Na pomoc cestovním kancelářím či agenturám půjde půl miliardy korun, schváleny byly i peníze pro audiovizi

Nahrávám video

Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu Covid –⁠ cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden uvedla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Program by měl být podle ministerstva vyhlášen do konce října a čerpat jej bude možné do června příštího roku. Kabinet také podpořil prostředky pro audiovizuální průmysl.

Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok.

Cestovním agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od prvního prosince loňského roku do prvního října letošního roku. Nárokovat si budou moci také náhradu za zrušené pobyty v lázních za dobu, kdy musela být zařízení uzavřena.

Agenturám zaměřeným na příjezdový cestovní ruch by měla připadnout dotace 50 tisíc korun, a to za podmínek, že příjmy z činnosti proti loňsku klesly o polovinu, agentura na českém trhu působí déle než tři roky a loni měla z této činnosti tržby minimálně milion korun, doplnila Dostálová po jednání vlády.

Průvodci by měli mít možnost dostat 50 tisíc korun, pokud zdarma poskytnou své služby v rozsahu alespoň deset hodin školským zařízením, jejichž zřizovatelem je stát, obec nebo kraj. Případně si mohou tuto sumu nárokovat, pokud podstoupí rekvalifikaci akreditovanou ministerstvem školství, aby získali další uplatnění na trhu práce. Jednat se může například o pedagogické minimum. Pokud žádnou z těchto podmínek nesplní, budou moci žádat o příspěvek nejvýše 40 tisíc korun.

Pomoc z programu Covid – cestovní ruch by měla být poskytována na základě pravidel takzvané podpory de minimis, která má limit 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by ale mělo případně jednat o využití takzvaného dočasného rámce na tento program.

Maximální suma z veřejné podpory na jednoho žadatele je v tomto případě 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Program by měl být podle materiálů spuštěn nejpozději do konce listopadu.

Počet cestovních kanceláří klesl

Počet cestovních kanceláří od začátku roku do prvního října podle MMR klesl o 100 na 756. Naopak nově jich od počátku roku vzniklo 20. Dočasně přerušilo činnost 104 kanceláří, 11 jich ukončilo provoz a sedm vyhlásilo úpadek.

V cestovních kancelářích a agenturách je zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí.

Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Podle MMR má šest největších cestovních kanceláří v zahraniční na zálohách na zájezdy zaplaceno 1,5 miliardy korun.

Kompenzace pro film

Vláda v pondělí schválila také 98 milionů korun na pomoc koronavirem zasaženému audiovizuálnímu průmyslu. Peníze by měl dostat Státní fond kinematografie (SFKMG), který je má ve zvláštní výzvě poskytnout provozovatelům kin, produkčním a distribučním společnostem. 

Návrh na zvláštní opatření na pomoc audiovizi předložil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Audiovizuální průmysl nebyl ze strany ministerstva průmyslu zařazen do dotačního programu COVID - kultura, který připravilo MPO spolu s resortem kultury. Na to už několikrát upozornila Asociace producentů v audiovizi či filmoví distributoři. Také upozorňují, že pomoc prostřednictvím filmového fondu je selektivní a zřejmě se nedostane na komerční část oboru.

Fondu plošnou pomoc celému sektoru neumožňuje legislativa. „Fond má ze zákona, statutu a dalších nařízení EU pro udělování podpory omezený prostor. Dotace udělované fondem jsou udělovány na konkrétní projekty a vždy se dotace podle zákona udělují selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií,“ uvedla ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Rada fondu vždy musí vybírat, koho podpořit a komu podporu neudělit.

„Nemůžeme tak i při nejlepší vůli podpořit plošně celý audiovizuální a filmový průmysl včetně technické infrastruktury, například nějakou formou kompenzace marně vynaložených nákladů nebo úhradou fixních nákladů na provoz,“ doplnila.

Vládní opatření ještě musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Pokud se tak stane, vyhlásí fond výzvu v druhé polovině listopadu a žádosti bude možné zasílat 30 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.