Podpora pro firmy, které přišly o dodavatele či zákazníky, se prodlužuje do konce roku

Nahrávám video
Události ČT: Antivirus B se prodlužuje do konce roku
Zdroj: ČT24

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

 Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát, původně měl skončit na konci října.

Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

Pomoc v rámci Antiviru A je sto procent

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 tisíc korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy i s odvody do 50 tisíc. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady. Příspěvek B naopak zůstává stejný jako na jaře.

V návrhu pro vládu ministerstvo práce připravilo tři varianty. Podle první, která byla nakonec schválena, by příspěvek zůstal stejný. Od října do konce roku by se na něj tak podle odhadů mohlo vydat 5,1 miliardy.

Podle druhé navrhované varianty se částka mohla od listopadu zvýšit ze 60 na 80 procent náhrady do 39 tisíc korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, byla by od listopadu, ale jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden alespoň dvě pětiny pracovní doby. 

„Předpokládáme stejný nápor jako v březnu, dubnu, pravděpodobně se nám ta celá situace vlastně zopakuje, nemá smysl v tuhle chvíli dělat nějaké vágní analýzy,“ řekla Maláčová.

Pomáhá Antivirus nebo blokuje trh práce?

V pondělí se diskutovalo také nad tím, jestli podmínky pro čerpání náhrady mezd nezpřísnit. Podle některých ekonomů totiž Antivirus B blokuje trh práce a uměle udržuje nezaměstnanost nízko. Tím pak trpí ti, kteří naopak nové lidi stále hledají.

„Část průmyslu by byla nejradši, aby se zpřísnil Antivirus B, aby tam byla ta podmínka takzvané minimální aktivity firmy, část firem, na které nejvíc dopadly aktuální restrikce, by byla nejraději, aby se pokračovalo v Antiviru původním,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se nyní nedá očekávat výraznější přesun lidí k jiným zaměstnavatelům. „Předpoklad, že teď před Vánocemi začnou lidi měnit své firmy jenom proto, že ta jejich současná prochází krátkodobým problémem, to se nedá očekávat,“ uvedl. 

Na prodloužení programu Antivirus B panuje shoda napříč politickým spektrem. „Na druhou stranu by bylo dobré, aby se hledaly nástroje, jakým způsobem motivovat lidi z firem, u kterých je evidentní, že se třeba už nerozeběhnou,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury vyjde vždy levněji udržení pracovních míst, než když bude stát vyplácet občanům podporu v nezaměstnanosti. 

Stát už vyplatil skoro 19 miliard

Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách.

Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Za poslední čtvrtletí by se podle propočtů ministerstva mohlo vyplatit z Antiviru ještě celkem od 9,1 do 11,9 miliardy korun, a to podle nastavení pravidel. Pokud by příspěvek B zůstal stejný jako dosud, celkové čtvrtletní výdaje by činily 10,6 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...