Kryptoměnám prospívá dusno mezi Čínou a USA. Bitcoin zažil zlatý květen

„Hodnota bitcoinu překročila osm tisíc dolarů.“ „Bitcoin se po několika týdnech oživení propadl o více než 20 procent.“ „Bitcoin vystoupil na roční maximum“ – Květnové zpravodajské titulky ukazují, jak se s odstupem pouhých několika dní houpala hodnota nejznámější virtuální měny. V tomto měsíci se vyšplhala na vůbec nejvyšší úroveň za poslední rok.

Stačil jediný den, aby se bitcoin dostal na nejvyšší hodnotu za uplynulý rok. Stalo se to v pondělí, dopoledne podle agentury Bloomberg hodnota posílila o více než deset procent a dostala se nad 8942 dolarů, tedy přes 206 tisíc korun.

Sice v posledních dnech bitcoin opět o něco klesal, nicméně od začátku května tak nejznámější kryptoměna vykazuje růst skoro o 70 procent. To znamená, že letošní květen by mohl být nejlepším měsícem od doby před historickým vzestupem v roce 2017.

Na svižné lety a prudké pády si už leckdo zvykl, nicméně, jak komentuje Bloomberg, v posledních měsících se i denní změny stávají ještě výraznějšími. Denní změna ceny bitcoinu za květen je v průměru 4,7 % ve srovnání s 3,5 % v dubnu a 1,1 % v březnu. Stejně tak i rozkolísanost této kryptoměny, tedy rozpětí mezi horní a spodní cenovou hladinou, se za poslední rok silně „nafoukla“.

A s bitcoinem, který je nejznámější kybernetickou měnou, se zvyšují i ceny dalších digitálních měn. Kryptoměnová dvojka ethereum přidávala 5,7 procenta a litecoin přes 11 procent.

Průměrné denní změny bitcoinu (v % ) se staly výraznějšími
Zdroj: Bloomberg


Proč bitcoin míří vzůru? Poptávku v poslední době posilují i kroky tradičních firem. Například telekomunikační společnost AT&T minulý týden uvedla, že umožní zákazníkům platit účty bitcoiny. Společnost Fidelity Investments zase dokončila plány nákupu a prodeje digitálního aktiva pro institucionální zákazníky.

Podle Bloombergu se však ozývají hlasy, že cena bitcoinu přesahuje jeho skutečnou hodnotu a že stoupá příliš rychle. Část kritiků upozorňuje, že současný stav připomíná situaci ze začátku loňského roku. Bitcoin totiž do konce roku 2017 prudce zpevňoval a dostal se až nad 19 tisíc dolarů, jen aby začátkem roku následujícího jeho cena stejně prudce spadla.

Podle některých bitcoin teď roste přirozeně

„Na ceně bitcoinu se podepsalo nejvíce to, že se nestalo nic špatného. Díky omezené zásobě bitcoinů mají přirozený potenciál růstu, pokud je levnější a snazší je používat,“ vysvětluje hlavní analytik Roklenu Dominik Stroukal. A přesně to se podle něho nyní děje a velkou zásluhu na tom mají i někteří čeští vývojáři.

Názor, že nedávné nárůsty bitcoinu jsou převážně založeny na straně nabídky, napsal tento týden ve své poznámce senior analytik společnosti eToro Mati Greenspan. „Na světě je již nedostatek bitcoinu a s tím, jak se jeho přírůstky sníží na polovinu do příštího května, už se začíná do toho započítávat ještě menší nabídka,“ citoval jej Bloomberg.

Propady ceny jsou podle Stroukala obvykle buď jen korekcí přefouknuté bubliny, nebo reakcí na špatné zprávy. Právě takovými byly v minulosti krachy burz, bezpečnostní rizika nebo připravované regulace ve významných ekonomikách.

„Dnes je bitcoin stabilnější i díky tomu, že burzy ztratily své dominantní postavení, bezpečnost zásadně vylepšily fyzické peněženky a regulátoři hledají v kryptoměnách spíše příležitost než nepřítele,“ dodává.

Vývoj kurzu bitcoinu (v USD)
Zdroj: Kurzy.cz

Podle Stroukala je však také možné, že se krátkodobě nafukuje další bublina, jako před dvěma lety. Když hodnota vyroste, přiláká to další kupující, kteří cenu ženou ještě výš. To se přirozeně děje na každém podobném trhu, u bitcoinu je nafouknutí bublin ale mnohem snazší.

„Zejména kvůli tomu, že je to malý trh a i pár milionů dolarů má potenciál vyhnat cenu o procenta. Také ale kvůli tomu, že nákup je jednoduchý, nikdo mu nebrání, nemusí se dělat přes prostředníky a trh funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,“ vysvětluje.

