Washington/New York – Rozpočtový deficit Spojených států se v letošním roce patrně vyšplhá na 1,128 bilionu dolarů (asi 22,6 bilionu korun). Předpovídá to tamní Rozpočtový výbor Kongresu (CBO). Nová předpověď je sice nepatrně příznivější, protože dosud výbor předpovídal deficit 1,171 bilionu dolarů. Letošek i přesto bude čtvrtým rokem v řadě, kdy schodek rozpočtu přesáhne bilion dolarů.
Pomalý hospodářský růst a masivní deficit veřejných financí budou hlavními tématy v nadcházejících prezidentských volbách. V nich současného demokratického prezidenta Baracka Obamu vyzve kandidát z řad republikánů. S vysokou pravděpodobností to bude Mitt Romney, oficiálně to ale musí potvrdit republikánský sjezd.
Rozpočtový výbor Kongresu také znovu varoval, že dlouhodobý fiskální výhled je obklopen řadou nejistot. Nikdo totiž neví, jak prezident a členové Kongresu vyřeší patovou situaci ve věci prodloužení daňových úlev pro bohaté a nejasnosti ohledně výdajových škrtů. Ty v lednu automaticky nastoupí, jestliže je Kongres nezablokuje.
CBO očekává, že největší ekonomika světa se po zbytek letošního roku bude zotavovat jen velmi zvolna. Hrubý domácí produkt by tak měl na konci roku vykazovat roční růst 2,25 procenta. Pokud navíc američtí politici nevyřeší spor o daně a výdajové škrty, může hrubý domácí produkt Spojených států v prvním pololetí příštího roku podle CBO zaznamenat propad až o 2,9 procenta.
Pokud se stav ekonomiky výrazně nezlepší, Fed zasáhne
Zápis z posledního jednání měnového výboru americké centrální banky (Fed) ukázal, že banka by mohla relativně brzy sáhnout k nové podpoře ekonomiky - pro takovou možnost se vyslovila většina členů výboru. Intervenci ale podmiňují tím, že se stav ekonomiky výrazněji nezlepší. Po zprávě začaly růst ceny ropy a zlata, kurz eura k dolaru se vyšplhal nad 1,25 USD.
„Řada členů usoudila, že k dalšímu uvolnění měnové politiky bude zřejmě už brzy důvod, pokud nové informace neprokážou výrazné a dlouhodobě udržitelné zrychlení tempa oživení ekonomiky,“ píše se v zápisu z jednání, které se konalo 31. července a 1. srpna.
Ve snaze mírnit dopady globální finanční krize Fed už dvakrát přistoupil ke kvantitativnímu uvolňování, za něž sklidil značnou kritiku, neboť QE znamená, že Fed tiskne nové peníze. Kritici tvrdí, že vinou těchto kroků ekonomiku později čeká vysoká inflace. Fed je naopak přesvědčen, že rizika inflace včas zachytí a neutralizuje.
V zápisu je rovněž uvedeno, že největší riziko pro americkou ekonomiku i nadále představuje postup dluhové krize v eurozóně. Za riziko ale Fed považuje i takzvaný fiskální útes, jak Američané říkají scénáři, kdy se politici nedohodnou, jak naložit s daňovými úlevami pro bohaté a spuštěním automatických výdajových škrtů.
