Objem hypoték letos stoupl o 90 procent. Už loňský rok byl rekordní

Za první tři čtvrtletí letošního roku poskytly banky hypotéky za 323,35 miliardy korun, což je proti loňskému rekordnímu roku nárůst téměř o 90 procent. Vyplývá to z Hypoindexu, který připravila společnost Fincentrum & Swiss Life. Podle jejího analytika Jiřího Sýkory je už dnes jisté, že se letošek stane nejúspěšnějším rokem co do objemu poskytnutých hypotečních úvěrů.

„Už v polovině roku bylo jasné, že rekordní hranice bude překonána a spíše se začalo hovořit o tom, zda se podaří překonat i hranici 400 miliard korun. A s ohledem na to, že poslední čtvrtletí patřila v minulosti vždy mezi ta silnější, tak i přes již nastartovaný pokles zájmu o hypotéky se dá očekávat, že hranice padne, nebo se alespoň k této hranici velmi přiblížíme,“ uvedl Sýkora.

Ukazatelem budoucího vývoje hypotečních sazeb je mimo jiné i základní úroková sazba ČNB. Centrální banka ji na konci září razantně zvýšila o 0,75 bodu na 1,5 procenta. A na to vzápětí zareagovaly největší hypoteční banky, jejichž nabídkové sazby se přehouply přes tříprocentní hranici. S tím, jak bude zvyšovat sazby ČNB, bude podle Sýkory růst průměrné úrokové sazby zrychlovat i v následujících měsících.

Hrozba zvýšení sazeb

V letošních počtech prodaných hypoték je podle něho velká část klientů, kteří si své bydlení mohli dovolit jen díky nízkým sazbám i nízkým splátkám. Pokud by sazby zůstaly na nynější úrovni v době, kdy jim bude končit fixační období, mohou očekávat zvýšení splátek až o několik tisíc korun.

„A to by pro velkou část této skupiny mohlo znamenat ztrátu nemovitosti, dokonce i existenční problémy. Značná část klientů, zejména těch mladších, získala hypotéku na hranici svých finančních možností. Například rodině s třímilionovou hypotékou sjednanou na 25 let se splátka při růstu sazby na pět procent zvedne ze současných 13 348 na 17 537 korun, tedy o více než čtyři tisíce korun měsíčně,“ vyčíslil Sýkora.

Tento fakt navíc podle něj umocňují i další turbulence v bydlení, respektive u cen za bydlení. A to jak skokové zdražení cen energií, tak i krachy jednotlivých dodavatelů energií a s tím spojené zvyšování záloh, kdy se například ve dvougeneračním domě mohou zvýšit zálohy na plyn ze šesti na dvaadvacet tisíc korun. „A to už spolu se zvyšující se splátkou hypotéky a díky inflaci rostoucím cenám běžných komodit opravdu může poslat několik tisíc lidí na ulici,“ varoval Sýkora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...