Lidé si v krizi přestali půjčovat, největší banka hlásí o polovinu menší zájem o úvěry

Banky během nouzového stavu registrují extrémně nízký zájem o půjčky. Klesl počet nových spotřebitelských úvěrů i hypoték. ČT to řekly oslovené finanční domy. Pokles zájmu hlásí také nebankovní společnosti, které poskytují půjčky.

„Naše obchodní aktivita je na historickém minimu, co se týče prodeje a distribuce úvěrových produktů,“ uvedla mluvčí Moneta Money Bank Zuzana Filipová. Poptávka po půjčkách se podle ní během nouzového stavu snížila až o 80 procent.

O polovinu klesl zájem i o úvěry České spořitelny. „V případě individuálních klientů registrujeme v průběhu nouzového stavu pokles poptávky po nových nezajištěných úvěrech, respektive hypotékách, zhruba o 50 % ve srovnání s předcházejícími měsíci,“ popsal mluvčí největší české banky Filip Hrubý. Oproti tomu druhá největší banka v republice ČSOB podle mluvčího Patrika Madleho změnu v množství půjček nezaznamenala.

Pokles o 40 procent zaregistrovala ale už na konci března u spotřebitelských úvěrů Komerční banka. „Nové prodeje hypoték během stavu nouze, ve srovnání s týdny před zavedením restrikcí, klesly až o 20 procent,“ vyčíslil mluvčí Michal Teubner. Podobnou situaci zažívá nyní také Raiffeisenbank. Podle její mluvčí Petry Kopecké je nyní zájem o nové půjčky minimální.

Podle Filipové teď klienty zajímají zejména odklady půjček. „Dále řeší například limity na platebních kartách, neboť v důsledku moratoria potřebují své karty mnohem víc pro běžné placení,“ doplnila mluvčí Monety.

Spotřebitelské úvěry táhly e-shopy

Stejně jako banky zaznamenaly nižší poptávku po půjčkách během nouzového stavu i další společnosti. „Zájem o půjčky po vypuknutí krize kontinuálně klesal. Propad byl v desítkách procent. Stabilizovat se začal až v květnu,“ informovala mluvčí společnosti Provident Kateřina Jarošová.

Situaci potvrdily také další společnosti. „Za poslední dva měsíce sledujeme mírný pokles poptávky spojený s celkovým přibržděním ekonomiky, výjimkou jsou produkty na financování zboží prostřednictvím e-shopů, u těch naopak poptávka vzrostla,“ komentoval ředitel marketingu společnosti Cofidis Cyril Křůpala.

Podobné chování klientů zaznamenala firma Home Credit. I tady se do poptávky výrazně promítl fakt, že lidé kvůli koronaviru zůstávali doma. „Vzhledem k uzavření obchodů došlo k přeskupení využívaných produktů, a tedy i navýšení telefonních a on-line půjček. Přibližně o 90 procent,“ sdělila mluvčí Home Creditu Linda Bilal. Celkový počet půjček ale podle ní poklesl. „Lidé se v době krize chovají více odpovědně a snaží se spořit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...