Odbory jsou proti zdražení poplatků za podzemní vodu. Návrh dělí i koalici

Zvažované zvýšení poplatku za odběr podzemní vody by mohlo zdražit vodu některým pětičlenným domácnostem až o 1700 korun ročně, uvedli v úterý zástupci Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství (OS DLV). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který změnu poplatků připravuje, takovéto zdražení popřel. Podle něho by se pohybovalo kolem stovky. Návrh zvýšit poplatky za čerpání podzemních vod vyvolal spory také v koalici.

Plán na trojnásobné zvýšení poplatků za čerpání podzemních vod do roku 2022 představil Brabec na jaře. Podle něho jde o kompromis, neboť původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. Odběratelé by měli platit šest korun za metr krychlový místo současných dvou korun. Ministerstvo by tak chtělo sjednotit výši poplatků za odběr podzemní a povrchové vody. Podle odborů se ve skutečnosti zvedne cena více, protože se z poplatku například odvádí i daň z přidané hodnoty. 

Nahrávám video
Spor o vodu: Odbory vs. ministr Brabec
Zdroj: ČT24

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP). Brabec argumentuje i tím, že nyní za kubický metr pitné vody odevzdávají vodárenské společnosti dvě koruny, ale odběratelé jim platí i dvacetinásobek.

Podle expertů OS DLV počítá novela zákona o vodách i se zvýšením poplatku za vypouštění vyčištěné odpadní vody do vod povrchových. Vše dohromady by podle nich znamenalo zvýšení průměrné ceny vodného a stočného až o 17 procent. 

OS DLV by proto byl za stažení celé novely a za zahájení odborné diskuse o změně koncepce vodního hospodářství. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by chtěl, aby se novela nejdříve projednala na tripartitě. Původně ji vláda měla posoudit na svém příštím jednání.

Proti návrhu se postavily Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Svaz měst a obcí a také kraje. „Asociace krajů ČR je zásadně proti zvyšování ceny pitné vody pro občany. Navrhujeme ministrovi Brabcovi stažení a debatu o této problematice se všemi klíčovými aktéry,“ sdělil předseda asociace Michal Hašek (ČSSD).

Spor v koalici o zdražení

S návrhem nesouhlasí ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Boj se suchem by podle něj neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen.

Brabec bere rozhodnutí koaličního partnera jako překvapení. „Tento materiál je několik měsíců v meziresortním řízení, kde se k němu všichni vyjadřovali. A všichni s tím souhlasili. Od začátku jsme řekli, že to zdražování nesmí být sociálně neúnosné. A je to 18 korun na osobu za rok. Já to nepovažuji za plošné a neúnosné zdražení,“ řekl a dodal, že podle něj je rozhodnutí spojené s blížícími se volbami. Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě. Je připraven jak dále jednat, tak návrh stáhnout. Chce ale vědět, čím hradit infrastrukturní plány ve vodohospodářství.

Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka naopak zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.

Brabec: Velké zisky vodárenských společností

Odbory také ministru Brabcovi navrhly, že když chce sjednotit poplatky, ať toho dosáhne snížením poplatku za povrchové vody. Ministr k tomu řekl, že jeho ministerstvo rozhoduje jen o podzemní vodě, o povrchové vodě rozhodují jednotlivá Povodí (ta spadají pod ministerstvo zemědělství).

Podivil se také nad časovým souladem požadavků odborů a sociální demokracie. Podotkl, že za posledních deset let došlo k růstu cen o stovky procent a odbory neprotestovaly. Zdůraznil, že vodárenské společnosti mají velké zisky, které nejdou celé zpět do infrastruktury, zatímco ze Státního fondu životního prostředí ano. 

Brabec si myslí, že diskusi by si zasloužila současná regulace vodáren a jejich cen. „Tam je obrovský prostor,“ řekl ministr. Domnívá se, že tímto směrem by se měla ubírat politická debata o tom, jak řešit „vodohospodářský prostor“. K chystané novele zopakoval, že pokud nepůjde o návrh celé koalice, ani ji nepředloží. 

Nahrávám video
Spor o ceny vody. Brabec vs. Vlasák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...