Pěstitelé brambor na Vysočině čekají, že letos skončí ve ztrátě. Klesá cena i odbyt

Nahrávám video
Události: Nejistá bramborová sezona
Zdroj: ČT24

Zemědělci na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože úroda bude nadprůměrná. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

„Poptávka klesá a nabídka ji výrazně převyšuje. Čili také klesají ceny pěstitelů, které se dnes – pokud dávají ve velkém na baličky – pohybují na úrovni dvou korun, dvou korun padesáti za kilogram,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. 

O část odbytu letos přišli pěstitelé kvůli zavedeným vládním opatřením. „Vždycky jsme byli schopní prodávat do škol, do hospod. Tam všude byly české brambory,“ řekl předseda představenstva společnosti Havlíčkova Borová zemědělská Aleš Málek, kde sklizeň ukončili minulý čtvrtek.

Odbyt se však téměř zastavil i v supermarketech, kam prodávali na balíčky. Málek za tím vidí silné dodávky brambor ze zahraničí, kde se také urodilo. Produkce brambor v Unii proti loňsku stoupla o víc než tři miliony tun, uvedl k tomu Králíček.

Zemědělce trápí nízké ceny a špatný odbyt

Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku dokončil sklizeň brambor v minulém týdnu, o dva až tři týdny později než obvykle. „Víc nás trápí ceny brambor, které spadly na několikaletá minima, odbyt je velmi špatný,“ řekl předseda představenstva Zdeněk Duffek. Letošní úroda brambor v Česku byla nadprůměrná. „Nadto musíme zdůraznit, že od začátku sklizně sem jdou brambory z dovozu, protože ty přebytky má i zahraničí, hlavně Německo,“ uvedl.

Agropodnik měl brambory na 280 hektarech polí, což je asi procento bramborových polí v republice. Vedle konzumních brambor určených pro prodej v obchodech tato firma pěstuje brambory na sadbu a také odrůdy určené na výrobu škrobu a dalších výrobků.

Zemědělci, kterým meziroční tržby klesly kvůli covidu nejméně o čtvrtinu, mohou zažádat o dotaci z programu Agricovid. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu roku.

Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku. Podle Českého statistického úřadu tam letos rostly na 8065 hektarech. Letošní produkce brambor v zemědělských firmách ČR podle odhadů vzrostla o víc než desetinu, vedle lepšího hektarového výnosu k tomu přispělo rozšíření plochy o 4,3 procenta na 23 877 hektarů polí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 19 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...