Brno - Největší výrobce oděvů v Česku OP Prostějov se ocitl v konkurzu, který dnes ráno vyhlásil soudce Krajského soudu v Brně Jan Kozák. Oděvní podnik je v úpadku od ledna, vyhlášení konkurzu se přitom očekávalo. Na poslední schůzi věřitelů před týdnem totiž nepřišel nikdo s návrhem reorganizačního plánu. Původní naděje, že se zadlužený gigant podaří zachránit reorganizací, tak zkrachovala.
„Dnešního dne došlo k prohlášení konkurzu na majetek Oděvního podniku Prostějov. Teď se bude analyzovat situace, pokud jde o prodejnost majetku, a správce se bude snažit udržet chod podniku,“ prohlásil Kozák pro Českou televizi. Výpověď dnes navíc dostalo celé vedení podniku, v čele s generálním ředitelem Jiřím Tuvorou.
Podle Kozáka nadále existuje šance na to, aby výroba v OP, byť v omezené míře, zůstala zachována: „Také proto jsem volil ten postup, že jsem určil zvláštního insolvenčního správce pro prodej tak, aby pan Svoboda měl možnost se výhradně věnovat všemu tomu, co je spojené s provozem podniku, aby mohl dělat všechno proto, aby provoz podniku mohl být v jakékoliv míře zachován. Konkurz tedy rozhodně automaticky neznamená ukončení provozu OP.“
Podnik má v rukou dosavadní insolvenční správce Svoboda
Řídit podnik bude dosavadní insolvenční správce Jaroslav Svoboda, nově za pomoci speciálního správce, který má mít na starosti prodej majetku. Insolvenční správce teď přebírá veškeré pravomoce managementu. Podle soudce Kozáka ovšem konkurz nemusí nutně zastavit výrobu - cílem je zachovat výrobu, a tím zároveň uspokojit věřitele: „Prohlášení konkurzu neznamená konec chodu OP Prostějov. Naopak, jsou činěny kroky k tomu, aby provoz podniku byl pokud možno zachován.“ Plán provozu alespoň na nejbližší měsíce mají oba správci zpracovat do deseti dnů.
Nejznámější český výrobce pánské a dámské konfekce Oděvní podnik Prostějov je v insolvenčním řízení od letošního ledna. O ochranu před věřiteli manažeři sami požádali soud. Podnik hospodařil v mnohamilionových ztrátách, vinou nahromaděných úvěrů se dluhy firmy vyšroubovaly až k částce půl druhé miliardy.
Největšími věřiteli OP jsou banky v čele s Českou spořitelnou, která byla tzv. platebním agentem syndikovaných úvěrů. Česká spořitelna jako rozhodující věřitel také původně v březnu kývla na možnost hledat cestu z krize reorganizací. Krizoví manažeři dostali úkol sestavit ozdravný reorganizační plán, po měsíci ale tento plán vzdali, protože se jim nepodařilo sehnat peníze na další provoz právě od zainteresovaných bank.
Do sporů zasáhl i soudce Jan Kozák
Poslední jednání věřitelů 26. dubna zkomplikovaly také vzájemné dohady o to, kdo by měl mít v insolvenčním řízení jak velký vliv. Menší věřitelé napadali Českou spořitelnu, že prakticky nedala reorganizaci šanci. Do sporů zasáhl i soudce Jan Kozák, který insolvenční řízení vede. Ten totiž omezil České spořitelně s víc než miliardovou pohledávkou její hlasovací práva a zbavil ji tak rozhodujícího vlivu. Zároveň také odmítl potvrdit volbu věřitelského výboru.
Co potopilo OP Prostějov?
Podle managementu stál za krachem OP Prostějov dovoz levného textilu s Asie, kterému nebyl český podnik schopen cenou konkurovat. Odbory naopak dávají vinu především bývalému vedení firmy, které prý zavedlo podnik do pasti navyšujících se dluhů. OP si bral stále další a další úvěry, ten poslední od České spořitelny převyšoval jednu miliardu korun.
OP měl v prvním čtvrtletí letošního roku provozní ztrátu 104 milionů korun. Vyrábí se sice dál, ale jen omezeně, kapacity jsou využity na 30 procent. Vedení firmy už rozhodlo o zavření nerentabilního odštěpného závodu v Jeseníku. Zavírat se budou také další dílny přímo v Prostějově a houfně se zavírají také desítky podnikových prodejen. V polovině minulého týdne management oznámil, že propustí dalších 600 zaměstnanců. Ve firmě tak zůstává 900 lidí, z toho jsou skoro tři stovky ženy na mateřské dovolené.
Zaměstnanci, kteří nedostali výpověď, pracují podle předsedkyně podnikového výboru odborového svazu OP Heleny Vyroubalové v jednom objektu: „Funguje jedna dílna, která šije pro jednu firmu, a dále výroba měřenek. Výplaty zaměstnanci dostávají.“
Podle informací České televize se s vyhlášením konkurzu čekalo do doby, než ředitel firmy dojedná poslední zakázky ve Velké Británii. Konkurz by totiž nebyl pro zákazníky dobrým signálem. Výroba zatím pokračuje, jak dlouho ale ještě bude, nikdo odhadnout nedokáže. Doposud nasmlouvané zakázky by měly udržet výrobu ještě v květnu a v červnu. Provoz se ovšem postupně smrskne jen na jednu výrobní linku, na které bude pracovat 300 lidí. V nejbližší době tak přijde o práci ještě 600 zaměstnanců podniku.
OP Prostějov
Historie
Společnost navazuje na dlouholetou tradici výroby oděvů v Prostějově, který se díky desítkám zdejších firem stal jedním z největších center výroby konfekce v Evropě. Už roku 1858 zde Maier Mandl založil první továrnu na výrobu konfekce v Evropě, později desítkám zdejších výrobců dominovali Arnošt Rolný a Jan Nehera. Po znárodnění zdejších firem po druhé světové válce byla založena společnost následně nesoucí název Oděvní závody Jiřího Wolkera, později přejmenovaná na Oděvní průmysl Prostějov. Tento konfekční výrobce zajišťoval 80 procent oděvní výroby v Československu a byl významným exportérem. Roku 1991 se společnost Oděvní průmysl přeměnila ze státního podniku na akciovou společnost a o rok později byla privatizována jejím managementem. Privatizace byla dokončena ve druhé vlně kuponové privatizace v roce 1994. Společnost Oděvní průmysl ovládl Oděvní podnik s. r. o. (založil jej bývalý management), který se v roce 1998 přeměnil na akciovou společnost Oděvní podnik.
Ekonomická data
Základní kapitál: 615,17 milionu korun
Akcionáři: Hlavním akcionářem (52 procent) je předseda dozorčí rady (předtím dlouholetý předseda představenstva a ředitel společnosti) František Tuhý, druhým největším akcionářem je Casual Friday, a. s. s 27 procenty, jejímž majitelem je Roman Hanus.
Postavení na trhu: Společnost je dlouhodobě největší českou oděvní firmou podle výše tržeb, patří k nejvýznamnějším evropským producentům pánské a dámské konfekce.
Počet zaměstnanců: 900. Ještě počátkem letošního roku jich bylo přes 1500, v březnu propustil podnik 154 lidí a minulý týden skončilo dalších 600 zaměstnanců. V roce 2008 OP zaměstnával více než 3000 lidí.
