Nové mýto za 2,3 miliardy je hotové. Stát ho převzal od CzechTollu

Nový mýtný systém je hotový, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jej převzalo od společnosti CzechToll. Vybudování satelitního systému stálo 2,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo dopravy. Nové mýto začne fungovat od 1. prosince, kvůli pomalým registracím dopravců se po jeho spuštění očekávají mnohakilometrové kolony.

Mýto bude fungovat na celkem 2300 kilometrech. Vedle současných 1400 kilometrů se od ledna rozšíří na dalších 860 kilometrů silnic první třídy. Podle ministerstva se výnosy zvýší zhruba o 2,5 miliardy korun ročně. V roce 2018 stát na mýtu vybral kolem 10,8 miliardy korun. Provozní náklady by se měly snížit o 900 milionů korun za rok.

„Díky rozsáhlým provozním úsporám získává Česká republika jeden z nejefektivnějších mýtných systémů na světě, jehož nákladovost se bude pohybovat kolem pěti procent z vybraného mýtného. Provozní náklady starého mikrovlnného systému byly těsně pod hranicí 15 procent,“ uvedl ředitel úseku provozovatele elektronického mýta ŘSD Václav Nestrašil.

Stát bude mýto CzechTollu postupně splácet v následujících třech letech. Podle ministerstva se investice do vybudování systému státu vrátí na provozních úsporách a zvýšeném výběru mýtného ještě během roku 2020.

Součástí systému bude i 60 kontrolních bran, které budou sloužit k preventivní kontrole mýta. CzechToll využije 49 bran ze současného systému, dalších 11 bude nově na silnicích první třídy. Do systému patří také 600 tisíc palubních jednotek pro satelitní sledování vozidla, dále 40 hlídkových vozidel pro mobilní kontrolu výběru mýtného, centrální systém kontroly úhrady mýtného, kompletní technické vybavení více než 200 obchodních míst, dvě datová centra, dohledová pracoviště pro silničáře, nový zákaznický portál a aplikace, softwary a další komponenty k fungování mýta.

Po spuštění se na dálnicích, zejména pak u hranic, očekávají mnohakilometrové kolony. Důvodem jsou pomalé registrace dopravců, v polovině minulého týdne bylo do nového mýta zaregistrováno 251 tisíc vozidel, více než 200 tisíc jich ovšem stále scházelo. Nejhorší situace se podle dopravního modelu CzechTollu dá očekávat v prvních dvou týdnech, a to u Lanžhotu na Břeclavsku, kde by kolony měly dosahovat 12 kilometrů. Fronty přes deset kilometrů hrozí například také u Bohumína.

CzechToll kvůli tomu posílil kapacitu obchodních míst, kde se dá zaregistrovat. Vytvoří tak dočasná registrační místa, mezi případnými kolonami se budou pohybovat také registrační auta. Provoz budou koordinovat také posílené policejní hlídky.

Nové mýto bude provozovat konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll, které zvítězilo v tendru na nový mýtný systém a jeho provozovatele loni. Uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Nahradí tak dosavadní mikrovlnný systém, který funguje od roku 2007 a provozovala ho společnost Kapsch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 8 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.