Opatřením proti energetické chudobě má být i navýšení životního minima. Debata nekončí, podotýká Stanjura

V připravovaném balíčku proti energetické chudobě je také navýšení životního minima. O tomto opatření informoval na CNN Prima News vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v ČT navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená. Pro samotného dospělého činí životní minimum teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Návrhy kroků předloží ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Ministr průmyslu Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády,“ uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle.

Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém Twitteru i Síkela. „V uplynulém týdnu se nám také podařilo dotáhnout u Evropské komise notifikaci kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročné. Další detaily představím koaličním kolegům v úterý,“ napsal.

Ministr financí Stanjura uvedl, že krok s valorizací životního minima nevylučuje, vláda však o něm musí debatovat. Má dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády SPOLU a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.

Životní minimum se naposledy upravovalo v dubnu 2020

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší.
  • U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun.
  • U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Existenční minimum je nyní 2490 korun.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Ceny v Česku od té doby výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží. Ministerstvo práce už dříve sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o sedmnáct procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc. Pro státní kasu by to nejspíš znamenalo výdaj o několik miliard korun ročně navíc.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 16 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 22 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
13. 3. 2026

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
13. 3. 2026Aktualizováno13. 3. 2026

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
13. 3. 2026

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
13. 3. 2026

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
13. 3. 2026
Načítání...