Plynovod Nord Stream 2 zůstal v Německu bez výjimky z pravidel EU. To přinese zpoždění

Takřka dokončenému plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.

Pro projekt nového plynovodu, který nabral výrazné zpoždění a který čelí nesouhlasu ze strany Spojených států a také nelibosti Polska a Ukrajiny, neboť tyto země obchází, je to podle agentury Reuters další rána. Verdikt regulátora totiž znamená další náklady a další zpoždění.

Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.

Podle regulátora ale konsorcium nemá v části německých výsostných vod na výjimku z unijní energetické směrnice nárok, neboť potrubí nebylo technicky hotové k rozhodnému dni, což byl 23. květen 2019. Ten den nabyla účinnosti zmíněná unijní energetická směrnice. Konsorcium naopak argumentuje tím, že ač projekt není fyzicky dokončen, je už ekonomicky funkční, neboť do něj byly investovány miliardy eur.

Konsorcium v prohlášení uvedlo, že má měsíc na to, aby rozhodlo o dalším postupu včetně odvolání, a že postoj regulátora považuje za porušení německých ústavních záruk.

„Mezinárodní právní experti potvrzují, že zúžení definice slova ,hotový‘ na dokončení fyzické výstavby plynovodu by bylo porušením ochrany oprávněných očekávání a dalších základních práv unijních pravidel,“ uvedlo konsorcium. To také podle listu FAZ v první reakci sdělilo, že k rozhodnému dni mělo dokončeno financování projektu a že ještě před oznámením úpravy energetické směrnice investovalo bez možnosti návratu částky v řádu miliard eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...