Na nové bydlení Češi potřebují přes jedenáct ročních platů. Šetřit musí více než Němci i Britové

Nedostupnost bydlení je v Česku výrazná. Vyplývá to i z posledního průzkumu společnosti Deloitte, podle kterého musí Češi na byt o 70 metrech čtverečních vynaložit přes jedenáct ročních průměrných výdělků, což je nejvíc ze sledovaných evropských zemí. Praha pak vévodí evropským metropolím v rychlosti meziročního zdražování. Studie vycházející z dat za rok 2018 zahrnuje šestnáct evropských zemí.

„Od roku 2015 rostou ceny nemovitostí v České republice relativně dynamicky, možná nejdynamičtěji v celé Evropě. Těch důvodů je vícero, u nás se velmi málo staví, dokončuje se málo projektů a zároveň lidé vnímají byty jako velmi dobrou investici a chtějí je kupovat,“ poznamenal manažer oddělení nemovitostí z Deloitte Petr Hána.

Když si tak chce Čech pořídit nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních, musí počítat s tím, že ho v průměru přijde na 11,2 ročního platu. Podle průzkumu tak musí šetřit více než v jiných evropských zemích.

Kolik průměrných ročních platů je ve vybraných evropských státech potřeba na nákup nového bytu o rozměrech 70 m2?
Zdroj: Deloitte

Druhou nejvyšší hodnotu v průzkumu vykázalo Lotyšsko, jehož obyvatelé na bydlení o stejné rozloze vynaloží 10,1 ročního platu. Další v pořadí jsou Britové s 9,4 ročního platu, Chorvaté se 7,9 ročního platu a Poláci se 7,5 ročního platu. Naopak nejsnadněji na byt podle studie dosáhnou Portugalci, kterým stačí 3,8 ročního platu.

Zdražování obydlí přitom loni v tuzemsku nepolevilo. Česko podle Hány dohání západní země. Průměrná cena napříč republikou se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 16,8 procenta, ceny v Praze dokonce rostly ze všech sledovaných hlavních měst nejvíce, a to o 22 procent.

6 minut
Události: Drahé bydlení a hypotéky
Zdroj: ČT24

I přes významný růst ale ceny v Česku stále ještě nedosahují západní úrovně. Nejdražšími zeměmi byly loni Norsko a Francie, kde lidé v průměru platili přes čtyři tisíce eur za metr čtvereční (zhruba 102 tisíc), ovšem v případě Norska to zahrnuje jenom data u rodinných domků. Pro srovnání v tuzemsku byla průměrná hodnota 2,5 tisíce eur za metr čtvereční (asi 64 tisíc korun).

Centrum Paříže vyjde nájemníky draho

Značně se v Evropě liší ceny nájmů. Vůbec nejdražší měsíční nájem je v centru Paříže, kde lidé platí v průměru 27,8 eura (přes sedm set korun) za metr čtvereční, na druhém a třetím místě jsou norská města Oslo (25,3 eura za metr čtvereční) a Trondheim (21,3 eura za metr čtvereční).

Nejlevnější nájem ze sledovaných měst je v maďarském Debrecínu, kde vyjde průměrně na 6,4 eura za metr čtvereční. Nájemníky v Praze metr čtvereční v průměru stojí 13,4 eura (téměř 350 korun), v Brně 9,6 eura a v Ostravě 6,6 eura.

Průměrný měsíční nájem ve vybraných evropských městech (v eurech za m2, za rok 2018)
Zdroj: Deloitte

Studie porovnávala celkem 16 evropských zemí. Kromě Česka také Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velkou Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...