OP Prostějov ukončí na konci srpna sériovou výrobu

Prostějov - Z Oděvního podniku (OP) Prostějov, který se od května nachází v konkurzu, vyjedou poslední kusy sériově vyráběného oblečení v závěru srpna. Poté bude firma vyrábět jen takzvané měřenky, tedy oblečení na míru. Kvůli ukončení sériové výroby přijde o práci téměř 80 lidí, počet pracovníků podniku tak klesne na zhruba 350. Naproti tomu ještě v dobách, kdy OP provozoval své pobočné závody, měl až 10 tisíc zaměstnanců. „Pracovníci sériové výroby, kteří odejdou na konci srpna, dostali výpověď 23. června. Od té doby dále dostalo výpověď devět zaměstnanců brněnské firemní prodejny a tři pracovníci od nás ze skladu. O jiném propouštění se nehovořilo. Zakázky na výrobu měřenek zatím máme,“ prohlásila předsedkyně podnikového výboru odborového svazu OP Helena Vyroubalová.

O osudu OP rozhodnou jeho věřitelé, kterým podnik dluží asi 1,6 miliardy korun. Podle návrhu soudce brněnského krajského soudu Jana Kozáka, který má kauzu na starosti, by se měli sejít 10. září. Na schůzi věřitelé možná budou opět volit věřitelský výbor.

„Konkurz by měl být dokončen co nejdřív. Věřitelé by se na tom měli shodnout v co nejkratší době, protože podnik stále projídá konkurzní podstatu, čili věřitelé každým dnem přicházejí o peníze,“ vysvětluje Jiří Tuvora, krizový manažer a bývalý generální ředitel OP Prostějov.

Nahrávám video
Rozhovor s Jiřím Tuvorou
Zdroj: ČT24

OP Prostějov podle Bedřicha Dandy, předsedy Sdružení podniků a živnostníků, nedokázal konkurovat především výrobě z asijských zemí. Chybou managementu však byla nečinnost a žádná reakce na nově nastolený trend čínského zboží, například formou propouštění či zefektivnění výroby.

Kauza věřitelů v čele s Českou spořitelnou

I když Česká spořitelna, největší věřitel OP, už dříve do výboru zvolila sama sebe, soudce Kozák volbu spořitelny a celého výboru nepotvrdil kvůli údajnému propojení spořitelny s managementem OP. Spořitelna se proti tomu odvolala, olomoucký vrchní soud ve věci zatím nerozhodl.

Banka podala odvolání také proti způsobu prohlášení konkurzu. Podle ní byl brněnský krajský soud při jeho vyhlášení nesprávně obsazen. Vrchní soud ale odvolání zamítl, konkurz tedy platí. Spořitelna dále už dříve podala námitku proti podjatosti soudce Kozáka, i ji odvolací soud odmítl.

„Konkurz potrvá podle mého odhadu ještě několik měsíců. Neřekl bych ale, že by jeho konec byl v nedohlednu. Konkurz byl potvrzen, začaly proto přípravné práce k prodeji majetku dlužníka. Vizí soudu je uskutečnit prodej do konce letošního roku. Zda se to podaří, to se uvidí,“ prohlásil Kozák.

Společnost Oděvní průmysl Prostějov, dříve Oděvní závody Jiřího Wolkera, vznikla po znárodnění prostějovských podniků Arnošta Rolného. Tento nejznámější český výrobce pánské a dámské konfekce a významný exportér však letos v lednu skončil v konkurzu. Dluhy firmy se vyšroubovaly až k částce půl druhé miliardy korun.

Firmu museli opustit pracovníci poboček v Příkazích, Konici, Brodku u Konice, Ostravě, Ivanovicích na Hané, Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Olomouci, Lošticích či Jeseníku, které společnost uzavřela. Propouštění se nevyhnulo ani zaměstnanců mateřského závodu v Prostějově, ve kterém kdysi pracovalo až pět tisícovek zaměstnanců.

  • Česká spořitelna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/348/34788.jpg
  • OP Prostějov zdroj: OP Prostějov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1619/161889.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 3 mminutami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...