Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordní úrovně 33,7 procenta v dubnu. O víc než 45 procent se snížila výroba motorových vozidel. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Domácí průmysl se v květnu začal vzpamatovávat z útlumu, do kterého se dostal kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem. Propad se ale snížil méně, než očekávali analytici. V Česku také zrychlil pokles stavební výroby, která se reálně snížila o 7,6 procenta z dubnových 4,6 procenta. Naopak v mírném přebytku ve výši 1,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, trh počítal se schodkem více než osm miliard.
„Výroba ve většině podniků začala postupně pozvolna nabíhat,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Výroba motorových vozidel se obnovila zhruba z poloviny,“ dodal. V době vrcholící koronavirové krize zastavily výrobu všechny tři velké automobilky v Česku.
Ačkoli se po dubnových odstávkách výroba automobilek v květnu už obnovila, nejela zpočátku na plnou kapacitu a kolínská automobilka TPCA byla odstavena až do konce května. „A dříve zveřejněná data o počtu vyrobených automobilů z AutoSAP tak potvrzovala, že květen bude nadále citelně ovlivněn, když počet vyrobených automobilů dosáhl 62 tisíc, což je zhruba poloviční výroba oproti stavu před koronakrizí,“ říká hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Aktuální data ČSÚ potvrdila, že výroba automobilů se v květnu meziročně propadla o 45 % a přispěla tak k meziročnímu propadu průmyslu devíti procentními body. „Hodnoty zveřejněné ČSÚ jsou ale očištěny o rozdílný počet pracovních dní, bez očištění činil květnový propad průmyslu dokonce 29,4 % a propad ve výrobě automobilů padesát procent,“ upřesnil Seidler.
Pokračoval i pokles výroby v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. V gumárenském a plastikářském průmyslu se produkce v květnu snížila meziročně o 38,6 procenta, v kovodělném průmyslu téměř o čtvrtinu. Meziměsíčně byla ale průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 13,8 procenta.
Hodnota nových zakázek v květnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 34,7 procenta, výrazněji se snížily objednávky ze zahraničí než z Česka. Tržby v průmyslu meziročně klesly o 28,8 procenta, větší pokles byl u tržeb z přímého vývozu než u domácích tržeb.
Zaměstnanců v průmyslu v květnu meziročně ubylo o 3,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se snížila o 6,1 procenta. Pokles počtu zaměstnanců i jejich mezd oproti dubnu zrychlil.
Průmysl se po pandemii obnovuje pomaleji, než se čekalo
Český průmysl se podle analytiků z pandemie vzpamatovává pomaleji, než se očekávalo, a statistiky nových zakázek příliš optimismu nepřinášejí. Za celý rok se tak může průmysl podle jejich odhadů propadnout o desetinu.
„I když jsou květnové výsledky potvrzením 'postkoronového' restartu, nejsou nijak extra přesvědčivé. Zvlášť, když se podíváme na statistiky nových zakázek, které jsou ve srovnání s loňským rokem o více než třetinu slabší. V automobilovém průmyslu, který je nejvýznamnějším místním oborem, jsou zakázky poloviční a ani u dalších silných průmyslových oborů nevypadá situace zatím nijak optimisticky,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Potvrzuje se tak podle něho to, co bylo vidět už v průzkumech. „Zlepšení nálad stojí zatím spíše na optimistických očekáváních a nikoliv na tvrdých číslech,“ dodal Dufek.
Fyzické překážky podnikání tak sice podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera padly, ale průmyslové podniky stále postrádají poptávku. „Slabá poptávka souvisí především s nejistým vývojem ekonomiky v druhé polovině roku. K oživení ekonomického růstu nejspíše dojde, zásadní otázkou je však v jakém rozsahu,“ konstatuje.
Jak uvedl partner PwC a expert na poradenství firmám v krizi Petr Smutný, je aktuální výsledek horší, než v jaký se na počátku krize doufalo. „Ukazuje na to, že český průmysl je závislý na výrobě automobilů,“ uvedl. „Na podobná čísla, byť snad s postupně zlepšujícím se trendem, si budeme muset zvyknout i v následujících měsících. Výpadek poptávky je totiž stále výrazný,“ upozornil.
