Náměstek Pros jednal za zády ministra, naznačil viceguvernér Tomšík

Praha – Dopis, ve kterém náměstek ministra financí Martin Pros (ČSSD) požádal Českou národní banku o prošetření možné manipulace se sazbou PRIBOR, je založen na domněnkách a neznalostech. Centrální banka proto bude žádat doplnění. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil viceguvernér Vladimír Tomšík. Také se pozastavil nad tím, jak Pros s bankou komunikuje: „Není možné posílat dopisy guvernérovi z úrovně náměstka v pátek večer, když je pan ministr na zahraniční cestě.“

„V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem. Pan ministr říká, že to bylo bez jeho vědomí, je tedy otázka, jestli to lze považovat za dopis ministerstva financí nebo jenom jednoho státního úředníka,“ naznačil Tomšík možnost, že náměstek Pros jednal za zády svého nadřízeného (podrobnosti o dopisu čtěte zde). Svého náměstka už ostatně ministr financí Andrej Babiš (ANO) včera kritizoval v televizi Prima (více zde).

„V tom dopise dochází k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru, které vůbec není doloženo nějakými reálnými údaji. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek,“ dodal viceguvernér a neskrýval rozhořčení. „Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje.“

Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. „Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává,“ vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje.

Pros pro ČTK uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. „Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu,“ uvedl. Náměstek ministra tvrdí, že z dostupných informací vyplývá, že by měla být česká sazba nižší než její evropská obdoba EURIBOR, ale je naopak několikanásobně vyšší: „PRIBOR je vyšší, než by byl, kdyby byl určován tržními silami. Jde mi o to, aby PRIBOR byl správnou referencí pro výpočet sazby, která má vliv na korporátní úvěry stejně jako hypotéky s variabilní sazbou, které si vzali občané.“

Viceguvernér Tomšík zopakoval, že ČNB nemá žádné informace o manipulacích se sazbou PRIBOR. V případě, že Pros dodá důkazy, je nicméně banka připravena celou situaci prošetřit. Komunikace mezi ministerstvem a bankou by se přitom měla odehrávat standardní cestou. „My se pravidelně účastníme jednání vlády, naopak pan ministr je vždycky pozvaný na jednání bankovní rady. Věci, které jsou opravdu oficiální, projednáváme těmito kanály,“ popsal Tomšík.

  • Sazbu PRIBOR určuje šest bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Expobank), z nichž prvních pět jmenovaných zároveň tvoří pětici největších bank na tuzemském trhu.

„Tyto banky se v dobách krize chovaly zodpovědně a spoustu kroků dopředu konzultovaly s Českou národní bankou. Krizi přežily bez jakékoliv újmy, veřejný sektor do nich nemusel dát jedinou korunu. A najednou, po skončení krize, vysoký státní úředník zpochybňuje důvěryhodnost chování těchto bank při kotacích tržních sazeb,“ podivil se Tomšík.

„Megakauza“ jako v Londýně z toho nebude, míní Niedermayer

Informace o možných manipulacích se sazbou PRIBOR překvapily i bývalého viceguvernéra ČNB a nyní europoslance za TOP 09 a STAN Luďka Niedermayera. „V České republice není rozvinutý derivátový trh, který většinou k manipulacím svádí,“ poznamenal v narážce na rozsáhlé podvody s obdobnou londýnskou mezibankovní sazbou LIBOR.

„Trh finančních produktů vázaných na PRIBOR obecně není velký, takže já jsem se domníval, že toto riziko neexistuje,“ řekl v polední debatě Niedermayer. „Osobně si myslím, že u nás nějaká megakauza týkající se manipulace s PRIBORem nevznikne,“ předpověděl europoslanec. Souhlasí ovšem s tím, že centrální banka by měla podezření prošetřit.

Ilustrační foto
Zdroj: Jan Černý/ČTK

Proti nařčení z manipulace se ohradila i Česká bankovní asociace (ČBA), která však není tvůrcem ani garantem sazby PRIBOR. Pouze reprezentuje hlavní tuzemské banky. „Pokud jde o PRIBOR a jeho fungování, ČBA nezaznamenala žádné indicie nekalých postupů, o nichž hovoří pan náměstek ve svém dopise. Banky jsou kdykoliv připraveny poskytnout veškerá potřebná vysvětlení. Je jen škoda, že dopis byl napsán, aniž by tato možnost požádat o vysvětlení byla využita,“ uvedl výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je důležitou úrokovou sazbou pro český peněžní trh. Za tuto sazbu si totiž komerční banky navzájem poskytují úvěry. Má tedy dopad na výši úroků hypotečních úvěrů, dluhopisů a dalších půjček.

„Spousta firemních úvěrů je přímo navázána na sazbu PRIBOR. Banka například poskytne úvěr za sazbu PRIBOR plus nějakou přirážku. Také určitá část hypoték – tzv. variabilní hypotéky – je úročena přímo od PRIBORu. Jejich sazby se tedy mění s tím, jak se mění sazba PRIBOR,“ objasnil hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.

Podle Prose může manipulace způsobit zkreslení kurzů dluhopisů a ovlivnit cenu některých hypoték. „Případná manipulace s PRIBORem by tak měla negativní dopady na spotřebitele a znamenala by masové bezdůvodné obohacení bank,“ uvedl v dopisu adresovaném guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi.

Výši sazby PRIBOR určuje Financial Markets Association of the Czech Republic (nazývaná také „Český Forex Klub“), a to na denní bázi na základě dat pocházejících z šesti komerčních bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Expobank).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.