Koruna oslabuje kvůli riziku na Ukrajině i krokům ČNB, říkají analytici

Praha – Česká koruna už několik dní oslabuje. V úterý prolomila pětiletý rekord, když se vůči euru propadla na 27,77 CZK, včera se pak za euro krátce platilo přes 28 korun. Na dvouletém minimu byla tuzemská měna i vůči americkému dolaru, který stál 20,86 CZK.„Sešly se dva faktory. Zaprvé posun v měnové politice České národní banky, která před několika dny oznámila, že pravděpodobně bude držet korunu slabší po delší dobu, než dosud zvažovala. Druhou skutečností jsou geopolitická rizika na Ukrajině i jinde ve světě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Událostech, komentářích.

„Hlavním, nikoliv však jediným důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy centrální bankéři posunuli termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák (čtěte víc o zasedání bankovní rady, která se rozhodla prodloužit intervence).

K domácím vlivům se však přidávají i ty zahraniční – středoevropské měny jsou pod tlakem kvůli ukrajinské krizi. Vedle koruny tak oslabuje polský zlotý nebo maďarský forint. Vůči americkému dolaru navíc ztrácí i samotné euro, které sestoupilo na 1,3331 USD. To je nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Při eskalaci napětí na Ukrajině se dá čekat další změna kurzu. „Do hry vstupuje i nevýhoda malé otevřené ekonomiky. Ta by možná významně pocítila jakékoliv zakolísání ekonomiky eurozóny v souvislosti s dopady případné obchodní války mezi Ruskem a zbytkem světa,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi. Podle Jaromíra Šindela ze Citibank může být za oslabováním středoevropských měn i očekávání investorů ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech.

Na dovolenou do zahraničí vyrazíme „chudší“

Intervence na devizovém trhu spustila centrální banka 7. listopadu 2013, tehdy se koruna propadla o 4,7 %. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Česká národní banka se od té doby snaží udržet měnu nad úrovní 27 CZK/EUR.

Ačkoliv korunu oslabuje cíleně, poslední pohyb kurzu přišel podle Davida Marka nad rámec této několik měsíců držené linky. „ČNB se totiž zároveň zavázala, že nebude nijak zasahovat, pokud bude koruna oslabovat, tedy pohybovat se opačným směrem,“ poznamenal. Změnu pocítí i čeští turisté, kteří se vypraví do zahraničí. „Čím bude koruna slábnout, tím budeme relativně chudšími turisty v zahraničních destinacích,“ doplnil Marek.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČT24/cnb.cz

Cílem bankéřů bylo především zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci, která by podle nich nastala na začátku roku 2014. Někteří analytici míní, že zásah centrální banky svůj cíl skutečně splnil. Jiní, jako například bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, ale oslabení koruny kritizovali. Podle Kohouta banka „nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem“. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ nechal se slyšet už dříve ekonom.

Za své rozhodnutí si centrální banka vysloužila kritiku nejen části odborné obce, ale i veřejnosti a některých politiků. Svůj nesouhlas vyjádřil například současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér a nyní sám člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...