Ministerstvo dopravy vybralo poradce pro dostavbu dálnice D4 za soukromé peníze

Ministerstvo dopravy uzavřelo podle zjištění ČT smlouvu se sdružením firem, které v roli poradce připraví PPP projekt na dostavbu dálnice D4 (Praha – Příbram – Nová Hospoda). Má jít o první dálniční projekt s využitím soukromých peněz.

Poradcem v projektu bude sdružení České spořitelny a společností White&Case a Obermeyer Helika. Ministerstvu pomůže s přípravou dostavby 32 kilometrů dálnice D4, poradce za to získá 26 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad očekává, že by mohl vybrat koncesionáře pro dokončení dálnice a zahájit práce na dostavbě do dvou až tří let.

Návrh na dostavbu úseku dálnice D4 na jih od Příbrami ze soukromých peněz prostřednictvím tzv. PPP projektu schválila vláda v roce 2016. Jedná se o úsek mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku.

Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

„Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dálnice D4 a silnice I/4 – současný stav
Zdroj: ČT24

Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.

Soukromému provozovateli bude platit stát, mýtnice nevzniknou

Tomáš Janeba z Asociace pro rozvoj infrastruktury podotkl, že PPP projekty jsou v Evropě běžné, Česko je podle něj poslední zemí EU, kde se o něj stát ještě nepokusil. S tím, že je poradce potřeba, však souhlasí. „Konsorcium má v sobě finančního poradce, technického poradce, právního poradce. Je potřeba smlouvu upravit na podmínky našeho prostředí, dané komunikace,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Janeba dodal, že by „soukromé“ dálnice měly v Česku fungovat na modelu tzv. platby za dostupnost. „To znamená, ve chvíli, kdy silnice bude dána do užívání, stát začne splácet platbu za dostupnost komunikace. Ale může ji snižovat v případě nekvality nebo nedostupnosti komunikace,“ upřesnil.

Neměla by tedy nastat podobná situace jako v Polsku, kde je část dálnic pro osobní auta bezplatná a pro nákladní s elektronickým mýtným, zatímco jinde soukromí provozovatelé vybírají poplatky ode všech na klasických mýtnicích. „Pro ČR to není nejlepší model,“ podotkl Tomáš Janeba, podle kterého je platba za dostupnost ze strany státu běžná u 80 až 90 procent PPP projektů.

Nahrávám video
Události, komentáře: Pokračuje příprava dostavby D4
Zdroj: ČT24

PPP jako náhrada evropských dotací

Důvodem, proč po modelu PPP sahá stát nyní, je očekávaný konec dotací z Evropské unie. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.

V Česku se stát v minulosti pokoušel tímto způsobem postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 8 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...