A i podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se český průmysl z koronavirové krize bude vzpamatovávat dlouhou dobu. „Čím dál jasněji se ukazuje, že koronavirus po sobě zanechá trvalejší šrámy na konečné poptávce. Očekáváme proto, že ačkoliv se situace v průmyslu bude nadále zlepšovat, k předkrizové kondici se v letošním roce již nevrátí,“ dodal.
Zmíněný výrazný květnový pokles průmyslových zakázek o 34,7 procenta, kdy ty exportní šly dolů o 36,8 procenta, bude podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče nadále pokračovat v dalších měsících a klesat bude i průmyslová výroba, nicméně tempo propadu se bude zmírňovat.
„Za rok 2019 průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad každopádně řádově prohloubí. Pro celý rok 2020 se začíná rýsovat pokles průmyslové výroby okolo deseti procent, nejistota je ale i nadále výrazná,“ poznamenal.
Propad stavebnictví zrychlil. Horší časy podle analytiků teprve sektor čekají
V květnu se meziročně reálně stavební výroba v Česku snížila o 7,6 procenta z dubnových 4,6 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, opět kleslo. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostlo, ale už výrazně menším tempem než v předchozích měsících, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Zatímco pozemní stavby klesají několik měsíců, pro inženýrské je květnové zpomalení novinkou. Větší podniky si dynamiku dokázaly udržet, ale menší firmy a živnostníci byli výrazně pod úrovní loňského května. Naopak se stabilizovala situace v oblasti stavebních povolení a bytové výstavby,“ komentovala výsledky vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Produkce pozemního stavitelství se oproti loňskému květnu snížila o 11 procent, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve. V inženýrském stavitelství byla v květnu meziročně vyšší o 1,2 procenta, v dubnu ale stoupla o 13,5 procenta.
Stavebnictví reaguje na vývoj celé ekonomiky se zpožděním, a tak podle analytiků na své dno teprve čeká. Oboru mohou ale pomoci veřejné investice, míní experti. Ovšem květnový pokles o 11 procent u pozemního stavitelství, kde investuje hlavně soukromý sektor, byl nejvyšší za poslední čtyři roky, konstatují.
„Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 procenta, což je nejhorší výsledek od začátku loňského roku a výrazně pod průměrem posledních 12 měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví však na toto oživení teprve čeká,“ uvedl analytik Komerční banky František Táborský.
Podle ČSÚ stavebnictví za posledních 12 měsíců meziročně vzrostlo o 0,6 procenta. Letos do konce května v souhrnu o 2,1 procenta kleslo.
„Celý sektor stáhlo do poklesu pozemní stavitelství, když se propadlo nejrychlejším tempem od dubna 2016. Detailní struktura stavební produkce však ukazuje, že by následující měsíce měly být už optimističtější. I nadále se ale bude spíše dařit inženýrským stavbám, čemuž napomáhá i rekordní objem státních veřejných investic plánovaných pro tento rok, zatímco bytová výstavba bude zaostávat,“ doplnil Táborský. Inženýrské stavitelství tvoří z největší části výstavba dopravní infrastruktury.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že stavebnictví reaguje na ekonomiku vždy s odstupem.
„Zatímco služby reagovaly na vládní karanténní opatření okamžitě a průmysl velmi rychle, stavebnictví ještě do dubnových čísel vykazovalo relativně malé poklesy. Ale květnový propad už je obrovský. Technologie stavby většinou vyžadují návaznost jednotlivých kroků a často se tak nedá jednoduše přerušit,“ uvedl. Problém stavebnictví je podle něj významný.
„Stavebnictví nejhorší časy teprve čekají. Aktuálně rozpracované projekty se stále ještě stavějí. Počet nově započatých projektů ale klesne až o desítky procent. Útlum nejsilněji pocítí zejména firmy, které se zaměřují na zakázky od obcí a krajů. Právě na jejich rozpočtech se bude šetřit nejvíce,“ uvedl analytik poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka se květnový pokles týkal pozemní výstavby, tedy především soukromých a menších zakázek. Jde podle něj o dočasný dopad krize.
