MMF dál zhoršil výhled ekonomiky, čeká propad o 4,9 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl ve středu fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

Pandemie nemoci covid-19 měla v první polovině roku na ekonomickou aktivitu mnohem horší dopad, než se čekalo. Fond předpokládá, že zotavení bude pomalejší, než se původně domníval.

Ve většině zemí fond čeká nižší spotřebu, zejména kvůli výraznějšímu narušení domácí ekonomické aktivity. Kromě slabší spotřeby se ale fond obává útlumu investic, protože firmy při vysoké nejistotě odkládají kapitálové výdaje. Zhoršení soukromé domácí poptávky částečně kompenzuje politická podpora.

Ekonomická aktivita by se měla začít zlepšovat v druhé polovině tohoto roku. V příštím roce by pak HDP měl celosvětově vzrůst o 5,4 procenta. To je o 0,4 procentního bodu méně, než uváděla dubnová předpověď. Spotřeba má příští rok postupně sílit a očekává se, že se zvýší také investice, i když zůstanou zatím relativně nízké.

Stejně jako v dubnovém výhledu MMF i tentokrát varoval, že v případě nejnovější prognózy existuje mnohem vyšší míra nejistoty, než je obvyklé, a to kvůli nejistému vývoji pandemie. Konečný vývoj bude záviset na hloubce poklesu ve druhém čtvrtletí, který ještě není znám, a na rozsahu a trvání šoku.

V letošním roce měnový fond poprvé očekává pokles ve všech regionech, i když jeho výše se bude v jednotlivých ekonomikách výrazně lišit. Záležet bude na vývoji pandemie, schopnosti zemí dostat pod kontrolu její šíření, dále na struktuře ekonomik a jejich závislosti na jednotlivých sektorech, zvláště na turistice a ropě, či na růstových trendech před krizí.

Rozvinutým zemím klesne hospodářství o osm procent

Rozvinuté země letos čeká podle aktualizovaného výhledu hospodářský pokles o osm procent místo původně uváděných 6,1 procenta. Stejným tempem se podle fondu sníží ekonomika Spojených států, zatímco HDP eurozóny se propadne o 10,2 procenta. Příští rok by rozvinuté země mohly vykázat růst o 4,8 procenta.

Ekonomika rozvíjejících se a rozvojových zemí letos v úhrnu patrně vykáže pokles o tři procenta, což je o dva procentní body hlubší propad, než s jakým počítal fond v dubnu. Na příští rok MMF očekává pro tyto země růst o 5,9 procenta.

Čínská ekonomika, která už je na cestě k oživení z prudkého propadu v prvním čtvrtletí, by měla letos vykázat růst o jedno procento. Částečně jí pomohou také stimulační opatření vlády. Indická ekonomika by ale měla o 4,5 procenta klesnout a prudký pokles čeká také dvě největší země Latinské Ameriky – Brazílii o 9,1 procenta a Mexiko o 10,5 procenta. V Mexiku se ještě nepodařilo dostat šíření nemoci pod kontrolu.

Výrazné snížení cen ropy spolu s pandemií pak způsobí hlubokou recesi v Rusku, kde MMF letos odhaduje hospodářský propad na 6,6 procenta, a v Saúdské Arábii, kde počítá s poklesem o 6,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...