Nečas: Česko přijme euro nejdříve za osm až deset let

Praha - Česko podle premiéra Petra Nečase (ODS) zřejmě nezavede euro dříve než za osm až deset let. Premiér to dnes uvedl ve sněmovně při schvalování nového záchranného fondu eurozóny. Vyvracel tak obavy, že souhlas s dohodou o vytvoření tohoto Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) bude pro ČR znamenat přijetí nějakých finančních závazků. Sněmovna nakonec na žádost Petra Nečase odložila schvalování nového záchranného fondu eurozóny. Senát už přitom jeho vznik podpořil.

Debatu o těchto závazcích „budou vést naši následníci za osm, deset let, pokud možná, ve chvíli, kdy se bude přistupovat k eurozóně,“ uvedl Nečas. Čeští vládní politici se zatím vyhýbali stanovení konkrétního časového horizontu pro nahrazení koruny eurem.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že ČR se sice zavázala v přístupové dohodě k zavedení eura bez zbytečných odkladů, donucena být ale nikým ke vstupu do eurozóny nemůže. „To rozhodnutí, že tam vstoupíme, a stanovit ten termín, neuděláme my - tato sněmovna to neudělá. Udělá to budoucí politická reprezentace nějaká, když to bude chtít,“ dodal.

Poslanci VV se obávali dalších závazků

Premiér svým vyjádřením reagoval na vystoupení zástupců dříve vládních Věcí veřejných, kteří přijetí smlouvy v navrženém znění odmítli. Argumentovali náklady v řádech stovek miliard korun, které by prý souhlas mohl Česku v budoucnu přinést.

„Pro ČR by dnešní souhlas mohl znamenat budoucí vyplacení až 40 miliard korun do ESM a poskytnutí záruky za dalších 310 miliard korun,“ uvedl poslanec VV Michal Babák s tím, že limit těchto závazků by mohl být zvyšován.

Nečas na to řekl, že sněmovna dnes nerozhoduje o přistoupení ČR k ESM, pouze má eurozóně umožnit vznik tohoto fondu a neznamená nakročení k přistoupení ČR k eurozóně. Odmítnutí by podle něj znamenalo významnou finanční destabilizaci celé EU.

„Neschválení této změny Lisabonské smlouvy neznamená, že zachráníme Českou republiku před nějakými finančními nároky. Ani omylem. Znamená to, že pouze hodíme ne klacek, ale celý snop klacků pod nohy našim partnerům v eurozóně,“ prohlásil Nečas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...