Opatřením proti energetické chudobě má být i navýšení životního minima. Debata nekončí, podotýká Stanjura

V připravovaném balíčku proti energetické chudobě je také navýšení životního minima. O tomto opatření informoval na CNN Prima News vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v ČT navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená. Pro samotného dospělého činí životní minimum teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Návrhy kroků předloží ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Ministr průmyslu Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády,“ uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle.

Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém Twitteru i Síkela. „V uplynulém týdnu se nám také podařilo dotáhnout u Evropské komise notifikaci kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročné. Další detaily představím koaličním kolegům v úterý,“ napsal.

Ministr financí Stanjura uvedl, že krok s valorizací životního minima nevylučuje, vláda však o něm musí debatovat. Má dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády SPOLU a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.

Životní minimum se naposledy upravovalo v dubnu 2020

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší.
  • U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun.
  • U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Existenční minimum je nyní 2490 korun.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Ceny v Česku od té doby výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží. Ministerstvo práce už dříve sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o sedmnáct procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc. Pro státní kasu by to nejspíš znamenalo výdaj o několik miliard korun ročně navíc.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 4 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 16 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...