Místo českých přístavů bude v Hamburku olympiáda. Češi se přestěhují

Češi jsou ochotní vyměnit dva ze svých tří hamburských přístavů za jinou lokalitu. Zástupci německého města přitom nabízejí místo, které je výhodnější než to současné, prohlásil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který o budoucnosti přístavů jednal přímo v Hamburku. V místě českých přístavů totiž město plánuje postavit areál pro olympijské hry.

Přístavní území České republiky v Hamburku tvoří takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 tisíc metrů čtverečních a Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze tři tisíce metrů čtverečních. Oba přístavy byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze osmi tisíc metrů čtverečních označované jako Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny tyto plochy spravuje Česká republika.

Výstavba, kterou Hamburk plánuje v souvislosti s kandidaturou na pořádání olympiády v roce 2024, by omezila přístup k Vltavskému přístavu, přes který by mělo vést několik nových mostů. A právě Vltavského a také Sálského přístavu by se měla výměna týkat. „Deklarovali jsme zástupcům Hamburku, že bychom jako Česká republika v Hamburku rádi zůstali. Pokud Hamburk potřebuje naše přístavní území pro účely svého rozvoje, jsme ochotni ho vyměnit,“ řekl ministr.

Zástupci Hamburku tuto naši ochotu přivítali a nabídli nám náhradní území, které je podle mě výhodnější než to současné. To znamená, že je možnost řešení s benefity pro obě strany.
Dan Ťok

Ťok v doprovodu hamburských představitelů navštívil Vltavský přístav i nově nabízené území. „Dostali bychom území, které leží víc východním směrem a podle mě je lepší, protože nabízí větší perspektivy rozvoje,“ řekl ministr po prohlídce obou lokalit. „Podle zpráv, které jsem zachytil, tak by to nové přístavní území mělo mít přístup i pro námořní lodě, které se do našeho stávajícího přístavního území nedostaly,“ dodal kapitán dálné plavby Jindřich Vodička.

Češi se vrací do Hamburku

Ťok zdůraznil, že Česko má zájem využívat své přístavy v Hamburku dlouhodobě, a to určitě i po roce 2028, kdy vyprší platnost Versailleské smlouvy. „Jestliže myslíme vážně, že chceme splavnit Labe, potřebujeme mít na tom výstupu, tedy v Hamburku, dostatečné zázemí pro české loďaře,“ řekl.

„Česká vláda a ministerstvo dopravy chtějí definitivně udržet splavnost Labe jako důležité vodní cesty pro českou ekonomiku. My děláme kroky na naší straně a jednáme s Němci o tom, aby i oni udržovali Labe splavné na 150 centimetrech,“ řekl Ťok. „Tady v Hamburku jsme našli dobrého spojence, protože město Hamburk, na rozdíl od některých jiných částí Německa, má zájem na tom, aby se Labe používalo jako vodní cesta, aby z toho i pro Hamburk byl větší byznys,“ dodal.

Česko v uplynulých 15 letech do obnovy svých přístavních území v Hamburku neinvestovalo a tamní majetek chátral. Letos v červnu začalo Česko s rekonstrukcí, ve Vltavském přístavu má vzniknout nová manipulační plocha pro překládání zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...