Na nové bydlení Češi potřebují přes jedenáct ročních platů. Šetřit musí více než Němci i Britové

Nedostupnost bydlení je v Česku výrazná. Vyplývá to i z posledního průzkumu společnosti Deloitte, podle kterého musí Češi na byt o 70 metrech čtverečních vynaložit přes jedenáct ročních průměrných výdělků, což je nejvíc ze sledovaných evropských zemí. Praha pak vévodí evropským metropolím v rychlosti meziročního zdražování. Studie vycházející z dat za rok 2018 zahrnuje šestnáct evropských zemí.

„Od roku 2015 rostou ceny nemovitostí v České republice relativně dynamicky, možná nejdynamičtěji v celé Evropě. Těch důvodů je vícero, u nás se velmi málo staví, dokončuje se málo projektů a zároveň lidé vnímají byty jako velmi dobrou investici a chtějí je kupovat,“ poznamenal manažer oddělení nemovitostí z Deloitte Petr Hána.

Když si tak chce Čech pořídit nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních, musí počítat s tím, že ho v průměru přijde na 11,2 ročního platu. Podle průzkumu tak musí šetřit více než v jiných evropských zemích.

Kolik průměrných ročních platů je ve vybraných evropských státech potřeba na nákup nového bytu o rozměrech 70 m2?
Zdroj: Deloitte

Druhou nejvyšší hodnotu v průzkumu vykázalo Lotyšsko, jehož obyvatelé na bydlení o stejné rozloze vynaloží 10,1 ročního platu. Další v pořadí jsou Britové s 9,4 ročního platu, Chorvaté se 7,9 ročního platu a Poláci se 7,5 ročního platu. Naopak nejsnadněji na byt podle studie dosáhnou Portugalci, kterým stačí 3,8 ročního platu.

Zdražování obydlí přitom loni v tuzemsku nepolevilo. Česko podle Hány dohání západní země. Průměrná cena napříč republikou se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 16,8 procenta, ceny v Praze dokonce rostly ze všech sledovaných hlavních měst nejvíce, a to o 22 procent.

6 minut
Události: Drahé bydlení a hypotéky
Zdroj: ČT24

I přes významný růst ale ceny v Česku stále ještě nedosahují západní úrovně. Nejdražšími zeměmi byly loni Norsko a Francie, kde lidé v průměru platili přes čtyři tisíce eur za metr čtvereční (zhruba 102 tisíc), ovšem v případě Norska to zahrnuje jenom data u rodinných domků. Pro srovnání v tuzemsku byla průměrná hodnota 2,5 tisíce eur za metr čtvereční (asi 64 tisíc korun).

Centrum Paříže vyjde nájemníky draho

Značně se v Evropě liší ceny nájmů. Vůbec nejdražší měsíční nájem je v centru Paříže, kde lidé platí v průměru 27,8 eura (přes sedm set korun) za metr čtvereční, na druhém a třetím místě jsou norská města Oslo (25,3 eura za metr čtvereční) a Trondheim (21,3 eura za metr čtvereční).

Nejlevnější nájem ze sledovaných měst je v maďarském Debrecínu, kde vyjde průměrně na 6,4 eura za metr čtvereční. Nájemníky v Praze metr čtvereční v průměru stojí 13,4 eura (téměř 350 korun), v Brně 9,6 eura a v Ostravě 6,6 eura.

Průměrný měsíční nájem ve vybraných evropských městech (v eurech za m2, za rok 2018)
Zdroj: Deloitte

Studie porovnávala celkem 16 evropských zemí. Kromě Česka také Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velkou Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Po roce Trumpa Američané finanční úlevu necítí

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
před 1 mminutou

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...