Ministerstvo financí odpustí medikům daň z příjmu za pracovní povinnosti

Ministerstvo financí plošně odpustí povinnost platit daň z příjmu všem studentům, kterým byla při nouzovém stavu uložena pracovní povinnost v zařízeních sociálních a zdravotních služeb. Generální pardon, který využije ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v rámci své mimořádné pravomoci, se bude týkat povinnosti zaplatit daň i zpětně. Odpuštění se netýká plateb zdravotního a sociálního pojištění, protože to není v kompetenci resortu. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) o tom hodlá jednat s ministerstvem zdravotnictví.

Povinnost zaplatit z odměny za práci daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění podle dřívějších informací serveru iDnes.cz vychází z nového výkladu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Podle ministerstva financí daň reálně pokryje sleva pro studenty.

Kraje nyní postupují rozdílně – například Moravskoslezský odměnu nesnižuje, protože ji nepovažuje za mzdu, ale za náhradu, zatímco podle Středočeského peníze podléhají všem zákonným odvodům. V Jihomoravském kraji odvody za studenty zaplatí kraj.

Pracovní povinnost byla studentům opakovaně nařizována od jara roku 2020. Původní výklad státních orgánů však považoval vyplácené odměny za náhradu za vzniklou újmu, která je osvobozena od odvodů.

Český rozhlas v neděli informoval, že ministryně práce a sociálních věcí Maláčová bude o odvodech ještě jednat s resortem zdravotnictví.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že stát musí motivovat mediky v nemocnicích nasazené, například i daňově. Reagoval tak na to, že medici musí ze svých odměn odvádět daně a pojištění. „Jsou to tisíce a tisíce aktů, které se musí dělat. A pokud někde uniklo, že se to musí danit, tak se to musí spravit. Motivujme je. Buďto jim dejme více, nebo udělejme nějakou výjimku, jak se to nebude danit,“ prohlásil v diskuzním pořadu. 

Pracovní povinnost nelze chápat jako zaměstnanecký vztah, upozorňuje právní expert

Proděkan brněnské právnické fakulty Michal Radvan označil pracovní povinnost v době pandemie za citelný zásah do základních práv studentů. „Pracovní povinnost je nedobrovolná, nejde o pracovněprávní vztah, který se uzavírá na principu dobrovolnosti, a také náhrada za tuto pracovní povinnost není dohodnutá smluvně. Proto na tento vztah nelze pohlížet stejně jako na standardní zaměstnanecký poměr,“ vysvětluje, proč by odměny neměly podléhat dani a platbám pojištění.

Ministerstvo financí uvedlo, že prominutím daně reaguje „na nesprávný postup některých krajů, které tyto peněžní náhrady administrativně zpracovávají.“

Příjmy za vykonanou práci podle Schillerové vždy podléhají dani z příjmu a ministerstvo financí nikdy netvrdilo, že by tomu mělo být jinak. Zároveň ale podle ní platí, že studenti by díky slevě na poplatníka a slevě na studenta fakticky žádnou daň nezaplatili, a současná situace je pro ně tak zbytečný stres.

„Bohužel některé orgány veřejné moci si zákon vyložily po svém a nesplnily základní povinnosti, které podle zákona měly. Aby se mohly plně soustředit na řešení závažnějších problémů spojených s pandemií a nikoliv na nápravu svých vlastních chyb, rozhodla jsem o plošném odpuštění daně z příjmu všem těmto studentům, což je zcela mimořádný instrument,“ konstatuje Schillerová.

Vicepremiérka v České televizi vysvětlila, že příjmy se posuzují v celoroku, takže se prominutí bude vztahovat jak na aktuální stav, tak i zpětně. To znamená, že bude platit na celý rok 2020. „Já to v pondělí předložím na vládu, je to v kompetenci ministra financí. Předpokládám, že s tím nikdo nebude mít problém a já jsem připravená ten pardon hned po jednání podepsat,“ řekla.

Připomněla, že sociální a zdravotní pojištění není v kompetenci ministerstva financí. Počítá ale s tím, že se její kolegové k věci postaví stejně aktivně.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 14 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 15 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Evropský pohled