Pohonné hmoty v Česku zdražily o další zhruba dvacetník. Ropa přitom na světovém trhu zlevňuje

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily v průměru o dalších 20 haléřů. Benzin Natural 95 motoristé nyní natankují za průměrných 33,16 koruny za litr, což je o 22 haléřů více než minulou středu. Průměrná cena nafty od té doby stoupla o 17 haléřů na 32,43 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší paliva zůstávají na Vysočině. Tamní čerpací stanice prodávají natural za 33,64 Kč za litr a diesel za 33,02 Kč za litr. Naopak nejméně za benzin zaplatí řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, a to průměrných 32,90 koruny za litr. Na jihu Čech je v porovnání s ostatními kraji i nejlevnější nafta, v průměru tam stojí 32,03 koruny za litr.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň loňského prosince a naftu řidiči kupovali za podobnou cenu naposledy na přelomu loňského a letošního roku.

Ropa na světovém trhu zlevňuje

V růstu cen pohonných hmot v Česku se zrcadlí letošní zdražování ropy. Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila o bezmála 30 procent. Od druhé poloviny dubna ale její cena klesá. Zatímco tehdy se prodávala za cenu bezmála 75,50 dolaru za barel, nyní její stejný objem vyjde na méně než 70 dolarů.

To, že ceny pohonných hmot v Česku navzdory tomu rostou, znamená podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy fakt, že provozovatelé tuzemských čerpacích stanic a případně další firmy z celého řetězce zpracování a dodeje ropných produktů navyšují své marže rychleji, než by odpovídalo vývoji na trhu s ropou.

„V minulých dnech mohli využít i mediálně sledované události kolem znečištění ropovodu Družba a následném přerušení ropných dodávek, aby jej použili jako záminku pro nadměrný cenový nárůst,“ míní. A dodává, že mnozí motoristé jsou ale díky citelnému růstu reálných mezd, který je nejrychlejší od počátku milénia, ochotni zaplatit více a nehledí tolik na každou korunu.

K poklesu ceny ropy ve světě přispívá podle Kovandy také vyostření obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek obvinil Čínu, že znemožnila uzavření dohody o smíru v obchodní válce.

„Naděje trhu se tento den upírají k Washingtonu, kde dojde k dalšímu kolu jednání americké a čínské delegace. Pokud jednání nepovedou k příznivému průlomu, navýší od pátku Trumpova administrativa celní sazbu na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů ze stávající úrovně deseti procent na 25 procent,“ připomíná.

V takovém případě lze celosvětově na trzích podle něho očekávat ponuré páteční obchodování ve znamení výprodejů, burzovních propadů a přesunu kapitálu do takzvaných bezpečných útočišť, jakými jsou americké či německé dluhopisy nebo japonský jen. „A ropa v takovém případě zaznamená další propad, který ovšem bude z pohledu českého trhu tlumit současné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje,“ dodává Kovanda.

Při déletrvající eskalaci obchodní války lze tak podle něho předpokládat znatelnější tlak na pokles cen ropy na světových trzích, který by se zpožděním několika týdnů, nejspíše ještě v květnu, měl v Česku konečně projevit zastavením zdražování jak benzinu, tak nafty. Obavy z dopadu eskalované obchodní války by přehlušily obavy z výpadku dodávek íránské nebo venezuelské ropy na světové trhy, který je naopak růstovým impulsem cenám ropy.

„Pokles cen ropy by se stabilizoval v tom případě, že by během čtvrtku došlo v rámci washingtonských jednání k pozitivnímu průlomu. Jeho pravděpodobnost je ovšem jen asi tak deset procent,“ říká Kovanda.

Odhaduje tak, že pohonné hmoty v Česku v příštím týdnu navzdory očekávanému pokračování ve zlevňování ropy vzrostou o deset až patnáct haléřů na litr, během druhé půlky května ale jejich cenový růst zmírní, případně se dokonce zcela zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 7 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...