Odbory z plánů koalice nadšeny. Ptají se ale, kdo to zaplatí?

Praha – Českomoravská konfederace odborových svazů je s koaliční smlouvou ČSSD, ANO a KDU-ČSL nadmíru spokojená. Odbory vítají návrhy na zvýšení minimální mzdy, zrušení druhého pilíře důchodové reformy a větší podporu rodin s dětmi. Zároveň ale zdůraznily jedno důležité ALE – a to otázku, kde na to vláda vlastně vezme peníze?

„Je to nejlepší koaliční dohoda za posledních 23 let,“ sršel na tiskové konferenci nadšením šéf Odborového svazu KOVO Josef Středula. Jenže zároveň jedním dechem dodal, že otázkou je, nakolik se podaří psanou dohodu zrealizovat. 

Josef Středula:

„Je to zatím jen dohoda, nic víc, nic míň. Není vláda, nejsou ministři. Pokud bychom uvěřili každému řádku, který tam je, mohli bychom říct, že pokud to někdo stihne za jedno volební období, tak bude v ČR lépe. My jsme ale realisté a myslíme si, že řadu věcí bude nutné prodiskutovat.“

První místopředseda ČMKOS Václav Pícl je rád, že budoucí koalice zohlednila ve smlouvě požadavky odborů. Smlouva počítá jak s valorizací důchodů, tak se zvyšováním minimální mzdy. Odbory vítají také plány na zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Líbí se jim, že koalice podporuje i prorůstová opatření, jako například investice do dopravní infrastruktury. 

Jenže otázkou je, kde na to vlastně chce koalice vzít. Zvláště pokud nechce zvyšovat daňovou zátěž. „Celková bilance deklarovaných opatření na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů při snaze udržet schodek pod třemi procenty HDP je nejasná a může skrývat problémy,“ varoval Středula a označil finanční zdroje na koaliční sliby za „velký otazník“. Koalice by proto podle odborů měla vyčíslit náklady a také jasně určit, odkud by peníze na jejich plány měly přijít. 

Také analytici upozornili na to, že není zcela jasné, kde vláda na splnění svých slibů vezme, když navýšení daní spadlo pod stůl. Například podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho tak zvýšení daní možná ještě není úplně ze hry. 

Co je v koaliční smlouvě?

Dokument slibuje, že koalice nebude příští rok zvyšovat daně. Jakékoliv změny v daňových zákonech chce dát k připomínkování veřejnosti. Od roku 2015 chce ovšem koalice zvýšit zdanění hazardu a zavést sníženou sazbu DPH. 

Postupně od roku 2015 plánují koaliční partneři zvyšovat slevu na druhé a další dítě a chtějí také prosadit porodné i na druhé dítě.

Zároveň má budoucí vláda v plánu obnovit slevu pro pracující důchodce. Od roku 2015 by se také měly pravidelně valorizovat důchody

Nahrávám video
Brífink ČMKOS ke koaliční smlouvě ČSSD, ANO a KDU-ČSL
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...