Menším státům se nelíbí protikrizové německo-francouzské schůzky

Berlín - Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pokáral v rozhovoru pro časopis Der Spiegel Německo za přezíravost při řešení krize v eurozóně. Podle něj je přirozené, že se menším členům Evropské unie nelíbí, když se o dalším postupu bez účasti ostatních zemí domlouvají na soukromých schůzkách německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Rozhovor se Schwarzenbergem otiskne týdeník Der Spiegel ve svém nejnovějším čísle, které vyjde zítra.

Šéf české diplomacie s novináři mluvil zejména o nejnovějším turbulentním vývoji v Evropské unii. Řekl jim například, že němečtí zástupci by měli být při jednáních o záchraně eura zdrženlivější. „Člověk by neměl dávat sám sebe ostatním za příklad. Bohatý strýček, který vám pomohl a dává to okázale najevo, jde člověku dost na nervy,“ uvedl Schwarzenberg.

Na přímý dotaz německou kancléřku pochválil. „Paní Merkelová je tvrdá politička, která ví, kdy musí člověk počkat, než se soupeř sám znemožní.“ Připojil ovšem poznámku, že o tom, jak si kancléřka představuje budoucnost Evropy, mnoho neví. Kritizoval Merkelovou i za to, že spoustu záležitostí řeší na dvoustranných schůzkách s francouzským prezidentem, na což jsou menší státy citlivé. Merkelová a Sarkozy si spolu sednou, mluví o politice a pak ostatním prostě sdělí výsledek, postěžoval si ministr.

Angela Merkelová s Nicolasem Sarkozym míří na pracovní večeři
Zdroj: Guido Bergmann/AP Photo/Bundesregierung

Společná fiskální politika se Schwarzenbergovi nezamlouvá

Co se týče otázky fiskální integrace eurozóny, byl Schwarzenberg zdrženlivý. Podle něj je euro důležitým projektem, který je však pouhým nástrojem, a nikoli úhelným kamenem sjednocené Evropy. „Evropská unie vznikla jako politický projekt a přežila by i bez eura,“ řekl. „Musíme se oprostit od úzkoprsé Evropy. Potřebujeme společnou zahraniční politiku, společnou bezpečnostní politiku, společnou energetickou politiku. Společnou finanční politiku ale nepotřebujeme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 15 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...