Brusel/Atény – Odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, bude nevyhnutelný, pokud se Aténám a jejich věřitelům nepodaří do pěti dnů najít řešení. Myslí si to eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. V Bruselu se mezitím znovu setkal řecký premiér Alexis Tsipras s německou kancléřkou a francouzským prezidentem. Po schůzce mluvil o tom, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“.
„Budeme až do 30. června dělat všechno pro to, aby se projevila připravenost Řeků k reformám,“ řekl německý eurokomisař ve vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. „Grexit není náš cíl, byl by ale nevyhnutelný, pokud v příštích pěti dnech nedostaneme žádné řešení,“ zdůraznil Oettinger.
V úterý 30. června vyprší prodloužený záchranný program pro Řecko, ze kterého zbývá vyplatit ještě zhruba 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun). Atény a věřitelské instituce se zatím nedokázaly dohodnout na tom, za jakých podmínek by Řekové mohli peníze získat. Poslední jednání na úrovni euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, skončilo ve čtvrtek opět bez výsledku. Další schůzka se chystá na sobotu a měla by být rozhodující.
„Sobotní summit – myslím sobotní jednání euroskupiny – má rozhodující význam. Zbývá velmi málo času a všichni v Evropské radě souhlasí, že řešení se musí najít v sobotu,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
V úterý také musejí Atény uhradit dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši zhruba 1,6 miliardy eur (43,5 miliardy korun). Bez dodatečných peněz ze záchranného balíku ale nebude země schopná částku uhradit. Proto jí hrozí státní bankrot a odchod z eurozóny.
Prodlení se splátkou měnovému fondu by navíc mohlo vyvolat takzvaný „run“ na řecké banky a vést k omezení pohybu kapitálu. Odliv vkladů ostatně trvá už několik měsíců - v květnu klesly na 135,7 miliardy eur (3,7 bilionu korun), a dostaly se tak na nejnižší úroveň za jedenáct let. Jen v průběhu května si střadatelé vybrali skoro 3,7 miliardy eur.
Vysoce postavený činitel eurozóny agentuře Reuters řekl, že na sobotní schůzce by se mělo diskutovat i o „plánu B“, který by chránil ekonomiky a banky zemí eura v případě řeckého bankrotu. „Zítřek by měl být stejnou měrou jako o Řecku i o plánu B.“
Ještě v pondělí panoval optimismus
Po pondělním mimořádném summitu prezidentů a premiérů eurozóny to přitom vypadalo nadějně. Předseda Evropské rady Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásili, že návrhy Atén jdou správným směrem. „Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát, jak se říká na fotbalovém hřišti, v prodloužení,“ konstatoval Juncker. Návrhy zahrnovaly zejména zvýšení daní a odvodů na důchodové zabezpečení.
Mezinárodní věřitelé Řecka - Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - však ve středu část řeckých návrhů na řešení dluhové krize odmítli, protože by podle nich vedly k další recesi ekonomiky. S plánem věřitelů zase nesouhlasili Řekové, kteří tvrdí, že dostatečně ustoupili, když navrhli zvýšit daně a srážky na důchody.
„Poslední vývoj z tohoto týdne k sobě přiblížil dvě dosud rozdělené skupiny, a to stoupence Syrizy a lidi, kteří Syrizu nevolili. Hodně Řeků si myslí, že Syriza dostatečně ustoupila, když souhlasila s reformami penzí, nějakými omezenými škrty i zvýšením daní, protože to byly věci, které ve svém volebním programu neslibovala. A to, že mezinárodní věřitelné návrh nepřijali, je i pro Řeky, kteří Syrizu nepodporují, nepochopitelné. Začínají tady zaznívat hlasy, jakože se celý svět proti Řecku spiknul,“ říká zpravodaj ČT v Aténách Zdeněk Fučík.
„EU nebyla založena na vydírání a ultimátech“
Řecký ministr financí Janis Varufakis ujistil, že jeho země dělá všechno pro to, aby „zvláštním požadavkům“ věřitelů vyhověla. Nepřijme ovšem žádné řešení, které považuje za nefunkční. O prodloužení záchranného programu hovořili znovu také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Oba politici během asi 45minutové schůzky na okraj unijního summitu v Bruselu údajně Tsiprase vyzvali, aby Řecko „velkorysou“ nabídku věřitelů přijalo.
„Řecký premiér Tsipras na schůzce znovu zkoušel svoji taktiku jednat o podmínkách řešení řecké krize s Angelou Merkelovou a Francoisem Hollandem, a obejít tak jednání s ministry financí eurozóny. Zatím není známo, s jakými návrhy Řekové na toto jednání přišli, jestli jsou ochotní k ústupkům, nebo ne,“ informoval Fučík.
- „Vzhledem k současné situaci je malá šance na dohodu,“ řekl řecký ministr práce Panos Skurletis, podle kterého věřitelé „fungují na základě logiky preventivní odvety“. Podle něho neustále účelově stupňují požadavky. Řekl, že „to, co chtějí, se rovná sebevraždě lidu“. „Pokaždé kdy se směřuje k nalezení řešení, přijdou a řeknou vám, abyste přivedli ještě několik důchodců na popravu,“ poznamenal Skurletis.
Tsipras po setkání naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“, což podle něj není v souladu s principy Evropské unie. „Ustavujícími principy Evropské unie byla demokracie, solidarita, rovnost a vzájemná úcta. EU nebyla založena na vydírání a ultimátech,“ nechal se slyšet řecký premiér.
„Evropské dějiny jsou plné sporů, vyjednávání a pak kompromisů. Takže po všech řeckých návrzích jsem si jistý, že dosáhneme kompromisu, který pomůže eurozóně i Řecku k překonání krize,“ dodal Tsipras, který Merkelovou a Hollanda informoval o návrzích své země a podivil se, že věřitelé chtějí vnutit Řekům tak tvrdé podmínky.
Příběh řecké krize
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
