Nájemníci mají získat větší ochranu proti vystěhování. Majitelé bytů by dali přednost vzájemné dohodě

Nahrávám video

Poslanci ve středu přijali zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud nemá kvůli koronavirovým opatřením na zaplacení nájmu, a umožňuje splatnost tohoto dluhu do konce roku. Nelíbí se ale majitelům, kteří byty pronajímají. Podle nich by měl stát řešit situaci příspěvkem na bydlení.

Příkladem člověka dotčeného pandemií je Ridina Ahmedová, která se obvykle živí jako zpěvačka a vede hlasové kurzy, ze dne na den ale přišla o dvě třetiny příjmů. Kvůli vládním opatřením přišla o nasmlouvanou práci minimálně na další čtyři měsíce. Sama se navíc stará o tři děti.

„Je to situace, která se roztahuje. Myslím si, že minimálně do konce roku to znamená vážné finanční problémy pro mě a pro spoustu dalších lidí,“ uvedla. S dětmi bydlí v nájmu. Majitelé ji ujistili, že kdyby se ocitla ve větších problémech s placením, tak jí pomohou situaci vyřešit.

Návrh, který vláda připravila, je podle ní dobrou zprávou, má ale svá rizika. „Ve chvíli, kdy se bude kumulovat dluh, tak je samozřejmě úleva neskončit na ulici. Zároveň to ale úplně neřeší situaci, kdy se zadlužuji a před sebou mám velmi nejistou budoucnost,“ poznamenala.

Sněmovnou nakonec legislativa prošla pozměněná – místo do září nemohou dlužníci za nájemné dostat výpověď do konce července, ochranná lhůta pak poběží do konce roku, přičemž kabinet původně navrhoval konec května 2021. Dolní komora přijala také návrh Leo Luzara (KSČM), aby nájemník musel předložit potvrzení od úřadu práce.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňuje, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády podle ní je také minimalizace dopadu na pronajímatele.

Majitelé bytů zákon kritizují

A pak je tu druhá strana. Miroslava Zemanová pronajímá v Praze devět bytů. S finančními problémy se jí zatím ozval jeden nájemník. S ním se dohodla a tak by to ideálně podle ní mělo být ve všech případech. Nový zákon kritizuje.

„Protože bydlí (nájemník) v našem bytě dlouho a protože celou dobu s ním nebyl žádný problém, tak jsme mu vyšli vstříc. S tím, že postupně si rozloží platby, ale určitě je to o naší dohodě, o naší vůli a to rozhodnutí je opravdu na nás,“ tvrdí.

Zastáncem dvoustranného jednání je také předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Tomislav Šimeček. „Vyzvali jsme všechny naše členy, aby začali jednat s těmi nájemníky, kteří to potřebují. Aby nabídli buďto odložení splátek, nebo případně i snížení nájemného.“

Nový zákon ale sdružení vnímá negativně. Podle nich přenáší finanční zátěž jen na ně. Navrhují, aby stát řešil situaci třeba příspěvkem na bydlení.

Úleva i u komerčních nemovitostí

Sněmovna se zabývala i platbou nájmů u komerčních nemovitostí. Poslanci odsouhlasili, aby obchodníci, kterých se dotkla koronavirová opatření a museli zavřít, po dobu tří měsíců, tedy až do konce června, nemuseli nájem platit. V této době by podle probíraného zákona neměl podnikatel ani dostat výpověď z nájmu. Majitelům nemovitostí by pak tento dluh museli uhradit do konce roku 2020.

Jak teď někteří vnímají vliv pandemické situace s řadou omezení na podnikání? „Počítáme, že v tomto režimu zvládneme tak měsíc, možná dva nějak fungovat. Ale už to pro nás bude krizové. Nájem platit musíme a zatím neproběhlo žádné jednání s majitelem o tom, že by se to nějak změnilo,“ přiblížil pražský kavárník Jakub Janda.

Pomoc od státu vítá. Raději by ale teď platil třetinu nájmu. „V tuhle chvíli bychom preferovali platit průběžně něco menšího než sekundárně doplácet plnou částku. A to ve chvíli, kdy se pravděpodobně provoz bude rozjíždět pomalu, lidi nebudou mít peníze, které budou chtít utrácet,“ podotkl.

I když malý zisk nese i teď prodej knih on-line, je to právě provoz kavárny, který na nájem primárně vydělává. Janda zatím netuší, jak dlouho bude muset být kavárna zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 11 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 19 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled