Kvůli rozšíření Temelína chce stát urychleně dostavět dálnici D3

Praha - PPP projekt, tedy takzvané partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo princip odložených plateb by měly podle ministra dopravy Pavla Dobeše (VV) pomoci s urychleným dokončením dálnice D3 do Českých Budějovic. Dostavba dálnice je nezbytná kvůli plánovanému rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Jihočeský kraj v minulosti dokonce dostavbou dálnice podmínil své „ano“ pro Temelín.

Dálnice D3 spojující jih Čech s Prahou má být podle plánů dlouhá 170 kilometrů. Zatím ale stojí pouhých 15 kilometrů. To se musí kvůli plánované dostavbě Temelína změnit a ministerstvo dopravy s tím chce začít co nejdříve. „V průběhu včerejšího dne došlo k vypsání výběrového řízení na dva úseky dálnice D3. Jedná se o úsek Borek–Úsilné a o úsek Veselí–Bošilec. Pokud vše půjde, jak má, mohli bychom ještě na konci stavební sezony – někdy v průběhu října – začít se samotnou stavební částí,“ informoval Dobeš. První úsek by měl být podle plánů ministerstva dokončen v roce 2014, Veselí s Bošilcem by pak dálnice měla spojit koncem roku 2015.

Stát by se měl rovněž postarat o silnici druhé třídy (II/105), která vede poblíž jaderné elektrárny a po níž budou na stavbu směřovat potřebné dodávky. „Dojde k převedení komunikace druhé třídy na komunikaci první třídy a tím pádem i stát ponese finanční prostředky na údržbu,“ podotkl Dobeš.

Dostavba Temelína je pro stát prioritou

Dostavba jaderné elektrárny Temelín je podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) prioritou. Jaderná energetika podle něj patří do českého energetického mixu a dostavba 3. a 4. bloku elektrárny Temelín je v tomto smyslu klíčovou investiční akcí. „Je to dlouhodobý stabilní zdroj energie, který potřebujeme a který i ekonomicky dává základ pro stabilní energii, která je cenově přístupná pro český průmysl,“ zdůraznil Kuba. Po dostavbě Temelína by se měly jaderné zdroje podílet na výrobě energie v Česku více než 50 procenty.

Ministerstvo průmyslu podle Kuby předpokládá, že dostavba Temelína si vyžádá investice ve výši 200 miliard korun. „Závěrečná realizační cena se potom musí objevit v nabídkách konkrétních zájemců o realizaci stavby,“ upřesnil Kuba. Stavba by měla být financována z rozpočtu ČEZu.

O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium společností Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. V polovině roku mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by pak měla být hotova nejpozději v roce 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 53 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...