Objem hypoték letos stoupl o 90 procent. Už loňský rok byl rekordní

Za první tři čtvrtletí letošního roku poskytly banky hypotéky za 323,35 miliardy korun, což je proti loňskému rekordnímu roku nárůst téměř o 90 procent. Vyplývá to z Hypoindexu, který připravila společnost Fincentrum & Swiss Life. Podle jejího analytika Jiřího Sýkory je už dnes jisté, že se letošek stane nejúspěšnějším rokem co do objemu poskytnutých hypotečních úvěrů.

„Už v polovině roku bylo jasné, že rekordní hranice bude překonána a spíše se začalo hovořit o tom, zda se podaří překonat i hranici 400 miliard korun. A s ohledem na to, že poslední čtvrtletí patřila v minulosti vždy mezi ta silnější, tak i přes již nastartovaný pokles zájmu o hypotéky se dá očekávat, že hranice padne, nebo se alespoň k této hranici velmi přiblížíme,“ uvedl Sýkora.

Ukazatelem budoucího vývoje hypotečních sazeb je mimo jiné i základní úroková sazba ČNB. Centrální banka ji na konci září razantně zvýšila o 0,75 bodu na 1,5 procenta. A na to vzápětí zareagovaly největší hypoteční banky, jejichž nabídkové sazby se přehouply přes tříprocentní hranici. S tím, jak bude zvyšovat sazby ČNB, bude podle Sýkory růst průměrné úrokové sazby zrychlovat i v následujících měsících.

Hrozba zvýšení sazeb

V letošních počtech prodaných hypoték je podle něho velká část klientů, kteří si své bydlení mohli dovolit jen díky nízkým sazbám i nízkým splátkám. Pokud by sazby zůstaly na nynější úrovni v době, kdy jim bude končit fixační období, mohou očekávat zvýšení splátek až o několik tisíc korun.

„A to by pro velkou část této skupiny mohlo znamenat ztrátu nemovitosti, dokonce i existenční problémy. Značná část klientů, zejména těch mladších, získala hypotéku na hranici svých finančních možností. Například rodině s třímilionovou hypotékou sjednanou na 25 let se splátka při růstu sazby na pět procent zvedne ze současných 13 348 na 17 537 korun, tedy o více než čtyři tisíce korun měsíčně,“ vyčíslil Sýkora.

Tento fakt navíc podle něj umocňují i další turbulence v bydlení, respektive u cen za bydlení. A to jak skokové zdražení cen energií, tak i krachy jednotlivých dodavatelů energií a s tím spojené zvyšování záloh, kdy se například ve dvougeneračním domě mohou zvýšit zálohy na plyn ze šesti na dvaadvacet tisíc korun. „A to už spolu se zvyšující se splátkou hypotéky a díky inflaci rostoucím cenám běžných komodit opravdu může poslat několik tisíc lidí na ulici,“ varoval Sýkora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 20 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...