Nezaměstnanost v Česku je nejnižší v Evropské unii. Drtivá většina lidí věří, že si své zaměstnání udrží i v příštích měsících. Pouze sedm procent lidí vyjadřuje nejistotu. Ještě více lidí, zhruba pětina, pak pociťuje jistou míru ohrožení své pracovní pozice ze strany zahraničních pracovníků. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Devět z deseti dotázaných zaměstnanců věří, že se jim podaří si své zaměstnání udržet. Konkrétně 65 procent si je „zcela“ jistých a dalších 27 procent v to „spíše“ věří. Ostatně míra nezaměstnanosti se drží hodně nízko. V říjnu činila rovných pět procent. Bez práce tak bylo 366 244 lidí, což je nejméně od prosince 2008. Zaměstnavatelé hlásí, že mají mnohdy problémy s tím sehnat poptávané zaměstnance.
Z hlediska pracovních pozic svou situaci v průzkumu hodnotí výrazně lépe techničtí nebo odborní pracovníci a řemeslníci. Nejhůře pak pracovníci v prodeji nebo službách.
Obavu o své pracovní místo někteří pociťují i kvůli zahraničním pracovníkům. Pocit ohrožení vyjádřilo 22 procent lidí. Na druhou stranu více než polovina lidí nevnímá v tomto ohledu vůbec žádnou hrozbu. Bližší analýza ukazuje, že obavy vyjadřují zaměstnanci se základním vzděláním nebo vyučení. Nejvýraznější je to u lidí pracujících jako dělníci nebo pomocní pracovníci, kde o ohrožení pracovního místa mluví 54 procent z nich.
Pokud jde o zaměstnavatele, dočkali se ze strany svých podřízených převážně pozitivní odezvy. Celkovou spokojenost se zaměstnavatelem vyjádřilo 82 procent lidí. Pokud jde o spokojenost s přístupem zaměstnavatele k zaměstnancům, dosahuje nižší hodnoty 74 procent. Negativnější jsou častěji lidé ve věku 45 až 59 let a lidé se základním vzděláním nebo vyučení.
Mzdy rostly a ještě porostou
Ostatně 70 procent lidí také deklaruje, že se v posledních třech letech dočkalo zvýšení mzdy. Častěji se vyšší odměna týká mužů, lidí s vyšším vzděláním a zaměstnanců v administrativě a managementu. Specifickou skupinou je nejmladší věková skupina, jelikož se ve velké míře jedná o jejich první zaměstnání na plný či částečný úvazek a část z nich byla před třemi lety ještě studenty.
Navzdory tomu, že si většina na výplatní pásce polepšila, jenom 44 procent zaměstnanců vnímá, že si za svůj současný příjem může koupit více než před třemi lety. Více než polovina z dotázaných ale tento pocit nesdílí.
Českomoravská konfederace odborových svazů v září doporučila členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o růstu mezd o pět až 5,5 procenta. Podle Hospodářské komory porostou mzdy v příštím roce nominálně o 4,8 až pět procent.
Z analýzy komory vyplývá, že konkurenceschopnost firem, celou ekonomiku a růst hrubého domácího produktu ale ohrožuje vládou chystané zvýšení minimální a zaručené mzdy.
Minimální mzda se od prvního ledna zvedne o 1100 korun na 11 tisíc korun, což je největší nárůst v historii. Odbory přitom žádaly ještě výraznější růst, a to o dalších pět set korun.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 5. 11. až 25. 11. 2016 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Odpovídalo 296 zaměstnanců.
