Ministerstvo dopravy vybralo poradce pro dostavbu dálnice D4 za soukromé peníze

Ministerstvo dopravy uzavřelo podle zjištění ČT smlouvu se sdružením firem, které v roli poradce připraví PPP projekt na dostavbu dálnice D4 (Praha – Příbram – Nová Hospoda). Má jít o první dálniční projekt s využitím soukromých peněz.

Poradcem v projektu bude sdružení České spořitelny a společností White&Case a Obermeyer Helika. Ministerstvu pomůže s přípravou dostavby 32 kilometrů dálnice D4, poradce za to získá 26 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad očekává, že by mohl vybrat koncesionáře pro dokončení dálnice a zahájit práce na dostavbě do dvou až tří let.

Návrh na dostavbu úseku dálnice D4 na jih od Příbrami ze soukromých peněz prostřednictvím tzv. PPP projektu schválila vláda v roce 2016. Jedná se o úsek mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku.

Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

„Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dálnice D4 a silnice I/4 – současný stav
Zdroj: ČT24

Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.

Soukromému provozovateli bude platit stát, mýtnice nevzniknou

Tomáš Janeba z Asociace pro rozvoj infrastruktury podotkl, že PPP projekty jsou v Evropě běžné, Česko je podle něj poslední zemí EU, kde se o něj stát ještě nepokusil. S tím, že je poradce potřeba, však souhlasí. „Konsorcium má v sobě finančního poradce, technického poradce, právního poradce. Je potřeba smlouvu upravit na podmínky našeho prostředí, dané komunikace,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Janeba dodal, že by „soukromé“ dálnice měly v Česku fungovat na modelu tzv. platby za dostupnost. „To znamená, ve chvíli, kdy silnice bude dána do užívání, stát začne splácet platbu za dostupnost komunikace. Ale může ji snižovat v případě nekvality nebo nedostupnosti komunikace,“ upřesnil.

Neměla by tedy nastat podobná situace jako v Polsku, kde je část dálnic pro osobní auta bezplatná a pro nákladní s elektronickým mýtným, zatímco jinde soukromí provozovatelé vybírají poplatky ode všech na klasických mýtnicích. „Pro ČR to není nejlepší model,“ podotkl Tomáš Janeba, podle kterého je platba za dostupnost ze strany státu běžná u 80 až 90 procent PPP projektů.

7 minut
Události, komentáře: Pokračuje příprava dostavby D4
Zdroj: ČT24

PPP jako náhrada evropských dotací

Důvodem, proč po modelu PPP sahá stát nyní, je očekávaný konec dotací z Evropské unie. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.

V Česku se stát v minulosti pokoušel tímto způsobem postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...