Do obnovy území v hamburském přístavu Česko za posledních 15 let nikterak neinvestovalo. Přitom ho může na základě Versailleské smlouvy využívat do roku 2028. Demolice zchátralých budov a vystavění zpevněné plochy na jejich místě a zároveň oplocení přístavů je minimem potřebným pro zajištění bezpečnosti, uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. V současnosti je české území volně přístupné a majetek chátral.
Opravy v přístavu představují podle Bukovského první fázi stavebních prací na českém území v Hamburku, kterou budou následovat masivnější akce. Od začátku roku stát v Hamburku rovněž nechal strhnout několik budov v havarijním stavu. Celkem chce resort dopravy do území investovat až 150 milionů korun, od čehož si slibuje větší zájem tuzemských lodních speditérů, kteří v současnosti prostory příliš nevyužívají.
Do roku 2022 má celou plochu českých přístavů pronajatou tuzemská společnost Eko Logistics z Týnce nad Labem. Té původně plánovalo ministerstvo dopravy smlouvu vypovědět a rozvoj přístavu zajistit samostatně. Nyní ale spíš spoléhá na to, že s dlouhodobým nájemcem bude na obnově území spolupracovat.
Hlavním přístavním územím České republiky v Hamburku je takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 tisíc metrů čtverečních. K němu přiléhá Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze tři tisíce metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly propůjčeny Československu v roce 1929. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze osm tisíc metrů čtverečních označované jako Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny přístavní plochy spravuje Česká republika.