Na pomoc cestovním kancelářím či agenturám půjde půl miliardy korun, schváleny byly i peníze pro audiovizi

Nahrávám video
Události: Vláda schválila kompenzace cestovnímu ruchu
Zdroj: ČT24

Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu Covid –⁠ cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden uvedla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Program by měl být podle ministerstva vyhlášen do konce října a čerpat jej bude možné do června příštího roku. Kabinet také podpořil prostředky pro audiovizuální průmysl.

Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok.

Cestovním agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od prvního prosince loňského roku do prvního října letošního roku. Nárokovat si budou moci také náhradu za zrušené pobyty v lázních za dobu, kdy musela být zařízení uzavřena.

Agenturám zaměřeným na příjezdový cestovní ruch by měla připadnout dotace 50 tisíc korun, a to za podmínek, že příjmy z činnosti proti loňsku klesly o polovinu, agentura na českém trhu působí déle než tři roky a loni měla z této činnosti tržby minimálně milion korun, doplnila Dostálová po jednání vlády.

Průvodci by měli mít možnost dostat 50 tisíc korun, pokud zdarma poskytnou své služby v rozsahu alespoň deset hodin školským zařízením, jejichž zřizovatelem je stát, obec nebo kraj. Případně si mohou tuto sumu nárokovat, pokud podstoupí rekvalifikaci akreditovanou ministerstvem školství, aby získali další uplatnění na trhu práce. Jednat se může například o pedagogické minimum. Pokud žádnou z těchto podmínek nesplní, budou moci žádat o příspěvek nejvýše 40 tisíc korun.

Pomoc z programu Covid – cestovní ruch by měla být poskytována na základě pravidel takzvané podpory de minimis, která má limit 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by ale mělo případně jednat o využití takzvaného dočasného rámce na tento program.

Maximální suma z veřejné podpory na jednoho žadatele je v tomto případě 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Program by měl být podle materiálů spuštěn nejpozději do konce listopadu.

Počet cestovních kanceláří klesl

Počet cestovních kanceláří od začátku roku do prvního října podle MMR klesl o 100 na 756. Naopak nově jich od počátku roku vzniklo 20. Dočasně přerušilo činnost 104 kanceláří, 11 jich ukončilo provoz a sedm vyhlásilo úpadek.

V cestovních kancelářích a agenturách je zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí.

Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Podle MMR má šest největších cestovních kanceláří v zahraniční na zálohách na zájezdy zaplaceno 1,5 miliardy korun.

Kompenzace pro film

Vláda v pondělí schválila také 98 milionů korun na pomoc koronavirem zasaženému audiovizuálnímu průmyslu. Peníze by měl dostat Státní fond kinematografie (SFKMG), který je má ve zvláštní výzvě poskytnout provozovatelům kin, produkčním a distribučním společnostem. 

Návrh na zvláštní opatření na pomoc audiovizi předložil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Audiovizuální průmysl nebyl ze strany ministerstva průmyslu zařazen do dotačního programu COVID - kultura, který připravilo MPO spolu s resortem kultury. Na to už několikrát upozornila Asociace producentů v audiovizi či filmoví distributoři. Také upozorňují, že pomoc prostřednictvím filmového fondu je selektivní a zřejmě se nedostane na komerční část oboru.

Fondu plošnou pomoc celému sektoru neumožňuje legislativa. „Fond má ze zákona, statutu a dalších nařízení EU pro udělování podpory omezený prostor. Dotace udělované fondem jsou udělovány na konkrétní projekty a vždy se dotace podle zákona udělují selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií,“ uvedla ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Rada fondu vždy musí vybírat, koho podpořit a komu podporu neudělit.

„Nemůžeme tak i při nejlepší vůli podpořit plošně celý audiovizuální a filmový průmysl včetně technické infrastruktury, například nějakou formou kompenzace marně vynaložených nákladů nebo úhradou fixních nákladů na provoz,“ doplnila.

Vládní opatření ještě musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Pokud se tak stane, vyhlásí fond výzvu v druhé polovině listopadu a žádosti bude možné zasílat 30 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...