Pohonné hmoty v Česku zlevňují. Pokles cen ovlivňuje i Trumpův zákaz cest Evropanů do USA

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku nadále zlevňují. V uplynulém týdnu pokles cen zrychlil. Průměrná cena benzinu Natural 95 klesla o 45 haléřů na 31,06 koruny za litr a litr nafty stál ve středu průměrně 30,60 koruny, o 47 haléřů méně než před týdnem, vyplývá z údajů firmy CCS. A ceny budou klesat dále, vliv na to má i zrychlený pokles cen ropy, který nastal poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil třicetidenní zákaz cest z Evropy do USA s výjimkou Británie a Irska.

Průměrné ceny pohonných hmot v Česku klesají od poloviny ledna. Za tu dobu se už průměrná cena benzinu snížila o více než korunu a nafty zhruba o korunu a 50 haléřů. Natural 95 je nyní nejlevnější od konce loňského března a cena nafty je nejnižší od května 2018.

Nejdražší pohonné hmoty jsou nyní v Praze, litr Naturalu 95 tam stojí v průměru 31,70 koruny a nafty 31,33 koruny za litr. Naftu v průměru za 31 korun a více nabízejí ještě čerpací stanice na Vysočině a ve Středočeském kraji, v ostatních regionech je její cena pod 31 korun za litr.

Naopak nejlevnější benzin je u pump na jihu Čech. Litr Naturalu 95 vyjde v Jihočeském kraji v průměru na 30,62 koruny. Nafta vyjde nejlépe v Karlovarském kraji, řidiči ji tam v průměru pořídí za 30,12 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot bude pokračovat

Velice výrazné zlevňování pohonných hmot bude podle analytiků pokračovat i v příštím týdnu. Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy bude pokles ještě výraznější než v minulém týdnu, a to v rozsahu 60 až 80 haléřů na litr benzínu i nafty.

„Prodejci pohonných hmot v Česku totiž ještě musí v cenách plně zohlednit prudký propad cen ropy, k němuž došlo v důsledku víkendového rozpoutání ropné cenové války,“ vysvětluje Kovanda.

Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.

Doplňuje, že nejnověji Rijád uvádí, že jeho cílem je dodávat na trh 13 milionů barelů ropy denně, což by byl suverénně nejvyšší objem dodávek, který Saúdská Arábie kdy uskutečňovala.

„Takového objemu však země může realisticky dosáhnout až po několika letech, vyžádá si totiž investice do nových kapacit. Současná maximální kapacita dodávek saúdské ropy činí 12,3 milionu barelů – tento objem chce země na trhy dodávat od letošního dubna. Signalizuje ale to, že odhodlání Rijádu zaplavit ropou světový trh je skutečně pevné,“ dodává Kovanda.

V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.

Rusko svoji těžbu navyšuje také. „Ropný podnik Rosněfť tento týden uvedl, že od dubna svoji těžbu citelně navýší, ačkoli Rusko je otevřené k dalším jednáním s OPEC. Výsledkem je stále citelnější převis nabídky nad poptávkou po ropě, jehož výsledkem je pochopitelně pokles cen, nakonec včetně cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic,“ vysvětluje Kovanda.

Poptávka po ropě klesne, předpovídají odhady

Poptávka po ropě celosvětově citelně oslabuje už delší dobu, a to kvůli ekonomickým důsledkům a opatřením souvisejícím s šířením koronavirové nákazy. Prognózy ekonomů už signalizují, že poptávka po ropě letos poprvé po více než deseti letech klesne.

Například americký Úřad pro energetické informace (EIA) předpokládá, že v prvním čtvrtletí globální poptávka po ropě meziročně klesne o 910 tisíc barelů na 99,06 milionu barelů denně. Původně přitom očekával nárůst čtvrtletní poptávky o 320 tisíc barelů denně. Odhad celoročního růstu pak úřad snížil o 660 tisíc barelů na 370 tisíc barelů denně.

OPEC nyní očekává, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 tisíc barelů denně. Oproti předchozí prognóze tak ale odhad snížil o 920 tisíc barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu, upozornila agentura Reuters.

Trumpovo zmíněné rozhodnutí zakázat většině Evropanů cesty do USA poptávku po ropě dále ochromí, neboť se dramaticky sníží poptávka po letech z Evropy do USA.

„Denně se běžně mezi Evropou a USA uskuteční zhruba tři tisíce letů denně, přepraví se 600 tisíc osob. Zhruba 200 letů z uvedeného množství je mezi Británií a USA, které by tolik omezeny být neměly. Měsíčně se uskuteční zhruba sto tisíc letů mezi USA a Evropou,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...