Poslanci ve středu přijali zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud nemá kvůli koronavirovým opatřením na zaplacení nájmu, a umožňuje splatnost tohoto dluhu do konce roku. Nelíbí se ale majitelům, kteří byty pronajímají. Podle nich by měl stát řešit situaci příspěvkem na bydlení.
Nájemníci mají získat větší ochranu proti vystěhování. Majitelé bytů by dali přednost vzájemné dohodě
5 minut
Události: Pomoc lidem v nájmech
Příkladem člověka dotčeného pandemií je Ridina Ahmedová, která se obvykle živí jako zpěvačka a vede hlasové kurzy, ze dne na den ale přišla o dvě třetiny příjmů. Kvůli vládním opatřením přišla o nasmlouvanou práci minimálně na další čtyři měsíce. Sama se navíc stará o tři děti.
„Je to situace, která se roztahuje. Myslím si, že minimálně do konce roku to znamená vážné finanční problémy pro mě a pro spoustu dalších lidí,“ uvedla. S dětmi bydlí v nájmu. Majitelé ji ujistili, že kdyby se ocitla ve větších problémech s placením, tak jí pomohou situaci vyřešit.
Návrh, který vláda připravila, je podle ní dobrou zprávou, má ale svá rizika. „Ve chvíli, kdy se bude kumulovat dluh, tak je samozřejmě úleva neskončit na ulici. Zároveň to ale úplně neřeší situaci, kdy se zadlužuji a před sebou mám velmi nejistou budoucnost,“ poznamenala.
Sněmovnou nakonec legislativa prošla pozměněná – místo do září nemohou dlužníci za nájemné dostat výpověď do konce července, ochranná lhůta pak poběží do konce roku, přičemž kabinet původně navrhoval konec května 2021. Dolní komora přijala také návrh Leo Luzara (KSČM), aby nájemník musel předložit potvrzení od úřadu práce.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňuje, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády podle ní je také minimalizace dopadu na pronajímatele.
Majitelé bytů zákon kritizují
A pak je tu druhá strana. Miroslava Zemanová pronajímá v Praze devět bytů. S finančními problémy se jí zatím ozval jeden nájemník. S ním se dohodla a tak by to ideálně podle ní mělo být ve všech případech. Nový zákon kritizuje.
„Protože bydlí (nájemník) v našem bytě dlouho a protože celou dobu s ním nebyl žádný problém, tak jsme mu vyšli vstříc. S tím, že postupně si rozloží platby, ale určitě je to o naší dohodě, o naší vůli a to rozhodnutí je opravdu na nás,“ tvrdí.
Zastáncem dvoustranného jednání je také předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Tomislav Šimeček. „Vyzvali jsme všechny naše členy, aby začali jednat s těmi nájemníky, kteří to potřebují. Aby nabídli buďto odložení splátek, nebo případně i snížení nájemného.“
Nový zákon ale sdružení vnímá negativně. Podle nich přenáší finanční zátěž jen na ně. Navrhují, aby stát řešil situaci třeba příspěvkem na bydlení.
Úleva i u komerčních nemovitostí
Sněmovna se zabývala i platbou nájmů u komerčních nemovitostí. Poslanci odsouhlasili, aby obchodníci, kterých se dotkla koronavirová opatření a museli zavřít, po dobu tří měsíců, tedy až do konce června, nemuseli nájem platit. V této době by podle probíraného zákona neměl podnikatel ani dostat výpověď z nájmu. Majitelům nemovitostí by pak tento dluh museli uhradit do konce roku 2020.
Jak teď někteří vnímají vliv pandemické situace s řadou omezení na podnikání? „Počítáme, že v tomto režimu zvládneme tak měsíc, možná dva nějak fungovat. Ale už to pro nás bude krizové. Nájem platit musíme a zatím neproběhlo žádné jednání s majitelem o tom, že by se to nějak změnilo,“ přiblížil pražský kavárník Jakub Janda.
Pomoc od státu vítá. Raději by ale teď platil třetinu nájmu. „V tuhle chvíli bychom preferovali platit průběžně něco menšího než sekundárně doplácet plnou částku. A to ve chvíli, kdy se pravděpodobně provoz bude rozjíždět pomalu, lidi nebudou mít peníze, které budou chtít utrácet,“ podotkl.
I když malý zisk nese i teď prodej knih on-line, je to právě provoz kavárny, který na nájem primárně vydělává. Janda zatím netuší, jak dlouho bude muset být kavárna zavřená.
