Po vleklých jednáních dohoda o rozpočtu EU: Sníží se podpora Turecku, víc peněz půjde na Erasmus

Rozpočet Evropské unie pro rok 2018 počítá se závazky ve výši 160,1 miliardy eur (přes 4,24 bilionu Kč) a platbami 144,7 miliardy eur (3,84 bilionu Kč). Po mnohahodinovém jednání se na tom nad ránem dohodli vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu. Kompromis také předpokládá snížení peněz, které v rámci přípravy na členství v bloku dostane příští rok Turecko, a to o 105 milionů eur (necelých 2,8 miliardy Kč).

Výsledný kompromis je tak nakonec, hlavně pokud jde o výši závazků, blízký návrhu Evropské komise. Ta každoroční maraton jednání zahájila v květnu návrhem rozpočtu se závazky ve výši 160,6 miliardy eur a platbami 145,4 miliardy.

Turecko dostane o 105 milionů eur méně, země dostává finanční podporu v souvislosti s přístupovými rozhovory. Mezi roky 2014–2020 je to skoro 4,5 miliardy eur určených například na zlepšení veřejné administrativy, boj s korupcí, sbližování regulačních pravidel, ale třeba i posilování nezávislého soudnictví.

„Země, které spolupracují s EU a respektují demokratické standardy, mají dál naši jednoznačnou podporu. Těm, kdo se těmto standardům vzdálí a porušují základní práva, jsme poslali jasnou zprávu, že Unií nabízené finance nejsou poskytovány bezpodmínečně,“ uvedl vyjednavač europarlamentu Siegfried Muresan.

„Snahou bylo maximalizovat dopad evropských peněz při udržení dostatečného manévrovacího prostoru, který by umožnil reakci na nepředvídané potřeby,“ poznamenal k jednání Märt Kivine, náměstek ministra financí předsednického Estonska a hlavní vyjednavač členských zemí bloku. 

Erasmus dostane větší podporu

Rozpočet podle něj klade důraz na růst, tvorbu pracovních míst či řešení nezaměstnanosti mladých v nejvíce postižených regionech. Program podpory studentských výměn Erasmus+ bude posílen o 20 milionů eur, výzkumné programy v rámci Horizontu 2020 o 70 milionů a podpora malých a středních firem v rámci programu COSME o 15 milionů eur.

Větší podporu pocítí i agentury odpovídající za bezpečnost jako je Europol, Eurojust či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), které hrají klíčovou roli při potírání terorismu, organizovaného zločinu a dalších hrozeb.

Dohodnutou kompromisní podobu rozpočtu EU pro příští rok nyní musí nejprve formálně potvrdit členské státy a poté ji schválí plenární jednání europarlamentu, nejspíš 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 5 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.