Fixní část ceny, kterou zaplatil státní podnik Čepro za koupi sítě Robin Oil, činila 2,4 miliardy korun. Další tvořily peníze a provozní kapitál firmy. Kupní cenu společnosti Robin Oil potvrdily dva nezávislé posudky, uvedl předseda představenstva Čepra Jan Duspěva. Výslednou cenu však s odkazem na závazek o mlčenlivosti neuvedl. Její návratnost očekává zhruba za osm a půl roku. Stát kvůli akvizici odpustil Čepru vyplacení dividendy ze zisku za rok 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Deník e15 s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje v minulých dnech napsal, že cena transakce činila 4,5 miliardy korun.
Návratnost koupě sítě Robin Oil by mohla být osm a půl roku, tvrdí šéf Čepra
Události: Koupě sítě čerpacích stanic Robin Oil společností Čepro (zdroj: ČT24)
Konkurenční síť Robin Oil koupil podnik Čepro od podnikatele Jiřího Zoubka, celkem tak získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což ji početně zařadí na třetí místo v rámci Česka.
Jednání o transakci inicioval podle Čepra vlastník sítě Robin Oil Zoubek. Státní podnik si od akvizice podle Duspěvy slibuje budoucí ekonomický profit, což by měl být i hlavní cíl transakce. S její návratností podnik počítá sice do deseti a půl roku, při započtení některých synergických efektů spojení společností by se doba mohla o dva roky zkrátit.
Čepro bude transakci podle Duspěvy financovat z více zdrojů. Část podnik uhradí z vlastních zdrojů, další z nerozděleného zisku kupované firmy a také z úvěru. Vedení Čepra se navíc dohodlo kvůli nákupu se státem na odpuštění dividendy ze zisku roku 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Stát si přitom dividendu vybírá zpravidla každoročně. Duspěva tvrdí, že by bez toho byly náklady na případný další úvěr vyšší. Stát si zřejmě zisk z nevybrané dividendy vybere v příštích letech.
Mluvčí ministerstva financí Pavla Vodstrčilová upřesnila, že za posledních deset odvedlo Čepro na dividendách státu dvanáct miliard korun. „Pokud se bude tato společnost úspěšně rozvíjet a navyšovat zisk, bude v čase platit také vyšší dividendy,“ doplnila s tím, že nákup je výhodný jak pro stát, tak pro firmu vlastněnou resortem financí.
S výhodností nákupů souhlasí i část opozice. První místopředseda hnutí ANO a někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček říká, že se jedná o přibližně desetiletou návratnost. „Z finančního úhlu pohledu je to naprosto běžná věc a nevidím tam žádné riziko,“ dodal.
Za loňský rok ovšem bude zisk podle odhadů společnosti možná až o polovinu nižší. Šéf Čepra má zato, že se na loňském hospodaření projevily komplikace spojené s ruskou invazí na Ukrajině. Přesná čísla ještě podnik ale neuvedl.
Není zřejmé, co vše si Čepro koupilo, tvrdí šéf nezávislých petrolejářů
Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka je složité obchod hodnotit, protože není zřejmé, co vše si Čepro koupilo. Tedy zda jde jen o čerpací stanice, nebo i další pozemky u nich, které by podnik mohl dál zužitkovat. V případě, že by se ovšem odhlédlo od hodnocení ceny, dává koupě z obchodního hlediska pro tržní společnost smysl, tvrdí.
Z pohledu státu ale ne, protože ten pumpy nepotřebuje, pokračoval. Indráček také nevěří v návratnost za deklarovaných zhruba 8,5 roku, podle něj bude o něco delší. Upozornil zejména na postupný přechod na elektromobilitu a pokles spotřeby pohonných hmot. Pochybnosti má také o využití stanic Robin Oil pro dobíjecí infrastrukturu. Ta totiž podle Indráčka dává u současných pump smysl hlavně u dálnic, u nichž má tato značka pouze jednotky stanic.
Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc připojil, že očekává kontrolu ze strany akcionáře – tedy resortu financí. „Já si nemyslím, že v zájmu ministerstva financí nebo cílem ministerstva je podnikat v nějakém maloobchodním prodeji,“ komentoval. Transakce je prý logická z pohledu společnosti Čepro, která jako management každé akciové společnosti má cíl maximalizovat zisk.
Čepro prý neplánuje, že by u sítě Robin Oil provedlo takzvaný rebranding, tedy převedení značky pod EuroOil. Ve hře je podle Duspěvy spíše přeměna tváře celé obchodní značky.
Obě firmy patří mezi sedm největších vlastníků čerpacích stanic v tuzemsku, ani po spojení ale jejich podíl na trhu nedosáhne patnácti procent. Největším provozovatelem čerpacích stanic je se 436 pumpami síť Orlen Benzina, která patří do polské skupiny PKN Orlen. Celkem 303 stanic má na druhém místě maďarský MOL. Za třetím EuroOil následují s více než stovkou stanic britsko-nizozemský Shell (181 stanic) a rakouský OMV (138 stanic).