Kryptoměnám prospívá dusno mezi Čínou a USA. Bitcoin zažil zlatý květen

„Hodnota bitcoinu překročila osm tisíc dolarů.“ „Bitcoin se po několika týdnech oživení propadl o více než 20 procent.“ „Bitcoin vystoupil na roční maximum“ – Květnové zpravodajské titulky ukazují, jak se s odstupem pouhých několika dní houpala hodnota nejznámější virtuální měny. V tomto měsíci se vyšplhala na vůbec nejvyšší úroveň za poslední rok.

Stačil jediný den, aby se bitcoin dostal na nejvyšší hodnotu za uplynulý rok. Stalo se to v pondělí, dopoledne podle agentury Bloomberg hodnota posílila o více než deset procent a dostala se nad 8942 dolarů, tedy přes 206 tisíc korun.

Sice v posledních dnech bitcoin opět o něco klesal, nicméně od začátku května tak nejznámější kryptoměna vykazuje růst skoro o 70 procent. To znamená, že letošní květen by mohl být nejlepším měsícem od doby před historickým vzestupem v roce 2017.

Na svižné lety a prudké pády si už leckdo zvykl, nicméně, jak komentuje Bloomberg, v posledních měsících se i denní změny stávají ještě výraznějšími. Denní změna ceny bitcoinu za květen je v průměru 4,7 % ve srovnání s 3,5 % v dubnu a 1,1 % v březnu. Stejně tak i rozkolísanost této kryptoměny, tedy rozpětí mezi horní a spodní cenovou hladinou, se za poslední rok silně „nafoukla“.

A s bitcoinem, který je nejznámější kybernetickou měnou, se zvyšují i ceny dalších digitálních měn. Kryptoměnová dvojka ethereum přidávala 5,7 procenta a litecoin přes 11 procent.

Průměrné denní změny bitcoinu (v % ) se staly výraznějšími
Zdroj: Bloomberg


Proč bitcoin míří vzůru? Poptávku v poslední době posilují i kroky tradičních firem. Například telekomunikační společnost AT&T minulý týden uvedla, že umožní zákazníkům platit účty bitcoiny. Společnost Fidelity Investments zase dokončila plány nákupu a prodeje digitálního aktiva pro institucionální zákazníky.

Podle Bloombergu se však ozývají hlasy, že cena bitcoinu přesahuje jeho skutečnou hodnotu a že stoupá příliš rychle. Část kritiků upozorňuje, že současný stav připomíná situaci ze začátku loňského roku. Bitcoin totiž do konce roku 2017 prudce zpevňoval a dostal se až nad 19 tisíc dolarů, jen aby začátkem roku následujícího jeho cena stejně prudce spadla.

Podle některých bitcoin teď roste přirozeně

„Na ceně bitcoinu se podepsalo nejvíce to, že se nestalo nic špatného. Díky omezené zásobě bitcoinů mají přirozený potenciál růstu, pokud je levnější a snazší je používat,“ vysvětluje hlavní analytik Roklenu Dominik Stroukal. A přesně to se podle něho nyní děje a velkou zásluhu na tom mají i někteří čeští vývojáři.

Názor, že nedávné nárůsty bitcoinu jsou převážně založeny na straně nabídky, napsal tento týden ve své poznámce senior analytik společnosti eToro Mati Greenspan. „Na světě je již nedostatek bitcoinu a s tím, jak se jeho přírůstky sníží na polovinu do příštího května, už se začíná do toho započítávat ještě menší nabídka,“ citoval jej Bloomberg.

Propady ceny jsou podle Stroukala obvykle buď jen korekcí přefouknuté bubliny, nebo reakcí na špatné zprávy. Právě takovými byly v minulosti krachy burz, bezpečnostní rizika nebo připravované regulace ve významných ekonomikách.

„Dnes je bitcoin stabilnější i díky tomu, že burzy ztratily své dominantní postavení, bezpečnost zásadně vylepšily fyzické peněženky a regulátoři hledají v kryptoměnách spíše příležitost než nepřítele,“ dodává.

Vývoj kurzu bitcoinu (v USD)
Zdroj: Kurzy.cz

Podle Stroukala je však také možné, že se krátkodobě nafukuje další bublina, jako před dvěma lety. Když hodnota vyroste, přiláká to další kupující, kteří cenu ženou ještě výš. To se přirozeně děje na každém podobném trhu, u bitcoinu je nafouknutí bublin ale mnohem snazší.

„Zejména kvůli tomu, že je to malý trh a i pár milionů dolarů má potenciál vyhnat cenu o procenta. Také ale kvůli tomu, že nákup je jednoduchý, nikdo mu nebrání, nemusí se dělat přes prostředníky a trh funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,“ vysvětluje.

Útočiště v nejistých časech?

Hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že k růstu ceny bitcoinu přispívá i silnější poptávka řady Číňanů, kteří v něm spatřují určitou pojistku pro nejistou dobu eskalované obchodní války s USA a v posledních týdnech citelně oslabující čínské měny, renminbi (jüanu). „V bitcoinu a krypotoměnách obecně mnozí – a nejen v Číně – spatřují jakési ,zlato 21. století', tedy právě bezpečné útočiště do nejistých časů,“ vysvětluje.

Stejný názor sdílí i ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Kryptoměnám pomáhá obchodní dusno mezi USA a Čínou. Mnoho velkých i malých investorů proto začíná využívat kryptoměny jako cestu, na kterou nedosáhne regulace. A to se může hodit v případě, že na trase Washington–Peking ještě víc naroste napětí,“ míní.

  • Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn, jeho cena ale prochází značnými výkyvy. Zatímco koncem roku 2017 cena bitcoinu překročila 19 tisíc dolarů, už o rok později sestoupila až do blízkosti 3000 dolarů.

Na druhou stranu, Dominik Stroukal by za růstem nehledal ani Číňany, kteří se obávají obchodní války, ani investory hledající úkryt před krizí. „To jsou všechno důvody, které jsou známé delší dobu a určitě vliv mají v delším období, ale nejsou tím, co by vyhnalo cenu přes noc o několik procent. Důvodem je prostá skutečnost, že lidé se přestali bitcoinů zbavovat, a kdokoliv si chce koupit, musí připlatit,“ uvádí.

Taková skutečnost vede podle něho přirozeně k růstu ceny na jakémkoliv trhu, zvláště u tak malého trhu, jakým je bitcoin, kde může i menší částka k nákupu vystřelit cenu. „Bitcoinu se zobchoduje za den pouze za 25 miliard dolarů. To je mnohem více než před několika lety, stále je to ale drobné množství v porovnání například s trhem zlata či amerického dolaru,“ dodává Stroukal.

Obnovený zájem o bitcoin každopádně vede podle Kovandy k celkové býčí náladě v celém segmentu kryptoměn, která tak koriguje loňskou „přeprodanost“ tohoto segmentu. Ta byla podle něho nepřiměřeně silnou pesimistickou reakcí, která následovala po nepřiměřeně optimistické reakci trhu na sklonku roku 2017.

„Nyní se pomyslné ‚kyvadlo' cenového vývoje bitcoinu, a kryptoměn obecněji, dostává opět do optimistické polohy a opravdu nelze vyloučit, že v rámci této polohy se opět vychýlí do extrému, tedy, jak je zmíněno, na historicky rekordní úroveň přesahující 20 tisíc dolarů za kus. Býčí náladu zesiluje zájem zavedených společností finančního světa, jako je Fidelity Investments nebo E-Trade, které se chystají umožnit či rozšířit nabídku obchodování s bitcoinem či některými dalšími krypotoměnami širší klientele,“ vysvětluje Kovanda.

A například Jehan Chu, spoluzakladatel a řídící partner ve firmě Kenetic citovaný Bloombergem, odhaduje, že se bitcoin vydá ještě do větších výšin – do konce roku by se podle něho mohl dostat až na úroveň 30 tisíc dolarů.

Bitcoin hledá ztracenou rovnováhu, ale trh je malý

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že trh kryptoměn stále nenašel svou rovnováhu. „Vyvíjí se tak prostě překotným způsobem, na kterém někteří lidé bohatnou a jiní zas přichází o své peníze,“ vysvětluje.

Celková tržní kapitalizace trhu kryptoměn se pohybuje kolem úrovně 270 miliard dolarů. Současná tržní kapitalizace je však třikrát nižší než na počátku roku 2018, kdy tento trh dosahoval svého maxima.

Ovšem na druhou stranu si je potřeba také uvědomit, že trh s bitcoinem je stále poměrně malý. Celková tržní hodnota všech kryptoměn, byť přesahuje hrubý domácí produkt České republiky, není zase o tolik větší než součet hodnoty majetku dvou osob, Jeffa Bezose a Billa Gatese. „Majetek tří nejbohatších osob světa, pokud bychom přidali k uvedené dvojici ještě Bernarda Arnaulta, by pak pohodlně stačil na to, aby daná trojice skoupila všechny kryptoměny světa,“ zdůraznil Kovanda.

