Máslová krize zasáhla Francii. Má na ni dopad spotřeba Číny i omezování produkce

Rostoucí cena a nedostatek másla se staly velkým tématem i ve Francii. Zdejší pekaři si stále víc lámou hlavu nad tím, jak upéct potřebné množství croissantů – ty opravdové jsou totiž másla plné. Francie navíc ukazuje, že máslová krize má mnohem hlubší kořeny, než se na první pohled může zdát.

Francouzi jsou navíc největšími konzumenty másla na světě. Jeden člověk ho tu ročně sní na osm kilogramů. Jestli někde nedostatek znamená krizi, pak je to tady.

Francouzská média přinášela fotografie prázdných regálů v supermarketech a tvrdila, že takový nedostatek másla země nezažila od druhé světové války. Situace je podle nich důsledkem nejen rostoucí světové poptávky, ale také sporu o ceny mezi mléčným průmyslem a obchodními řetězci.

Nezanedbatelnou roli  v současné situaci hrají rozhodnutí francouzských vlád v posledních letech. Kolísavé dotování mléčné výroby vedlo logicky k rozkolísaní zásob i cen.

  • Francie              8
  • Německo         6
  • Česko                5,4
  • Průměr EU      3,8
  • Slovensko       3,5
  • Zdroj: ČTK

Zdražuje i pařížský pekař Christophe Vasseur. Tradiční croissant, který z třetiny tvoří právě máslo, prodává v přepočtu o 2,50 koruny dráž než před měsícem. Zájem o máslo ale neslábne. Podle pekaře do toho zasáhli i vědci se svými posledními studiemi, ve kterých živočišné tuky chválí.

„Každý teď říká: Máslo bychom měli mít v jídelníčku denně! Jen trochu, ale denně znamená, že poptávka hodně roste. A navíc k tomu poslednímu vysvětlení: otevřely se některé nové trhy jako Čína, jihovýchodní Asie nebo Japonsko,“ říká Vasseur. 

A to poukazuje na globální rozměr celého problému. Stále více mléčných výrobků potřebuje Čína. Například pro děti, kterých se teď – po uvolnění politiky jednoho dítěte – rodí víc. Cenu, jakou jsou ochotní Číňané platit, ale ovlivňuje mimo jiné Austrálie, od které mléčné výrobky kupují také.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ekonom Bostl k ceně másla
Zdroj: ČT24

Asijský zájem navíc Evropu zastihl zcela nepřipravenou. Po anexi Krymu přišly protiruské sankce, na které Moskva odpověděla embargem na evropské potraviny. Čtvrtina evropského exportu másla přitom směřovala právě do Ruska. Vlivem nezájmu klesla i produkce – s podporou Bruselu – a teď je tu boj s tím, jak opětovný zájem napříč světem řešit. 

Nejen máslová krize ale mění jídelníčky. Například Nový Zéland – mimochodem také významný exportér mléčných výrobků – má krizi vlastní. Přezdívá jí „čipsokalypsa“ – kvůli neúrodě brambor chybí v obchodech smažené lupínky. Nový Zéland ale tvrdí, že se se svou krizí prozatím vypořádá sám.

Ke zdražování másla došlo i v Česku a vedlo v minulých týdnech k diskusi, kdo za to může. Například podle ministerstva zemědělství  se v srpnu cena másla od průmyslových výrobců meziročně zvýšila o 53,5 procenta na 145,51 Kč za kilogram. Spotřebitelská cena vzrostla pomaleji, meziročně o 45,2 procenta na 209,24 koruny za kilogram.

Před volbami pak předseda vlády Bohusla Sobotka požádal ministerstvo financí o kontrolu producentů a obchodníků. 

Meziroční změny cen v září 2017
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 14 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...