Rejkjavík - Náklady na překonání následků finanční krize by mohly na Islandu dosáhnout až 1,1 bilionu islandských korun. Řekl to dnes premiér země Geir Haarde. Více než bilionová suma by znamenala 85 procent hrubého domácího produktu, který ostrovní stát vytvořil v minulém roce. Rekordní růst pravděpodobně zaznamená i zadluženost země.
Krize bude stát Island 85 procent HDP
Premiér Haarde uvedl ve čtvrtečním dopise pro parlament, že rozpočtový deficit v příštím roce dosáhne až deseti procent ekonomického výkonu státu. Hrubý dluh země, který na konci minulého roku představoval 29 procent HDP, by mohl na konci příštího roku stoupnout nad 100 procent.
Island se stal smutným symbolem finační krize, která v uplynulých měsících zachvátila téměř bez výjimky celý svět. Vysoká zadluženost lidí i firem způsobila kolaps celého finančního systému. Islandské banky dluží zahraničním věřitelům přes 60 miliard dolarů, protože se v posledních letech pustily do velkých zahraničních akvizic.
Island čekají smutné roky
Před státním bankrotem zachránila severský ostrov jen pomoc ze zahraničí. Tu má přislíbenou zejména od skandinávských zemí, Ruska a Mezinárodního měnového fondu. Celkem by měl Island dostat až šest miliard dolarů.
Ani příliv peněz ze zahraničí však Island nezachrání před bolestivou hospodářskou krizí. Podle prvních odhadů by se tamní HDP mohl příští rok propadnout až o deset procent. Země se také připravuje na raketový nárůst nezaměstnanosti. O práci by mohlo přijít kolem 7 tisíc lidí, což vzhledem k počtu obyvatel, kterých na Islandu žije 320 tisíc, představuje velmi vysoké číslo. V příštím roce bude navíc míst dále ubývat, nezaměstnanost by mohla činit až 8 procent.
Island