A nejde zdaleka jen o bitcoin – virtuálních měn je dnes více než 2200. Bezosův, Gatesův a Arnaultův majetek k dnešnímu dni činí dohromady 305,6 miliardy dolarů, zatímco celková tržní kapitalizace všech kryptoměn odpovídá nyní přibližně 270 miliardám. „Tržní hodnota všech bitcoinů nyní činí zhruba 154,3 miliardy dolarů, což znamená, že Bezos s Gatesem by je všechny mohli pohodlně vykoupit a ještě by jim zhruba 62 miliard dolarů zbylo,“ dodává Kovanda.

Od roku 2017 mohli ekonomové pozorovat, jak bitcoin ztrácel svou dominanci vůči ostatním kryptoměnám. Zatímco ještě na počátku roku 2017 dosahovala hodnota bitcoinu více než 80 procent hodnoty všech kryptoměn, v polovině téhož roku to bylo již jen zhruba 40 procent.

„Tehdy součet hodnot všech ostatních kryptoměn byl vyšší než hodnota samotného bitcoinu,“ vysvětluje Křeček. Od té doby se postavení bitcoinu vůči ostatním kryptoměnám různě měnilo. „Nyní jsme ve fázi, kdy dominance bitcoinu výrazně narůstá. Aktuálně dosahuje hodnota bitcoinu 57 procent hodnoty všech kryptoměn,“ dodává.

Spekulanti ale postupně podle něho přestávají věřit stále přibývajícím projektům na trhu kryptoměn a vrací se k bitcoinu. Zvýšená poptávka po něm navyšuje jeho hodnotu, která od začátku roku stoupla zatím až k téměř deviti tisícům dolarů. „Lidé, kteří 1. ledna 2019 koupili jeden bitcoin, za něj při zohlednění kurzu koruny vůči dolaru zaplatili zhruba 84 700 korun. Dnes by stejný bitcoin mohli prodat za 204 300 korun, tedy o 119 600 korun dráž,“ počítá Křeček.

Na místě je však podle analytiků také otázka, co může za tak rychlý nárůst hodnoty bitcoinu v době po prasknutí bubliny na trhu kryptoměn. Výrazné fundamentální faktory za tím alespoň podle Křečka nejsou. Klíčová je rostoucí poptávka lidí, kteří uvěřili spekulacím, že aktuální hodnota bitcoinu je nízká a bude mít tendenci růst. „Děje se tak na trhu, kde velmi pravděpodobně existují velcí hráči, kteří svými nákupy a prodeji dokážou ovlivňovat cenu,“ vysvětluje.

Podle něho se tak může velmi snadno stát, že velcí hráči využijí rostoucí hodnoty bitcoinu k realizaci svých zisků a prodejem svých bitcoinů srazí zase cenu na trhu. Tomuto vývoji však brání drobní spekulanti, kteří si všímají vysokého zhodnocení, které bitcoin od začátku roku vytvořil. Drobní spekulanti posílení pozitivními zprávami v médiích nakupují bitcoin a tlačí jeho cenu nahoru.

„Mnoho z nich si však neuvědomuje, jak riskantní takové spekulace jsou. Snadno se totiž může stát, že trh začne padat a oni přijdou o podstatnou část svých úspor. Takový scénář jsme koneckonců na trhu kryptoměn viděli již několikrát,“ uzavírá Křeček.

A podle Šichtařové si je potřeba uvědomit ještě jednu věc, a to že s nárůstem zájmu o kryptoměny a s růstem jejich cen jsou spojená rizika v podobě útoků a krádeží. Ty tu byly od začátku kryptoměnového světa. „Nyní se třeba objevily falešné peněženky na kryptoměny, které bylo možné stáhnout na Google Play. Podvodná aplikace Trezor Mobile Wallet zneužívala obchodní značku známé hardwarové peněženky na kryptoměny Trezor,“ říká Šichtařová.

Rovněž připomíná, že kryptoměny v roce 2014 nepoložil ani krach tehdy největší bitcoinové burzy MT Gox. V té době tisíce investorů ztratily stovky milionů dolarů v bitcoinech. I z toho se ale bitcoin dokázal oklepat.

„Dál proto sázíme na to, že bitcoin bude moci růst. Zároveň se dá počítat s tím, že každý výraznější růst potřebuje částečnou korekci. Sedmdesátiprocentní růst během jediného měsíce přitom není ,výraznější růst', nýbrž ,brutální růst'. Dá se proto počítat s tím, že dřív nebo později se objeví dočasné ztráty bitcoinu v řádu desítek procent spojené s přechodným vybíráním zisků. I tak ale bude kolem bitcoinu a dalších kryptoměn v příštích měsících pořádně živo,“ míní Šichtařová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...