„V současné době se uvolňují stavební kapacity, protože soukromý sektor snižuje poptávku po stavebních pracích. Stát by měl této situace na trhu využít a ve zvýšené míře budovat dopravní infrastrukturu,“ dodal analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Developerská firma Central Group se k vývoji ve stavebnictví vyjádřila příkladem hlavního města. Podle její analýzy se v Praze připravuje o patnáct tisíc bytů více než před rokem, což znamená aktuálně téměř 116 tisíc bytů v 752 projektech. „Pokud by se tyto projekty realizovaly, pokrylo by to potřebu bydlení pro zhruba 250 tisíc lidí. Jenže do povolovacího procesu zatím vstoupila jen necelá polovina,“ uvedla výkonná ředitelka firmy Michaela Tomášková.
Domnívá se tedy, že největší problém Prahy není v nedostatku připravovaných projektů, které čekají na povolení, ale ve velmi pomalém tempu povolování nových staveb. „Zatímco ostatní evropské metropole se potýkají hlavně s nedostatkem vhodných pozemků, rozvoj naší metropole brzdí byrokracie a nedodržování lhůt ze strany úřadů a mnoha institucí, které se ke každé stavbě vyjadřují,“ doplnila ředitelka v tiskové zprávě.
Zahraniční obchod skončil v přebytku. I tak ale zmizela čtvrtina dovozu a necelá třetina vývozu
Zahraniční obchod Česka skončil v květnu přebytkem 1,3 miliardy korun, který tak byl meziročně o 22 miliard korun nižší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Výsledek tak předčil tržní očekávání, které počítalo se schodkem o více než osm miliard korun, konstatuje analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Podstatný vliv na výsledek měly dopady opatření proti šíření koronaviru. Největší propad bilance zaznamenal obchod s motorovými vozidly, jejich vývoz v květnu klesl téměř o polovinu. V dubnu vykázal zahraniční obchod schodek 25,3 miliardy korun.
„Mírně přebytková bilance zahraničního obchodu se zbožím za měsíc květen by mohla budit určitý optimismus. Meziročně je to však výrazně horší výsledek. Rozplynula se čtvrtina dovozu a necelá třetina vývozu,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Zbytek roku by ale měl být z hlediska objemu exportů i importů už podle Růžičky daleko příznivější. Vše bude nicméně záležet na tom, jak rychle se zotaví zahraniční poptávka.
„Aktuální data o průmyslové produkci v Německu i Česku ukazují spíše na dlouhodobější návrat na předkrizové úrovně. Předpokládaný hospodářský pokles v eurozóně bude samozřejmě negativně ovlivňovat i obchodní výměnu. Obavy vzbuzuje zejména skutečnost, že automobilový průmysl, který je vlajkovou lodí našeho exportu, nejvíce pociťuje dopady současné krize. Přitom nejistá budoucnost nedává příliš naděje, že se nízký sentiment spotřebitelů a klesající investiční aktivita firem zase zvedne,“ vysvětluje Růžička.
Celkově tak analytici Raiffeisenbank očekávají, že výsledek zahraničního obchodu za rok 2020 bude oproti loňsku podstatně horší. „Propad exportu dosáhne nejspíš téměř dvaceti procent a bilanci tak udrží v kladných hodnotách současné výrazné snížení importů,“ dodal Růžička.
Ve srovnání s květnem loňského roku klesl vývoz o 29,8 procenta na 232,1 miliardy korun a dovoz o 24,9 procenta na 230,8 miliardy korun. Ve srovnání s letošním dubnem se export po sezonním očištění zvýšil o 12 procent a dovoz o 3,8 procenta.
Export motorových vozidel klesl v květnu meziročně o 45,7 miliardy korun a dovoz o 23,2 miliardy. Oproti květnu loňského roku se kladné saldo motorových vozidel propadlo o 22,5 miliardy korun.
Zhoršila se také bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 6,6 miliardy korun. O více než tři miliardy horší výsledek vykázal zahraniční obchod s elektrickými zařízeními. Meziročně slabší byl také obchod s textiliemi, stroji a zařízeními i s plastovými a pryžovými výrobky.
Naopak příznivě na květnovou bilanci působil zejména menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, kde výraznou roli hraje především pokles cen na světových trzích.
