MMF sbírá peníze, čtyři země mu slíbily 41 miliard dolarů

Washington - Austrálie, Singapur, Jižní Korea a Británie slíbily poskytnout na posílení krizových zdrojů Mezinárodního měnového fondu celkem 41 miliard dolarů (v přepočtu asi 774,8 miliardy korun). Oznámily to země v dnešním společném prohlášení. Mezinárodní měnový fond ale potřebuje mnohem více – hovoří se o částce 400 až 600 miliard dolarů.

„MMF hraje zásadní roli v podpoře stability globální ekonomky, ze které máme prospěch my všichni,“ uvádí se v prohlášení. Austrálie poskytne do fondu sedm miliard dolarů, Singapur čtyři miliardy a Korea a Británie po 15 miliardách.

Britský ministr financí George Osborne uvedl, že Británie je schopná přispět fondu díky úsporným opatřením z posledních let. Agentury však upozorňují, že příspěvek Británie je relativně malý. Třeba Japonsko nabídlo 60 miliard dolarů.

Snaha o navýšení prostředků Mezinárodního měnového fondu je důležitým bodem jednání představitelů skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20, kteří se scházejí ve Washingtonu v rámci jarního zasedání MMF a Světové banky.

MMF potřebuje další peníze, aby mohl poskytovat půjčky a vytvořit ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Šéfka fondu Christine Lagardeová minulý týden za „kritické množství“ označila částku 400 miliard dolarů. Ve středu uvedla, že MMF má již přislíbeno téměř 320 miliard dolarů.

Christine Lagardeová, prezidentka MMF:

„Kdybych měla ekonomické situace různých zemí přirovnat k počasí, tak řeknu, že máme ve výhledu zlepšení, trochu jarního větru, ale na horizontu jsou i tmavé mraky. Jinými slovy, může se vyčasit, ale stále jsme v trochu křehké situaci s vysokými riziky.“

Potřebu zvýšit „palebnou sílu“ fondu ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie. Těm totiž výrazně stouply náklady na úvěry.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: MMF zvyšuje "palebnou sílu"
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 11 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...