Němečtí politici: Za dálnice by měly platit i linkové autobusy

Na jedné věci se politické strany v sousedním Německu shodnou – žádají zavedení dálničního mýtného pro linkové dálkové autobusy. Vláda i opozice si myslí, že je nepřípustné, aby autobusy byly po zpoplatnění dálnic pro osobní auta jediným druhem vozidla, který je od placení za užívání německých dálnic osvobozen. Televize n-tv nicméně uvedla, že tamní ministr dopravy Alexander Dobrindt zatím o mýtném pro autobusy nepřemýšlí.

„Je jen málo realistické, že by autobusy byly po zavedení mýtného pro osobní auta jedinými vozidly, které za užívání dálnic neplatí. Musíme proto najít způsob, jak do systému zpoplatnění dálnic zapojit i autobusovou branži,“ řekl bavorský zemský ministr dopravy Joachim Herrmann z Křesťanskosociální unie (CSU) v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.

Zpoplatnění dálkových autobusů by podle všeho podpořila také sociální demokracie (SDP), která tvoří spolu s CSU a s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) vládní koalici. „Po tom, co se v říjnu rozšíří mýtné pro nákladní vozidla i pro auta od 7,5 tuny, bude třeba do mýtného systému zapojit i ostatní vozidla této váhové kategorie. Je třeba, aby se mýtné vztahovalo na autobusy, a to včetně linkových,“ řekla Süddeutsche Zeitung Kirsten Lühmannová z SPD.

Systém výběru dálničních poplatků v Evropě
Zdroj: ČT24/ÚAMK/ČTK

A pro je i opozice. Televize n-tv totiž oslovila zástupce Zelených a Levice a všichni by zpoplatnění autobusů na německých dálnicích uvítali. Obě opoziční strany připomínají, že autobusy patří mezi velké znečišťovatele, co se týká jemného prachu, a že se kvůli své váze významnou měrou podílejí na poškozování dálnic, zejména mostů.

I když se tedy zdá, že němečtí politici napříč stranami souhlasí s mýtným pro linkové autobusy, jedna výjimka tu je. Proti je totiž samotný ministr dopravy Dobrindt.

"V této chvíli nemáme žádné plány na mýtné pro dálkové autobusy. Podle předchozího ujednání koalice se na tom nic nezmění až do příštích parlamentních voleb (které budou na podzim 2017)."
Alexander Dobrindt
německý ministr dopravy

Železničáři: Autobusy mají nespravedlivou výhodu

Zavedení mýtného pro autobusy ale podporují kromě politiků i němečtí železniční dopravci, zejména největší železniční společnost Deutsche Bahn. Podle železničních firem má totiž autobusová branže nespravedlivou výhodu - vlaky musí platit za opotřebování kolejí, zatímco autobusy žádný podobný poplatek neodvádějí.

Dálkové autobusy na vnitroněmeckých linkách jezdí teprve od roku 2013. Do té doby platila na dopravním trhu omezení, která měla chránit státního železničního dopravce Deutsche Bahn. Německá vláda opatření obhajovala mimo jiné tím, že železniční doprava je šetrnější k životnímu prostředí než autobusová.

Autobusová doprava ale nyní zažívá velký rozmach a přecházejí k ní cestující hlavně z železnice, protože cesty autobusem jsou zpravidla až o polovinu levnější než jízdenky na vlak na stejných trasách. Loni dálkové linkové autobusy přepravily v Německu 19 milionů cestujících, letos se očekává až 30 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 48 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...