podle kterých nebude ani IT ušetřeno. Na letošní technologické konferenci Structure Conference v San Franciscu americký podnikatel indického původu Vinod Khosla prohlásil, že přibližně 80 procent míst v IT odděleních může být v blízké budoucnosti nahrazeno umělou inteligencí.

Sám investoval například do startupu Nutanix, který se pokouší nahradit lidský faktor v tom, jak si spolu servery vyměňují data. Jiná společnost zase může změnit svět IT tím, že na umělou inteligenci přesouvá zodpovědnost za instalování a údržbu programů na serverech. Podle Khosly se umělé inteligence už brzy dostanou do serveroven a datacenter po celém světě, kde nahradí lidskou obsluhu.

Přestože na první pohled z těchto představ vyplývá, že pracovních příležitostí ubude, autoři studie z McKinseyho Institutu přisuzují automatizaci pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit potřebnou produktivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 4 hhodinami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 6 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánovčera v 15:43

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...