Pohonné hmoty v Česku zdražily o další zhruba dvacetník. Ropa přitom na světovém trhu zlevňuje

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily v průměru o dalších 20 haléřů. Benzin Natural 95 motoristé nyní natankují za průměrných 33,16 koruny za litr, což je o 22 haléřů více než minulou středu. Průměrná cena nafty od té doby stoupla o 17 haléřů na 32,43 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší paliva zůstávají na Vysočině. Tamní čerpací stanice prodávají natural za 33,64 Kč za litr a diesel za 33,02 Kč za litr. Naopak nejméně za benzin zaplatí řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, a to průměrných 32,90 koruny za litr. Na jihu Čech je v porovnání s ostatními kraji i nejlevnější nafta, v průměru tam stojí 32,03 koruny za litr.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň loňského prosince a naftu řidiči kupovali za podobnou cenu naposledy na přelomu loňského a letošního roku.

Ropa na světovém trhu zlevňuje

V růstu cen pohonných hmot v Česku se zrcadlí letošní zdražování ropy. Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila o bezmála 30 procent. Od druhé poloviny dubna ale její cena klesá. Zatímco tehdy se prodávala za cenu bezmála 75,50 dolaru za barel, nyní její stejný objem vyjde na méně než 70 dolarů.

To, že ceny pohonných hmot v Česku navzdory tomu rostou, znamená podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy fakt, že provozovatelé tuzemských čerpacích stanic a případně další firmy z celého řetězce zpracování a dodeje ropných produktů navyšují své marže rychleji, než by odpovídalo vývoji na trhu s ropou.

„V minulých dnech mohli využít i mediálně sledované události kolem znečištění ropovodu Družba a následném přerušení ropných dodávek, aby jej použili jako záminku pro nadměrný cenový nárůst,“ míní. A dodává, že mnozí motoristé jsou ale díky citelnému růstu reálných mezd, který je nejrychlejší od počátku milénia, ochotni zaplatit více a nehledí tolik na každou korunu.

K poklesu ceny ropy ve světě přispívá podle Kovandy také vyostření obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek obvinil Čínu, že znemožnila uzavření dohody o smíru v obchodní válce.

„Naděje trhu se tento den upírají k Washingtonu, kde dojde k dalšímu kolu jednání americké a čínské delegace. Pokud jednání nepovedou k příznivému průlomu, navýší od pátku Trumpova administrativa celní sazbu na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů ze stávající úrovně deseti procent na 25 procent,“ připomíná.

V takovém případě lze celosvětově na trzích podle něho očekávat ponuré páteční obchodování ve znamení výprodejů, burzovních propadů a přesunu kapitálu do takzvaných bezpečných útočišť, jakými jsou americké či německé dluhopisy nebo japonský jen. „A ropa v takovém případě zaznamená další propad, který ovšem bude z pohledu českého trhu tlumit současné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje,“ dodává Kovanda.

Při déletrvající eskalaci obchodní války lze tak podle něho předpokládat znatelnější tlak na pokles cen ropy na světových trzích, který by se zpožděním několika týdnů, nejspíše ještě v květnu, měl v Česku konečně projevit zastavením zdražování jak benzinu, tak nafty. Obavy z dopadu eskalované obchodní války by přehlušily obavy z výpadku dodávek íránské nebo venezuelské ropy na světové trhy, který je naopak růstovým impulsem cenám ropy.

„Pokles cen ropy by se stabilizoval v tom případě, že by během čtvrtku došlo v rámci washingtonských jednání k pozitivnímu průlomu. Jeho pravděpodobnost je ovšem jen asi tak deset procent,“ říká Kovanda.

Odhaduje tak, že pohonné hmoty v Česku v příštím týdnu navzdory očekávanému pokračování ve zlevňování ropy vzrostou o deset až patnáct haléřů na litr, během druhé půlky května ale jejich cenový růst zmírní, případně se dokonce zcela zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled