Praha – Od dnešního dne si mohou Češi začít spořit na penzi v nově vzniklém druhém pilíři důchodové reformy. Podle průzkumů se ale nové penzijní fondy velkému zájmu veřejnosti netěší. Ovlivnila to i kritika ze strany opozice, která tvrdí, že penzijní reforma ohrožuje peníze lidí na stáří. Tyto argumenty odmítl člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom Centra pro ekonomický výzkum Univerzity Karlovy (CERGE) Daniel Münich. V chatu na portálu ČT24 uklidňoval: vytunelování a krachů nově vzniklých společností se lidé nemusí obávat.
„Systém spoření na stáří zavedený v rámci druhého pilíře není dostatečně bezpečný,“ prohlašuje opakovaně předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Obavy z tunelování fondů a ze ztrát přitom mají i sami občané. Výsledek průzkumu společnosti STEM/MARK ukázal, že ztráty vlastních peněz se v důsledku penzijní reformy bojí tři čtvrtiny respondentů.
Podle Münicha ovšem nejsou obavy z tunelování fondů na místě. „Systém finanční regulace, nebo chcete-li ochrany vkladu ve fondech, je dnes na mnohem lepší úrovni než v divokých 90. letech. Takže zrovna rozkradení ušetřených peněz bych se nebál,“ říká Münich. Peníze klientů totiž budou v penzijních společnostech v rámci druhého pilíře přísně odděleny od majetku společnosti.
Ochranu klientů podle Daniela Münicha posílí také to, že fondy nebudou moci s majetkem klientů libovolně nakládat. „Veškeré operace s penězi a cennými papíry účastníků bude provádět na pokyn penzijní společnosti depozitář, tedy banka, která má veškeré prostředky v úschově. Depozitář každou transakci prověří, zda je v souladu se zákonem, a za účinnou kontrolu odpovídá svým majetkem. Na penzijní společnost i depozitáře navíc bude dohlížet Česká národní banka,“ připomněl Münich.
Zajímá vás důchodová reforma? Podrobné informace o ní najdete v penzijním speciálu portálu ČT24.
Kritiku ze strany sociálních demokratů, že penzijní společnosti nebudou pod dostatečnou kontrolou státu, v minulosti odmítl i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Také on zdůraznil, že penzijní společnosti budou pod důslednou kontrolou ČNB, která mimo jiné uděluje akreditace zprostředkovatelům nabízejícím spoření v rámci druhého pilíře.
Tomu, že krachy penzijních společností nejsou zrovna reálnou variantou, nasvědčuje i dosavadní vývoj na trhu s penzijním připojištěním. V roce 1994 dostalo licenci k provozování připojištění 47 společností. Ekonomická situace vedla ovšem v následujících letech k tomu, že se fondy začaly slučovat a nyní jich v Česku působí pouze devět. Vážné otřesy ani skandály to neznamenalo a úspor klientů se to nijak nedotklo.
Mnohem reálnější podle Münicha je, že budou z příjmů klientů ukusovat špatně zvolené investiční strategie penzijních společností. „Pokud poklesne cena akcií a obligací vlastněných společností, poklesne i hodnota vašeho vkladu,“ zdůraznil Münich. Toto riziko může omezit volba konzervativní strategie, v rámci které bude společnost peníze klientů ukládat do státních cenných papírů. „Jejich cena neklesne, pokud sám stát nebude v ohrožení krachem. Ale krach státních financí by znamenal i zásadní redukci důchodů v prvním pilíři a mnoho dalších katastrof,“ podotkl ekonom.
