Objem obchodů na pražské burze klesl, byl nejnižší od roku 1994

Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o 22,5 miliardy na 120 miliard korun, v roce 2018 činily 142,5 miliardy korun. Byly tak nejnižší od roku 1994. Vyplývá to ze statistik Burzy cenných papírů Praha (BCPP). Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun. Poté postupně klesaly až na současnou rekordně nízkou úroveň.

„Jde o dlouhodobý trend. Obchodování na pražské burze se nikdy nevzpamatovalo z krize v roce 2008. Nízké objemy obchodů do jisté míry odrážejí i globální, strukturální změny. Vzhledem k ultranízkým úrokovým sazbám klesá zájem o burzovní financování. Korporace preferují bankovní úvěry, emise dluhopisů nebo peníze fondů soukromého kapitálu,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Zájem o burzu by podle něj pomohl oživit primární úpis akcií velké a stabilní společnosti. Takové firmy však v posledních letech tuzemský burzovní parket spíše opouštějí. Na slabších objemech se částečně podepsal i nižší zájem globálních investorů o akcie z regionu rozvíjejících se trhů. Ti v uplynulém roce dávali přednost rozvinutým trhům, například USA nebo západní Evropě, dodal analytik.

Hodnota indexu PX, hlavního indexu burzy, loni meziročně stoupla o 12,76 procenta. Hodnota indexu PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán dividendový výnos, se zvedla o 19,09 procenta.

O růst akciových trhů ve světě se zasloužily zdaleka nejvíce Spojené státy. Index Dow Jones, v němž je zastoupeno 30 podniků považovaných za páteř americké ekonomiky, si loni připsal více než 21 procent. Širší index S&P 500 vzrostl asi o 27 procent, zatímco index Nasdaq Composite, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, zpevnil o 32 procent.

V Evropě pak index DAX, který sleduje obchodování na akciové burze ve Frankfurtu nad Mohanem, přidal 23 procent. Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 měl k dobru 12 procent, zatímco index pařížské burzy CAC 40 vzrostl o 27 procent. BCPP je z 92,74 procenta dceřinou společností skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), největší burzovní skupiny v regionu střední a východní Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 30 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 14 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01
Načítání...