Nájemníci mají získat větší ochranu proti vystěhování. Majitelé bytů by dali přednost vzájemné dohodě

Nahrávám video
Události: Pomoc lidem v nájmech
Zdroj: ČT24

Poslanci ve středu přijali zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud nemá kvůli koronavirovým opatřením na zaplacení nájmu, a umožňuje splatnost tohoto dluhu do konce roku. Nelíbí se ale majitelům, kteří byty pronajímají. Podle nich by měl stát řešit situaci příspěvkem na bydlení.

Příkladem člověka dotčeného pandemií je Ridina Ahmedová, která se obvykle živí jako zpěvačka a vede hlasové kurzy, ze dne na den ale přišla o dvě třetiny příjmů. Kvůli vládním opatřením přišla o nasmlouvanou práci minimálně na další čtyři měsíce. Sama se navíc stará o tři děti.

„Je to situace, která se roztahuje. Myslím si, že minimálně do konce roku to znamená vážné finanční problémy pro mě a pro spoustu dalších lidí,“ uvedla. S dětmi bydlí v nájmu. Majitelé ji ujistili, že kdyby se ocitla ve větších problémech s placením, tak jí pomohou situaci vyřešit.

Návrh, který vláda připravila, je podle ní dobrou zprávou, má ale svá rizika. „Ve chvíli, kdy se bude kumulovat dluh, tak je samozřejmě úleva neskončit na ulici. Zároveň to ale úplně neřeší situaci, kdy se zadlužuji a před sebou mám velmi nejistou budoucnost,“ poznamenala.

Sněmovnou nakonec legislativa prošla pozměněná – místo do září nemohou dlužníci za nájemné dostat výpověď do konce července, ochranná lhůta pak poběží do konce roku, přičemž kabinet původně navrhoval konec května 2021. Dolní komora přijala také návrh Leo Luzara (KSČM), aby nájemník musel předložit potvrzení od úřadu práce.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňuje, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády podle ní je také minimalizace dopadu na pronajímatele.

Majitelé bytů zákon kritizují

A pak je tu druhá strana. Miroslava Zemanová pronajímá v Praze devět bytů. S finančními problémy se jí zatím ozval jeden nájemník. S ním se dohodla a tak by to ideálně podle ní mělo být ve všech případech. Nový zákon kritizuje.

„Protože bydlí (nájemník) v našem bytě dlouho a protože celou dobu s ním nebyl žádný problém, tak jsme mu vyšli vstříc. S tím, že postupně si rozloží platby, ale určitě je to o naší dohodě, o naší vůli a to rozhodnutí je opravdu na nás,“ tvrdí.

Zastáncem dvoustranného jednání je také předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Tomislav Šimeček. „Vyzvali jsme všechny naše členy, aby začali jednat s těmi nájemníky, kteří to potřebují. Aby nabídli buďto odložení splátek, nebo případně i snížení nájemného.“

Nový zákon ale sdružení vnímá negativně. Podle nich přenáší finanční zátěž jen na ně. Navrhují, aby stát řešil situaci třeba příspěvkem na bydlení.

Úleva i u komerčních nemovitostí

Sněmovna se zabývala i platbou nájmů u komerčních nemovitostí. Poslanci odsouhlasili, aby obchodníci, kterých se dotkla koronavirová opatření a museli zavřít, po dobu tří měsíců, tedy až do konce června, nemuseli nájem platit. V této době by podle probíraného zákona neměl podnikatel ani dostat výpověď z nájmu. Majitelům nemovitostí by pak tento dluh museli uhradit do konce roku 2020.

Jak teď někteří vnímají vliv pandemické situace s řadou omezení na podnikání? „Počítáme, že v tomto režimu zvládneme tak měsíc, možná dva nějak fungovat. Ale už to pro nás bude krizové. Nájem platit musíme a zatím neproběhlo žádné jednání s majitelem o tom, že by se to nějak změnilo,“ přiblížil pražský kavárník Jakub Janda.

Pomoc od státu vítá. Raději by ale teď platil třetinu nájmu. „V tuhle chvíli bychom preferovali platit průběžně něco menšího než sekundárně doplácet plnou částku. A to ve chvíli, kdy se pravděpodobně provoz bude rozjíždět pomalu, lidi nebudou mít peníze, které budou chtít utrácet,“ podotkl.

I když malý zisk nese i teď prodej knih on-line, je to právě provoz kavárny, který na nájem primárně vydělává. Janda zatím netuší, jak dlouho bude muset být kavárna zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 8 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 9 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 10 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...