Podpora pro firmy, které přišly o dodavatele či zákazníky, se prodlužuje do konce roku

3 minuty
Události ČT: Antivirus B se prodlužuje do konce roku
Zdroj: ČT24

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

 Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát, původně měl skončit na konci října.

Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

Pomoc v rámci Antiviru A je sto procent

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 tisíc korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy i s odvody do 50 tisíc. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady. Příspěvek B naopak zůstává stejný jako na jaře.

V návrhu pro vládu ministerstvo práce připravilo tři varianty. Podle první, která byla nakonec schválena, by příspěvek zůstal stejný. Od října do konce roku by se na něj tak podle odhadů mohlo vydat 5,1 miliardy.

Podle druhé navrhované varianty se částka mohla od listopadu zvýšit ze 60 na 80 procent náhrady do 39 tisíc korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, byla by od listopadu, ale jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden alespoň dvě pětiny pracovní doby. 

„Předpokládáme stejný nápor jako v březnu, dubnu, pravděpodobně se nám ta celá situace vlastně zopakuje, nemá smysl v tuhle chvíli dělat nějaké vágní analýzy,“ řekla Maláčová.

Pomáhá Antivirus nebo blokuje trh práce?

V pondělí se diskutovalo také nad tím, jestli podmínky pro čerpání náhrady mezd nezpřísnit. Podle některých ekonomů totiž Antivirus B blokuje trh práce a uměle udržuje nezaměstnanost nízko. Tím pak trpí ti, kteří naopak nové lidi stále hledají.

„Část průmyslu by byla nejradši, aby se zpřísnil Antivirus B, aby tam byla ta podmínka takzvané minimální aktivity firmy, část firem, na které nejvíc dopadly aktuální restrikce, by byla nejraději, aby se pokračovalo v Antiviru původním,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se nyní nedá očekávat výraznější přesun lidí k jiným zaměstnavatelům. „Předpoklad, že teď před Vánocemi začnou lidi měnit své firmy jenom proto, že ta jejich současná prochází krátkodobým problémem, to se nedá očekávat,“ uvedl. 

Na prodloužení programu Antivirus B panuje shoda napříč politickým spektrem. „Na druhou stranu by bylo dobré, aby se hledaly nástroje, jakým způsobem motivovat lidi z firem, u kterých je evidentní, že se třeba už nerozeběhnou,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury vyjde vždy levněji udržení pracovních míst, než když bude stát vyplácet občanům podporu v nezaměstnanosti. 

Stát už vyplatil skoro 19 miliard

Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách.

Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Za poslední čtvrtletí by se podle propočtů ministerstva mohlo vyplatit z Antiviru ještě celkem od 9,1 do 11,9 miliardy korun, a to podle nastavení pravidel. Pokud by příspěvek B zůstal stejný jako dosud, celkové čtvrtletní výdaje by činily 10,6 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 22 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...