Omezování těžby ropy ztrácí podporu. Rusko a Saúdská Arábie chtějí prosadit zvýšení produkce

Rusko a Saúdská Arábie prosazují, aby Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci od července výrazně zvýšili těžbu ropy. Zdůvodňují to snahou pokrýt rostoucí poptávku a nahradit výpadek zásobování z Venezuely a z Libye. Několik členů kartelu včetně Íránu je ale proti.

Rusko se obává, že by za současné situace mohlo dojít k přehřátí trhu. „Poptávka po ropě obvykle nejvýrazněji stoupá ve třetím čtvrtletí… Pokud nepodnikneme žádné kroky, můžeme čelit deficitu,“ řekl ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Rusko chce, aby OPEC a jeho spojenci zvýšili těžbu o 1,5 milionu barelů denně. To by v podstatě smazalo nynější omezování těžby, které OPEC spolu s nečlenskými státy uplatňuje od začátku loňského roku a které činí zhruba 1,8 milionu barelů denně. Díky těžebním limitům se podařilo zvýšit průměrnou cenu ropy na 75 dolarů za barel z minima kolem 27 dolarů za barel v roce 2016.

OPEC se sejde v pátek, aby projednal další těžební politiku v situaci, kdy někteří velcí spotřebitelé ropy v čele se Spojenými státy a Čínou volají po její nižší ceně. Vyšší těžba podle nich podpoří i růst globální ekonomiky.

„Z krátkodobého hlediska je jasné, že se nikdo nepožene do takového navýšení limitů, aby to vedlo k propadu cen ropy pod úroveň 70 dolarů za barel. Z dlouhodobého hlediska ale bude vše jinak. Podle posledních zpráv totiž celková ropná produkce USA ve 23. týdnu vzrostla o výrazných 100 tisíc barelů na 10,9 milionu barelů denně. Před rokem se pohybovala produkce kolem 9,3 milionu barelů. Dlouhodobě rostoucí nabídka americké ropy tak nakonec dožene cenu k propadu pod hladinu 70 dolarů za barel,“ poznamenali Markéta Šichtařová a Jiří Cihlář z Next Finance.

Nejednotný OPEC: Změna přístupu se nelíbí Íránu ani Iráku

Pro postupné uvolnění těžby je Saúdská Arábie, která je de facto lídrem kartelu, a nečlenské Rusko. Proti je Írán, Irák, Venezuela a také Alžírsko. Irák a Írán, druhý a třetí největší producent OPEC, argumentují tím, že takový krok by porušil předchozí dohody, podle nichž mají těžební restrikce platit do konce letošního roku.

Jak ale podotýká agentura Reuters, oba státy by těžbu zvyšovaly jen obtížně. Íránu dělají problémy nové americké sankce, které postihují ropný průmysl, zatímco Irák má těžební výpadky. Podle Teheránu jsou problémy na trhu s ropou politického rázu, nikoli výsledkem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Poptávka po ropě se poslední dva roky zvyšuje, roční nárůst přesahuje 1,5 procenta. Očekává se, že světová spotřeba ropy dosáhne v příštím roce hranice 100 milionů barelů denně.

Pokud se těžaři nyní dohodnou na zvýšení produkce ropy, ruský ministr Novak předpokládá, že by se zástupci těžebních zemí opět mohli sejít v září a dopad tohoto kroku zhodnotit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 11 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 21 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.