Opatřením proti energetické chudobě má být i navýšení životního minima. Debata nekončí, podotýká Stanjura

V připravovaném balíčku proti energetické chudobě je také navýšení životního minima. O tomto opatření informoval na CNN Prima News vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v ČT navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená. Pro samotného dospělého činí životní minimum teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Návrhy kroků předloží ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Ministr průmyslu Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády,“ uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle.

Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém Twitteru i Síkela. „V uplynulém týdnu se nám také podařilo dotáhnout u Evropské komise notifikaci kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročné. Další detaily představím koaličním kolegům v úterý,“ napsal.

Ministr financí Stanjura uvedl, že krok s valorizací životního minima nevylučuje, vláda však o něm musí debatovat. Má dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády SPOLU a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.

Životní minimum se naposledy upravovalo v dubnu 2020

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší.
  • U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun.
  • U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Existenční minimum je nyní 2490 korun.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Ceny v Česku od té doby výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží. Ministerstvo práce už dříve sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o sedmnáct procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc. Pro státní kasu by to nejspíš znamenalo výdaj o několik miliard korun ročně navíc.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
23. 6. 2025

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...