Pohonné hmoty v Česku zlevňují. Pokles cen ovlivňuje i Trumpův zákaz cest Evropanů do USA

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku nadále zlevňují. V uplynulém týdnu pokles cen zrychlil. Průměrná cena benzinu Natural 95 klesla o 45 haléřů na 31,06 koruny za litr a litr nafty stál ve středu průměrně 30,60 koruny, o 47 haléřů méně než před týdnem, vyplývá z údajů firmy CCS. A ceny budou klesat dále, vliv na to má i zrychlený pokles cen ropy, který nastal poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil třicetidenní zákaz cest z Evropy do USA s výjimkou Británie a Irska.

Průměrné ceny pohonných hmot v Česku klesají od poloviny ledna. Za tu dobu se už průměrná cena benzinu snížila o více než korunu a nafty zhruba o korunu a 50 haléřů. Natural 95 je nyní nejlevnější od konce loňského března a cena nafty je nejnižší od května 2018.

Nejdražší pohonné hmoty jsou nyní v Praze, litr Naturalu 95 tam stojí v průměru 31,70 koruny a nafty 31,33 koruny za litr. Naftu v průměru za 31 korun a více nabízejí ještě čerpací stanice na Vysočině a ve Středočeském kraji, v ostatních regionech je její cena pod 31 korun za litr.

Naopak nejlevnější benzin je u pump na jihu Čech. Litr Naturalu 95 vyjde v Jihočeském kraji v průměru na 30,62 koruny. Nafta vyjde nejlépe v Karlovarském kraji, řidiči ji tam v průměru pořídí za 30,12 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot bude pokračovat

Velice výrazné zlevňování pohonných hmot bude podle analytiků pokračovat i v příštím týdnu. Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy bude pokles ještě výraznější než v minulém týdnu, a to v rozsahu 60 až 80 haléřů na litr benzínu i nafty.

„Prodejci pohonných hmot v Česku totiž ještě musí v cenách plně zohlednit prudký propad cen ropy, k němuž došlo v důsledku víkendového rozpoutání ropné cenové války,“ vysvětluje Kovanda.

Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.

Doplňuje, že nejnověji Rijád uvádí, že jeho cílem je dodávat na trh 13 milionů barelů ropy denně, což by byl suverénně nejvyšší objem dodávek, který Saúdská Arábie kdy uskutečňovala.

„Takového objemu však země může realisticky dosáhnout až po několika letech, vyžádá si totiž investice do nových kapacit. Současná maximální kapacita dodávek saúdské ropy činí 12,3 milionu barelů – tento objem chce země na trhy dodávat od letošního dubna. Signalizuje ale to, že odhodlání Rijádu zaplavit ropou světový trh je skutečně pevné,“ dodává Kovanda.

V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.

Rusko svoji těžbu navyšuje také. „Ropný podnik Rosněfť tento týden uvedl, že od dubna svoji těžbu citelně navýší, ačkoli Rusko je otevřené k dalším jednáním s OPEC. Výsledkem je stále citelnější převis nabídky nad poptávkou po ropě, jehož výsledkem je pochopitelně pokles cen, nakonec včetně cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic,“ vysvětluje Kovanda.

Poptávka po ropě klesne, předpovídají odhady

Poptávka po ropě celosvětově citelně oslabuje už delší dobu, a to kvůli ekonomickým důsledkům a opatřením souvisejícím s šířením koronavirové nákazy. Prognózy ekonomů už signalizují, že poptávka po ropě letos poprvé po více než deseti letech klesne.

Například americký Úřad pro energetické informace (EIA) předpokládá, že v prvním čtvrtletí globální poptávka po ropě meziročně klesne o 910 tisíc barelů na 99,06 milionu barelů denně. Původně přitom očekával nárůst čtvrtletní poptávky o 320 tisíc barelů denně. Odhad celoročního růstu pak úřad snížil o 660 tisíc barelů na 370 tisíc barelů denně.

OPEC nyní očekává, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 tisíc barelů denně. Oproti předchozí prognóze tak ale odhad snížil o 920 tisíc barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu, upozornila agentura Reuters.

Trumpovo zmíněné rozhodnutí zakázat většině Evropanů cesty do USA poptávku po ropě dále ochromí, neboť se dramaticky sníží poptávka po letech z Evropy do USA.

„Denně se běžně mezi Evropou a USA uskuteční zhruba tři tisíce letů denně, přepraví se 600 tisíc osob. Zhruba 200 letů z uvedeného množství je mezi Británií a USA, které by tolik omezeny být neměly. Měsíčně se uskuteční zhruba sto tisíc letů mezi USA a Evropou,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...