Odbory jsou proti zdražení poplatků za podzemní vodu. Návrh dělí i koalici

Zvažované zvýšení poplatku za odběr podzemní vody by mohlo zdražit vodu některým pětičlenným domácnostem až o 1700 korun ročně, uvedli v úterý zástupci Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství (OS DLV). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který změnu poplatků připravuje, takovéto zdražení popřel. Podle něho by se pohybovalo kolem stovky. Návrh zvýšit poplatky za čerpání podzemních vod vyvolal spory také v koalici.

Plán na trojnásobné zvýšení poplatků za čerpání podzemních vod do roku 2022 představil Brabec na jaře. Podle něho jde o kompromis, neboť původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. Odběratelé by měli platit šest korun za metr krychlový místo současných dvou korun. Ministerstvo by tak chtělo sjednotit výši poplatků za odběr podzemní a povrchové vody. Podle odborů se ve skutečnosti zvedne cena více, protože se z poplatku například odvádí i daň z přidané hodnoty. 

Nahrávám video
Spor o vodu: Odbory vs. ministr Brabec
Zdroj: ČT24

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP). Brabec argumentuje i tím, že nyní za kubický metr pitné vody odevzdávají vodárenské společnosti dvě koruny, ale odběratelé jim platí i dvacetinásobek.

Podle expertů OS DLV počítá novela zákona o vodách i se zvýšením poplatku za vypouštění vyčištěné odpadní vody do vod povrchových. Vše dohromady by podle nich znamenalo zvýšení průměrné ceny vodného a stočného až o 17 procent. 

OS DLV by proto byl za stažení celé novely a za zahájení odborné diskuse o změně koncepce vodního hospodářství. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by chtěl, aby se novela nejdříve projednala na tripartitě. Původně ji vláda měla posoudit na svém příštím jednání.

Proti návrhu se postavily Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Svaz měst a obcí a také kraje. „Asociace krajů ČR je zásadně proti zvyšování ceny pitné vody pro občany. Navrhujeme ministrovi Brabcovi stažení a debatu o této problematice se všemi klíčovými aktéry,“ sdělil předseda asociace Michal Hašek (ČSSD).

Spor v koalici o zdražení

S návrhem nesouhlasí ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Boj se suchem by podle něj neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen.

Brabec bere rozhodnutí koaličního partnera jako překvapení. „Tento materiál je několik měsíců v meziresortním řízení, kde se k němu všichni vyjadřovali. A všichni s tím souhlasili. Od začátku jsme řekli, že to zdražování nesmí být sociálně neúnosné. A je to 18 korun na osobu za rok. Já to nepovažuji za plošné a neúnosné zdražení,“ řekl a dodal, že podle něj je rozhodnutí spojené s blížícími se volbami. Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě. Je připraven jak dále jednat, tak návrh stáhnout. Chce ale vědět, čím hradit infrastrukturní plány ve vodohospodářství.

Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka naopak zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.

Brabec: Velké zisky vodárenských společností

Odbory také ministru Brabcovi navrhly, že když chce sjednotit poplatky, ať toho dosáhne snížením poplatku za povrchové vody. Ministr k tomu řekl, že jeho ministerstvo rozhoduje jen o podzemní vodě, o povrchové vodě rozhodují jednotlivá Povodí (ta spadají pod ministerstvo zemědělství).

Podivil se také nad časovým souladem požadavků odborů a sociální demokracie. Podotkl, že za posledních deset let došlo k růstu cen o stovky procent a odbory neprotestovaly. Zdůraznil, že vodárenské společnosti mají velké zisky, které nejdou celé zpět do infrastruktury, zatímco ze Státního fondu životního prostředí ano. 

Brabec si myslí, že diskusi by si zasloužila současná regulace vodáren a jejich cen. „Tam je obrovský prostor,“ řekl ministr. Domnívá se, že tímto směrem by se měla ubírat politická debata o tom, jak řešit „vodohospodářský prostor“. K chystané novele zopakoval, že pokud nepůjde o návrh celé koalice, ani ji nepředloží. 

Nahrávám video
Spor o ceny vody. Brabec vs. Vlasák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...