Podpora pro firmy, které přišly o dodavatele či zákazníky, se prodlužuje do konce roku

Nahrávám video
Události ČT: Antivirus B se prodlužuje do konce roku
Zdroj: ČT24

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

 Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát, původně měl skončit na konci října.

Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

Pomoc v rámci Antiviru A je sto procent

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 tisíc korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy i s odvody do 50 tisíc. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady. Příspěvek B naopak zůstává stejný jako na jaře.

V návrhu pro vládu ministerstvo práce připravilo tři varianty. Podle první, která byla nakonec schválena, by příspěvek zůstal stejný. Od října do konce roku by se na něj tak podle odhadů mohlo vydat 5,1 miliardy.

Podle druhé navrhované varianty se částka mohla od listopadu zvýšit ze 60 na 80 procent náhrady do 39 tisíc korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, byla by od listopadu, ale jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden alespoň dvě pětiny pracovní doby. 

„Předpokládáme stejný nápor jako v březnu, dubnu, pravděpodobně se nám ta celá situace vlastně zopakuje, nemá smysl v tuhle chvíli dělat nějaké vágní analýzy,“ řekla Maláčová.

Pomáhá Antivirus nebo blokuje trh práce?

V pondělí se diskutovalo také nad tím, jestli podmínky pro čerpání náhrady mezd nezpřísnit. Podle některých ekonomů totiž Antivirus B blokuje trh práce a uměle udržuje nezaměstnanost nízko. Tím pak trpí ti, kteří naopak nové lidi stále hledají.

„Část průmyslu by byla nejradši, aby se zpřísnil Antivirus B, aby tam byla ta podmínka takzvané minimální aktivity firmy, část firem, na které nejvíc dopadly aktuální restrikce, by byla nejraději, aby se pokračovalo v Antiviru původním,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se nyní nedá očekávat výraznější přesun lidí k jiným zaměstnavatelům. „Předpoklad, že teď před Vánocemi začnou lidi měnit své firmy jenom proto, že ta jejich současná prochází krátkodobým problémem, to se nedá očekávat,“ uvedl. 

Na prodloužení programu Antivirus B panuje shoda napříč politickým spektrem. „Na druhou stranu by bylo dobré, aby se hledaly nástroje, jakým způsobem motivovat lidi z firem, u kterých je evidentní, že se třeba už nerozeběhnou,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury vyjde vždy levněji udržení pracovních míst, než když bude stát vyplácet občanům podporu v nezaměstnanosti. 

Stát už vyplatil skoro 19 miliard

Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách.

Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Za poslední čtvrtletí by se podle propočtů ministerstva mohlo vyplatit z Antiviru ještě celkem od 9,1 do 11,9 miliardy korun, a to podle nastavení pravidel. Pokud by příspěvek B zůstal stejný jako dosud, celkové čtvrtletní výdaje by činily 10,6 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...