Praha - Možná se vám to také stalo. Právě jste vysadili poslední stříbrný smrk, ten se úspěšně ujal a vaše zahrada už je naprosto dokonalá. A pak se dozvíte, že obec plánuje vybudování veřejného vodovodu, který částečně povede i přes vaši zahradu. Což ovšem znamená, že všechna ta krása, kterou jste pracně pěstovali mnoho let, přijde vniveč. Nebo se distributor elektřiny rozhodl na vašem pozemku postavit sloup elektrického vedení, čímž vám ale naprosto zničí výhled do údolí, který se vám tak líbil. Co dělat v takových případech, jsme se zeptali právničky Veroniky Lindovské.
Obec se rozhodla na mém pozemku vybudovat vodovod, elektrárna postavit sloup elektrického vedení, já s tím ale nesouhlasím, co můžu dělat?
VL: Pokud je nutné vést přes pozemek vlastníka sítě či na něm umístit zařízení, současná právní úprava ukládá provozovatelům těchto zařízení s vámi jednat o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. V praxi tu skutečně probíhá tak, že tyto orgány dávají přednost smluvnímu vyřešení věci a jsou ochotny jednat zejména o výši poskytované náhrady. Se smlouvou samozřejmě souhlasit nemusíte, v takovém případě ale může být zahájeno vyvlastňovací řízení o zřízení věcného břemene. Toto řízení vede vyvlastňovací úřad, což je místně příslušný obecní úřad s rozšířenou působností. Pokud se tedy jedná o veřejný zájem, což výstavba vodovodu i elektrické sítě rozhodně je, stavbě vodovodu prostě nezabráníte a je jistě lepší dohoda.
Mám v takových případech nárok na finanční náhradu? A v jaké výši?
VL: V případech, kdy je zásah do vlastnického práva citelný, tedy když se jedná například o umístění určitého zařízení na váš pozemek, tak určitě ano. Výše jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene podléhá dohodě stran. Hodnotu věcného břemene lze také stanovit na základě znaleckého posudku. Pokud se strany na výši náhrady mezi sebou nedohodnou, stanoví se na základě znaleckého posudku v rámci vyvlastňovacího řízení.
Co když mi výstavbou sítí způsobí vodárna či elektrárna nějakou škodu?
VL: Obecně při zřizování zařízení sloužících veřejnému zájmu na cizím pozemku, musí provozovatel postupovat tak, aby vlastnické právo omezoval co nejméně a aby věc následně uvedl do původního stavu. Samozřejmě pokud svou činností na pozemku či stavbě způsobí škodu, je povinen ji nahradit. Náhrada je jednorázová a je třeba ji uplatnit u toho, kdo ji způsobil, co nejdříve, protože například energetický zákon stanoví povinnost uplatnit právo na tuto náhradu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy jste se o škodě jako vlastník dozvěděl.
V jakých dalších případech mohou být ve veřejném zájmu omezena moje vlastnická práva?
VL: Nejčastěji se jedná o povinnost umožnit nejrůznějším osobám, tedy například pověřeným zaměstnancům stavebního úřadu, zaměstnancům katastru, pracovníkům orgánů ochrany přírody a krajiny nebo provozovatelům soustavy elektrické energie vstup na svůj pozemek. V takových případech se ovšem žádná náhrada neposkytuje, neboť nejde o citelný zásah do vlastnických práv.
A na dotaz čtenářky portálu ČT24: Vlastníme rekreační chatu. Jen náhodou jsme se dozvěděli, že obec plánuje stavbu vodovodu. Stavba měla probíhat těsně na hranici našeho pozemku. Stavební úřad přislíbil, že práce se našeho pozemku nijak nedotknou a případné škody budou neprodleně odstraněny. Bez jakéhokoli předchozího oznámení ale výkopové práce probíhaly na našem pozemku a způsobené škody nejsou odstraněny. Je takový postup obce správný? Jak se můžeme bránit?
VL: Obec rozhodně nepostupovala v souladu se zákonem. Pokud je potřeba vodovod umístit na soukromý pozemek, měla být tato situace ošetřena smlouvou o zřízení věcného břemene. A o započetí prací na pozemku měl být vlastník pozemku informován. Tazatelce doporučuji, aby se obrátila na příslušný vodoprávní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vedle toho by měla písemně vyzvat obec k uvedení pozemku do původního stavu. A jestliže došlo stavební činností ke způsobení škody, písemně obec vyzvat k náhradě škody. Pokud neuspěje, může se náhrady škody domáhat u soudu.
