Atény - Řecké vládě by mohly dojít peníze už v průběhu příštího měsíce, což znamená, že by státní zaměstnanci nedostali zaplaceno a bez peněz by zůstali i důchodci. Upozorňuje na to bývalý premiér Lukas Papadimos, podle kterého je výpadek v daňových příjmech hlubší, než se čekalo. O to důležitější proto bude výsledek opakovaných voleb, které se budou konat 17. června. Podle čerstvých průzkumů by volby mohly vyhrát strany podporující evropská úsporná opatření, která jsou podmínkou pro setrvání Řecka v eurozóně. 85 procent Řeků si totiž přeje zachovat euro a zůstat v eurozóně.
Rostoucí obavy z dalších politických komplikací a případného odchodu Řecka z eurozóny nutí řadu lidí s placením daní čekat. Častěji se také stává, že Řekové vybírají vklady z bank. Bankéři v Aténách odhadují, že od 6. května, tedy od voleb, lidé vybrali vklady za více než tři miliardy eur. Brání se tak proti černému scénáři, podle něhož země opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.
Papadimos, který vládu po nerozhodných volbách ze začátku května opustil, nastínil svou prognózu v osmibodovém dokumentu, který v neděli otiskl řecký list To Vima. „Stát bude mít v červnu velké problémy s hrazením výdajů,“ píše se v dokumentu. Ministerstvo financí sdělilo, že ministr Georgios Zannias by se mohl pokusit použít až tři miliardy eur z Řeckého fondu finanční stability (HFSF), který je primárně určen na rekapitalizaci bank. Peníze z fondu ale prý mohou dočasně posloužit pro účely státního rozpočtu.
Proti takovému použití peněz by se ale mohla postavit správní rada fondu, která dala částku stranou pro případ, že by se zpozdila realizace plánu rekapitalizace bank v objemu 45 miliard eur, na němž se v březnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond.
Čtyři největší banky v Řecku dostaly peníze na posílení kapitálu
Řecký fond finanční stability dnes vyplatil čtyřem největším bankám v zemi 18 miliard eur (456,5 miliardy korun). Peníze mají posílit kapitál bank, které díky tomu opět získají přístup k financím od Evropské centrální banky. Finance formou dluhopisů obdržely - National Bank of Greece (6,9 miliardy eur), Alpha Bank (1,9 miliardy eur), Eurobank (4,2 miliardy eur) a Piraeus bank (5 miliard eur). Všechny čtyři banky by měly tento týden zveřejnit výsledky hospodaření.
Řekové chtějí platit eurem, to vzápětí posílilo
Euro se v pondělí odrazilo od téměř dvouletého dna vůči dolaru. Stalo se tak poté, co čerstvé průzkumy ukázaly, že nadcházející volby by mohly vyhrát strany podporující evropská úsporná opatření, která jsou podmínkou pro setrvání Řecka v eurozóně. 85 procent Řeků si přeje zachovat euro. Stejný počet je však zároveň i proti škrtům naordinovaným Bruselem a Mezinárodním měnovým fondem.
„Pokud Řecko odsoudí dohodu o pomoci od Měnového fondu a Unie, zůstane mnoho let v mezinárodní izolaci a bude zneužíváno z mnoha stran,“ tvrdí Antonis Samaras, lídr Nové demokracie. K předčasným volbám Řekové půjdou 17. června. Volby budou de facto i hlasováním o euru. Nejnovější průzkumy ukazují, že v novém parlamentu by mohly mít většinu pravicová Nová demokracie a levicový PASOK, tedy strany, které úspory podporují.
Volby budou de facto i hlasováním o euru
Koalice Nové demokracie s PASOKEM by pravděpodobně přinejmenším oddálila odchod Řecka z eurozóny a evropská měna na to v pondělí pozitivně zareagovala a přehoupla se opět přes hranici 1,25 dolaru, pod kterou se propadla v pátek. Vystoupení Řecka z eurozóny by pravděpodobně způsobilo platební neschopnost řady místních bank a podniků, což by ohrožovalo i finanční ústavy v ostatních státech Evropy. Podle některých ekonomů je však řecký problém pouze odsouván a stát stejně míří k bankrotu.
„Řecký dluh se měl restrukturalizovat už na začátku tak, aby byla Řecku dána šance vrátit se k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Se 120 nebo 160 procenty HDP nedokáže země typu Řecka žít,“ myslí si David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.
Další splátku musí Řecko splatit až v srpnu
Fiskální problémy Řecka se v tuto chvíli omezují pouze na zemi samotnou, protože další splátka dluhu připadá až na srpen. Atény budou muset splatit dluhopisy v objemu 3,3 miliardy eur, které drží Evropská centrální banka a několik dalších centrálních bank v členských zemích eurozóny.
Dopady nižšího výběru daní jsou ale v Řecku znát už teď. Ministerstvo financí přestalo tamním exportérům proplácet daň z přidané hodnoty a za poslední čtyři měsíce o více než 20 procent snížilo také výdaje na veřejné investice. Elektrárenská společnost PPC přitom z rozpočtu získala zvláštní finanční pomoc 250 milionů eur, aby měla na provoz. Když ministerstvo loni zavedlo takzvanou solidární daň, řada lidí přestala platit elektřinu.
