Ministerstvo dopravy vybralo poradce pro dostavbu dálnice D4 za soukromé peníze

Ministerstvo dopravy uzavřelo podle zjištění ČT smlouvu se sdružením firem, které v roli poradce připraví PPP projekt na dostavbu dálnice D4 (Praha – Příbram – Nová Hospoda). Má jít o první dálniční projekt s využitím soukromých peněz.

Poradcem v projektu bude sdružení České spořitelny a společností White&Case a Obermeyer Helika. Ministerstvu pomůže s přípravou dostavby 32 kilometrů dálnice D4, poradce za to získá 26 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad očekává, že by mohl vybrat koncesionáře pro dokončení dálnice a zahájit práce na dostavbě do dvou až tří let.

Návrh na dostavbu úseku dálnice D4 na jih od Příbrami ze soukromých peněz prostřednictvím tzv. PPP projektu schválila vláda v roce 2016. Jedná se o úsek mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku.

Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

„Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dálnice D4 a silnice I/4 – současný stav
Zdroj: ČT24

Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.

Soukromému provozovateli bude platit stát, mýtnice nevzniknou

Tomáš Janeba z Asociace pro rozvoj infrastruktury podotkl, že PPP projekty jsou v Evropě běžné, Česko je podle něj poslední zemí EU, kde se o něj stát ještě nepokusil. S tím, že je poradce potřeba, však souhlasí. „Konsorcium má v sobě finančního poradce, technického poradce, právního poradce. Je potřeba smlouvu upravit na podmínky našeho prostředí, dané komunikace,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Janeba dodal, že by „soukromé“ dálnice měly v Česku fungovat na modelu tzv. platby za dostupnost. „To znamená, ve chvíli, kdy silnice bude dána do užívání, stát začne splácet platbu za dostupnost komunikace. Ale může ji snižovat v případě nekvality nebo nedostupnosti komunikace,“ upřesnil.

Neměla by tedy nastat podobná situace jako v Polsku, kde je část dálnic pro osobní auta bezplatná a pro nákladní s elektronickým mýtným, zatímco jinde soukromí provozovatelé vybírají poplatky ode všech na klasických mýtnicích. „Pro ČR to není nejlepší model,“ podotkl Tomáš Janeba, podle kterého je platba za dostupnost ze strany státu běžná u 80 až 90 procent PPP projektů.

Nahrávám video

PPP jako náhrada evropských dotací

Důvodem, proč po modelu PPP sahá stát nyní, je očekávaný konec dotací z Evropské unie. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.

V Česku se stát v minulosti pokoušel tímto způsobem postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...