Pěstitelé brambor na Vysočině čekají, že letos skončí ve ztrátě. Klesá cena i odbyt

2 minuty
Události: Nejistá bramborová sezona
Zdroj: ČT24

Zemědělci na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože úroda bude nadprůměrná. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

„Poptávka klesá a nabídka ji výrazně převyšuje. Čili také klesají ceny pěstitelů, které se dnes – pokud dávají ve velkém na baličky – pohybují na úrovni dvou korun, dvou korun padesáti za kilogram,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. 

O část odbytu letos přišli pěstitelé kvůli zavedeným vládním opatřením. „Vždycky jsme byli schopní prodávat do škol, do hospod. Tam všude byly české brambory,“ řekl předseda představenstva společnosti Havlíčkova Borová zemědělská Aleš Málek, kde sklizeň ukončili minulý čtvrtek.

Odbyt se však téměř zastavil i v supermarketech, kam prodávali na balíčky. Málek za tím vidí silné dodávky brambor ze zahraničí, kde se také urodilo. Produkce brambor v Unii proti loňsku stoupla o víc než tři miliony tun, uvedl k tomu Králíček.

Zemědělce trápí nízké ceny a špatný odbyt

Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku dokončil sklizeň brambor v minulém týdnu, o dva až tři týdny později než obvykle. „Víc nás trápí ceny brambor, které spadly na několikaletá minima, odbyt je velmi špatný,“ řekl předseda představenstva Zdeněk Duffek. Letošní úroda brambor v Česku byla nadprůměrná. „Nadto musíme zdůraznit, že od začátku sklizně sem jdou brambory z dovozu, protože ty přebytky má i zahraničí, hlavně Německo,“ uvedl.

Agropodnik měl brambory na 280 hektarech polí, což je asi procento bramborových polí v republice. Vedle konzumních brambor určených pro prodej v obchodech tato firma pěstuje brambory na sadbu a také odrůdy určené na výrobu škrobu a dalších výrobků.

Zemědělci, kterým meziroční tržby klesly kvůli covidu nejméně o čtvrtinu, mohou zažádat o dotaci z programu Agricovid. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu roku.

Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku. Podle Českého statistického úřadu tam letos rostly na 8065 hektarech. Letošní produkce brambor v zemědělských firmách ČR podle odhadů vzrostla o víc než desetinu, vedle lepšího hektarového výnosu k tomu přispělo rozšíření plochy o 4,3 procenta na 23 877 hektarů polí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...