Objem obchodů na pražské burze klesl, byl nejnižší od roku 1994

Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o 22,5 miliardy na 120 miliard korun, v roce 2018 činily 142,5 miliardy korun. Byly tak nejnižší od roku 1994. Vyplývá to ze statistik Burzy cenných papírů Praha (BCPP). Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun. Poté postupně klesaly až na současnou rekordně nízkou úroveň.

„Jde o dlouhodobý trend. Obchodování na pražské burze se nikdy nevzpamatovalo z krize v roce 2008. Nízké objemy obchodů do jisté míry odrážejí i globální, strukturální změny. Vzhledem k ultranízkým úrokovým sazbám klesá zájem o burzovní financování. Korporace preferují bankovní úvěry, emise dluhopisů nebo peníze fondů soukromého kapitálu,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Zájem o burzu by podle něj pomohl oživit primární úpis akcií velké a stabilní společnosti. Takové firmy však v posledních letech tuzemský burzovní parket spíše opouštějí. Na slabších objemech se částečně podepsal i nižší zájem globálních investorů o akcie z regionu rozvíjejících se trhů. Ti v uplynulém roce dávali přednost rozvinutým trhům, například USA nebo západní Evropě, dodal analytik.

Hodnota indexu PX, hlavního indexu burzy, loni meziročně stoupla o 12,76 procenta. Hodnota indexu PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán dividendový výnos, se zvedla o 19,09 procenta.

O růst akciových trhů ve světě se zasloužily zdaleka nejvíce Spojené státy. Index Dow Jones, v němž je zastoupeno 30 podniků považovaných za páteř americké ekonomiky, si loni připsal více než 21 procent. Širší index S&P 500 vzrostl asi o 27 procent, zatímco index Nasdaq Composite, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, zpevnil o 32 procent.

V Evropě pak index DAX, který sleduje obchodování na akciové burze ve Frankfurtu nad Mohanem, přidal 23 procent. Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 měl k dobru 12 procent, zatímco index pařížské burzy CAC 40 vzrostl o 27 procent. BCPP je z 92,74 procenta dceřinou společností skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), největší burzovní skupiny v regionu střední a východní Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...