Washington - Šéf Bílého domu Barack Obama dnes podepsal zákon o reformě finančního sektoru. Jde o nejzásadnější změnu pravidel pro Wall Street od třicátých let minulého století. Norma reaguje na finanční krizi a měla by zabránit jejímu opakování. Rada má monitorovat situaci a varovat včas před problémy, posílit regulace na trhu s finančními deriváty nebo zajistit lepší ochranný polštář pro drobné spotřebitele. To a mnohem víc obsahuje přes 2 300 stránek nového amerického zákona, který už brzy vstoupí v platnost.
Zákon je výsledkem kompromisů, na které Bílý dům a demokraté museli přistoupit, aby jej mohli prosadit v Kongresu. Kvůli nesouhlasu republikánů tak například neobsahuje zvláštní daň pro velké banky a hedgeové fondy, která měla během pěti let vynést asi 20 miliard dolarů a uhradit náklady zákona. Místo toho se tyto účely použije asi 11 miliard dolarů z peněz, které banky splácejí federální vládě za pomoc během finanční krize.
Podle deníku The New York Times je Obamův podpis pod zákonem tečkou za více než jednou generací politiků, kteří „na finanční průmysl hleděli s obdivem a nepletli se mu do cesty, což dokládala setrvalá deregulace“. Zákon sice plně neobnovuje nejpřísnější omezení přijatá po Velké hospodářské krizi ze 30. let minulého století, přesto je jasným milníkem označujícím novou nedůvěru k Wall Streetu, doplnil list.
Republikáni přesto zákon stále kritizují, byť se mezi nimi nakonec našly hlasy pro její schválení. Podle nich výrazně a zbytečně posiluje pravomoci vlády a její roli v ekonomice. Reforma je ale problematická i v očích levicových analytiků. Podle nich je příliš mírná, a neplní tak svůj hlavní cíl vyhlášený prezidentem Obamou - zabránit opakování tak vážných finančních krizí, jako byla ta, jež propukla zhruba před dvěma roky.
Barack Obama:
„Zákon o reformě Wall Streetu ochrání spotřebitele a položí základy silnějšího a bezpečnějšího finančního systému, který bude novátorský, tvořivý a soutěživý a mnohem odolnější vůči panice a kolapsům.“
Rozsáhlá norma, která má kolem 2300 stránek, se například snaží řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Vytváří tak třeba zvláštní radu, jež bude sledovat a řešit systémová rizika, která ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Zpřísní se také kapitálové požadavky pro velké banky.
Zákon, jejž předložili senátor Christopher Dodd a člen Sněmovny reprezentantů Barney Frank, oba demokraté, by také měl zefektivnit dohled americké centrální banky Fedu nad odvětvím a umožnit jí v krajním případě rozdělit příliš velké společnosti. Americká vláda by tak již údajně nikdy neměla zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků jako během finanční krize.
Nový úřad zajistí větší ochranu spotřebitelů
Zákon by také měl výrazně zvýšit ochranu spotřebitelů před pochybnými praktikami finančních firem. Na starost ji bude mít nový nezávislý úřad, jenž vznikne v rámci americké centrální banky. Vůbec poprvé by změna měla přinést regulaci na trh s deriváty. Některým typům těchto cenných papírů a jejich nedostatečné regulaci se totiž klade za vinu to, že značně zhoršily průběh i rozsah finanční krize. Reforma se dotýká i odměn manažerů finančních firem.
Zpřísňují se rovněž podmínky pro ratingové agentury, které čelí kritice, že před vypuknutím finanční krize nedostatečně plnily svou roli, když například neupozornily na rizika spojená s některými finančními nástroji, a naopak je hodnotily jako kvalitní. Zákon také například podle jeho autorů přináší větší ochranu drobných investorů. Reforma je reakcí na hlubokou krizi, ve které se finanční odvětví ocitlo v letech 2007 až 2009.
