Krize evropské ekonomiky se pomalu zlepšuje

Istanbul - Mezinárodní měnový fond dnes v aktualizovaném regionálním ekonomickém výhledu uvedl, že se Evropa bude z recese dostávat dlouho. Krize je jednou z nejdelších a nejhlubších vůbec, hlavně kvůli problémům ve finančním sektoru, nízkým investicím a vysoké nezaměstnanosti. V poslední době ale začala vykazovat určité známky zlepšení. Dopad zmíněných problémů je podle fondu obtížné kvantifikovat, nicméně v dlouhodobém výhledu by se většina vyspělých zemí v Evropě měla vrátit ke svému historickému trendu.

Obnova sbližování s vyspělou částí kontinentu bude v mladých tržních ekonomikách Evropy záviset na obnově kapitálových toků. Důležité proto bude, aby tyto země zajistily takové prostředí, které bude příznivé k podnikání, domnívá se měnový fond. Těmto zemím také doporučuje, aby zavedly zdravou makroekonomickou politiku.

Potenciálním problémem by v Evropě podle MMF mohl být pokles výroby a s tím spojená nejistota. To může zkomplikovat rozhodování v oblasti fiskální i měnové politiky. Aby se nezvyšovala inflační očekávání, je důležité, aby tvůrci měnové politiky jasně sdělovali své názory na další vývoj, o který se pak opírá rozhodnutí k otázkám měnové politiky a úrokových sazeb.

Vývoj ekonomiky ve východní Evropě bude složitější

Východní část Evropy musí podle MMF počítat s tím, že období po finanční krizi bude pro země v této části kontinentu složitější a hrozí, že investoři budou požadovat vyšší rizikovou prémii. Více si totiž budou v jednotlivých zemích všímat dění na politické scéně.

Letošní výroční zasedání MMF a Světové banky se koná v Istanbulu. Tyto schůzky se zpravidla dva roky po sobě konají v ústředí MMF a SB ve Washingtonu, každý třetí rok se ale svolávají do některé z členských zemí. Poslední tři zasedání mimo Washington byla v Singapuru, Dubaji a Praze.

Dnes budou na okraj zasedání MMF a SB jednat rovněž ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7. Po skončení mají vydat krátké komuniké, nepředpokládá se však, že by přišli s novými myšlenkami. Jejich stanoviska by měla zůstat stejná jako na poslední schůzce G7, která se konala v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 12 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...