Útočiště v nejistých časech?

Hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že k růstu ceny bitcoinu přispívá i silnější poptávka řady Číňanů, kteří v něm spatřují určitou pojistku pro nejistou dobu eskalované obchodní války s USA a v posledních týdnech citelně oslabující čínské měny, renminbi (jüanu). „V bitcoinu a krypotoměnách obecně mnozí – a nejen v Číně – spatřují jakési ,zlato 21. století', tedy právě bezpečné útočiště do nejistých časů,“ vysvětluje.

Stejný názor sdílí i ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Kryptoměnám pomáhá obchodní dusno mezi USA a Čínou. Mnoho velkých i malých investorů proto začíná využívat kryptoměny jako cestu, na kterou nedosáhne regulace. A to se může hodit v případě, že na trase Washington–Peking ještě víc naroste napětí,“ míní.

  • Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn, jeho cena ale prochází značnými výkyvy. Zatímco koncem roku 2017 cena bitcoinu překročila 19 tisíc dolarů, už o rok později sestoupila až do blízkosti 3000 dolarů.

Na druhou stranu, Dominik Stroukal by za růstem nehledal ani Číňany, kteří se obávají obchodní války, ani investory hledající úkryt před krizí. „To jsou všechno důvody, které jsou známé delší dobu a určitě vliv mají v delším období, ale nejsou tím, co by vyhnalo cenu přes noc o několik procent. Důvodem je prostá skutečnost, že lidé se přestali bitcoinů zbavovat, a kdokoliv si chce koupit, musí připlatit,“ uvádí.

Taková skutečnost vede podle něho přirozeně k růstu ceny na jakémkoliv trhu, zvláště u tak malého trhu, jakým je bitcoin, kde může i menší částka k nákupu vystřelit cenu. „Bitcoinu se zobchoduje za den pouze za 25 miliard dolarů. To je mnohem více než před několika lety, stále je to ale drobné množství v porovnání například s trhem zlata či amerického dolaru,“ dodává Stroukal.

Obnovený zájem o bitcoin každopádně vede podle Kovandy k celkové býčí náladě v celém segmentu kryptoměn, která tak koriguje loňskou „přeprodanost“ tohoto segmentu. Ta byla podle něho nepřiměřeně silnou pesimistickou reakcí, která následovala po nepřiměřeně optimistické reakci trhu na sklonku roku 2017.

„Nyní se pomyslné ‚kyvadlo' cenového vývoje bitcoinu, a kryptoměn obecněji, dostává opět do optimistické polohy a opravdu nelze vyloučit, že v rámci této polohy se opět vychýlí do extrému, tedy, jak je zmíněno, na historicky rekordní úroveň přesahující 20 tisíc dolarů za kus. Býčí náladu zesiluje zájem zavedených společností finančního světa, jako je Fidelity Investments nebo E-Trade, které se chystají umožnit či rozšířit nabídku obchodování s bitcoinem či některými dalšími krypotoměnami širší klientele,“ vysvětluje Kovanda.

A například Jehan Chu, spoluzakladatel a řídící partner ve firmě Kenetic citovaný Bloombergem, odhaduje, že se bitcoin vydá ještě do větších výšin – do konce roku by se podle něho mohl dostat až na úroveň 30 tisíc dolarů.

Bitcoin hledá ztracenou rovnováhu, ale trh je malý

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že trh kryptoměn stále nenašel svou rovnováhu. „Vyvíjí se tak prostě překotným způsobem, na kterém někteří lidé bohatnou a jiní zas přichází o své peníze,“ vysvětluje.

Celková tržní kapitalizace trhu kryptoměn se pohybuje kolem úrovně 270 miliard dolarů. Současná tržní kapitalizace je však třikrát nižší než na počátku roku 2018, kdy tento trh dosahoval svého maxima.

Ovšem na druhou stranu si je potřeba také uvědomit, že trh s bitcoinem je stále poměrně malý. Celková tržní hodnota všech kryptoměn, byť přesahuje hrubý domácí produkt České republiky, není zase o tolik větší než součet hodnoty majetku dvou osob, Jeffa Bezose a Billa Gatese. „Majetek tří nejbohatších osob světa, pokud bychom přidali k uvedené dvojici ještě Bernarda Arnaulta, by pak pohodlně stačil na to, aby daná trojice skoupila všechny kryptoměny světa,“ zdůraznil Kovanda.

