Praha - Ministři se bouří proti dalším škrtům, které naordinoval šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). Kvůli zpomalení ekonomiky, které sníží i příjmy rozpočtu, chce letos zavázat 23 a půl miliardy korun. Na tom, kde konkrétně se bude škrtat, se ale dnes vláda dohodnout nedokázala a jednání odložila na příští týden. Resort práce se kupříkladu brání škrtům v prostředcích na sociální dávky, armáda se zase obává, že nebude mít kvůli úsporám peníze třeba na provoz letiště v Přerově. Materiál o novém volebním zákoníku a novou strategii vývozu ministři naopak podpořili.
Rozpočet na letošní rok se otřásá v základech. Správce státní kasy počítal s deficitem 105 miliard korun. Jenže ekonomika je na tom hůř, než ministerstvo financí počítalo ve schváleném rozpočtu. Místo o 2,5 procenta poroste sotva o 0,8 procenta. Aby tedy mohl stát rozpočet vůbec dodržet, je potřeba ušetřit dalších 24 miliard. Každé ministerstvo si proto má jako rezervu v rozpočtu nechat 4 procenta svých provozních nákladů. Malé úřady jako například Úřad pro jadernou bezpečnost s rozpočtem do jedné miliardy pak 1,5 procenta.
Škrty nejvíc pocítí velké resorty
Například ministerstvo práce a sociálních věcí má škrtnout téměř čtyři miliardy. Státní kase prý uleví lepší kontrolou vyplácených dávek nebo změnou v nákupu počítačů a programů. Ušetřit se ale má i část peněz, které jdou na sociální služby, a s tím má ministr problém. „Chci o struktuře toho vázání ještě jednat s premiérem a ministrem financí,“ uvedl ministra práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Bouří se i ministerstvo obrany. Rozpočet se mu podle něj za poslední tři roky scvrknul už o 20 procent. „Já jsem včera seděl 5 hodin s generalitou Armády ČR a oni čitelně na základě průzkumů říkají, že prostě některé věci neutáhnou, kupříkladu letiště v Přerově,“ zdůraznil ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
VV o škrtech ve školství nehodlají diskutovat
Věci veřejné už vzkázaly resortu financí, že chtějí počkat, jak se bude vyvíjet ekonomika po prvním čtvrtletí. Navíc daly jasný signál, že škrty na jejich ministerstvu školství nepřipadají v úvahu. „Naprosto odmítáme škrt pro ministerstvo školství ve výši 4,5 miliardy korun,“ prohlásil předseda VV Radek John.
Částky, které nesmějí utratit ostatní ministerstva, se pohybují v řádech stovek milionů korun. Ani jejich šéfové se ale peněz vzdát nechtějí. O jejich vázání budou ještě vyjednávat.
U 24 miliard škrty nekončí
Na lepší časy se neblýská ani v příštích letech. Podle Kalouska bude potřeba příští rok ušetřit 42 miliard o rok později 84 miliard. Jenže ty už se asi jen stěží najdou v kasách jednotlivých resortů. Ekonomičtí ministři proto vládě navrhli, aby uvažovala o omezení valorizace penzí nebo dalším zvýšení DPH.