A nejde zdaleka jen o bitcoin – virtuálních měn je dnes více než 2200. Bezosův, Gatesův a Arnaultův majetek k dnešnímu dni činí dohromady 305,6 miliardy dolarů, zatímco celková tržní kapitalizace všech kryptoměn odpovídá nyní přibližně 270 miliardám. „Tržní hodnota všech bitcoinů nyní činí zhruba 154,3 miliardy dolarů, což znamená, že Bezos s Gatesem by je všechny mohli pohodlně vykoupit a ještě by jim zhruba 62 miliard dolarů zbylo,“ dodává Kovanda.

Od roku 2017 mohli ekonomové pozorovat, jak bitcoin ztrácel svou dominanci vůči ostatním kryptoměnám. Zatímco ještě na počátku roku 2017 dosahovala hodnota bitcoinu více než 80 procent hodnoty všech kryptoměn, v polovině téhož roku to bylo již jen zhruba 40 procent.

„Tehdy součet hodnot všech ostatních kryptoměn byl vyšší než hodnota samotného bitcoinu,“ vysvětluje Křeček. Od té doby se postavení bitcoinu vůči ostatním kryptoměnám různě měnilo. „Nyní jsme ve fázi, kdy dominance bitcoinu výrazně narůstá. Aktuálně dosahuje hodnota bitcoinu 57 procent hodnoty všech kryptoměn,“ dodává.

Spekulanti ale postupně podle něho přestávají věřit stále přibývajícím projektům na trhu kryptoměn a vrací se k bitcoinu. Zvýšená poptávka po něm navyšuje jeho hodnotu, která od začátku roku stoupla zatím až k téměř deviti tisícům dolarů. „Lidé, kteří 1. ledna 2019 koupili jeden bitcoin, za něj při zohlednění kurzu koruny vůči dolaru zaplatili zhruba 84 700 korun. Dnes by stejný bitcoin mohli prodat za 204 300 korun, tedy o 119 600 korun dráž,“ počítá Křeček.

Na místě je však podle analytiků také otázka, co může za tak rychlý nárůst hodnoty bitcoinu v době po prasknutí bubliny na trhu kryptoměn. Výrazné fundamentální faktory za tím alespoň podle Křečka nejsou. Klíčová je rostoucí poptávka lidí, kteří uvěřili spekulacím, že aktuální hodnota bitcoinu je nízká a bude mít tendenci růst. „Děje se tak na trhu, kde velmi pravděpodobně existují velcí hráči, kteří svými nákupy a prodeji dokážou ovlivňovat cenu,“ vysvětluje.

Podle něho se tak může velmi snadno stát, že velcí hráči využijí rostoucí hodnoty bitcoinu k realizaci svých zisků a prodejem svých bitcoinů srazí zase cenu na trhu. Tomuto vývoji však brání drobní spekulanti, kteří si všímají vysokého zhodnocení, které bitcoin od začátku roku vytvořil. Drobní spekulanti posílení pozitivními zprávami v médiích nakupují bitcoin a tlačí jeho cenu nahoru.

„Mnoho z nich si však neuvědomuje, jak riskantní takové spekulace jsou. Snadno se totiž může stát, že trh začne padat a oni přijdou o podstatnou část svých úspor. Takový scénář jsme koneckonců na trhu kryptoměn viděli již několikrát,“ uzavírá Křeček.

A podle Šichtařové si je potřeba uvědomit ještě jednu věc, a to že s nárůstem zájmu o kryptoměny a s růstem jejich cen jsou spojená rizika v podobě útoků a krádeží. Ty tu byly od začátku kryptoměnového světa. „Nyní se třeba objevily falešné peněženky na kryptoměny, které bylo možné stáhnout na Google Play. Podvodná aplikace Trezor Mobile Wallet zneužívala obchodní značku známé hardwarové peněženky na kryptoměny Trezor,“ říká Šichtařová.

Rovněž připomíná, že kryptoměny v roce 2014 nepoložil ani krach tehdy největší bitcoinové burzy MT Gox. V té době tisíce investorů ztratily stovky milionů dolarů v bitcoinech. I z toho se ale bitcoin dokázal oklepat.

„Dál proto sázíme na to, že bitcoin bude moci růst. Zároveň se dá počítat s tím, že každý výraznější růst potřebuje částečnou korekci. Sedmdesátiprocentní růst během jediného měsíce přitom není ,výraznější růst', nýbrž ,brutální růst'. Dá se proto počítat s tím, že dřív nebo později se objeví dočasné ztráty bitcoinu v řádu desítek procent spojené s přechodným vybíráním zisků. I tak ale bude kolem bitcoinu a dalších kryptoměn v příštích měsících pořádně živo,“ míní Šichtařová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...