Koruna oslabuje kvůli riziku na Ukrajině i krokům ČNB, říkají analytici

Praha – Česká koruna už několik dní oslabuje. V úterý prolomila pětiletý rekord, když se vůči euru propadla na 27,77 CZK, včera se pak za euro krátce platilo přes 28 korun. Na dvouletém minimu byla tuzemská měna i vůči americkému dolaru, který stál 20,86 CZK.„Sešly se dva faktory. Zaprvé posun v měnové politice České národní banky, která před několika dny oznámila, že pravděpodobně bude držet korunu slabší po delší dobu, než dosud zvažovala. Druhou skutečností jsou geopolitická rizika na Ukrajině i jinde ve světě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Událostech, komentářích.

„Hlavním, nikoliv však jediným důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy centrální bankéři posunuli termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák (čtěte víc o zasedání bankovní rady, která se rozhodla prodloužit intervence).

K domácím vlivům se však přidávají i ty zahraniční – středoevropské měny jsou pod tlakem kvůli ukrajinské krizi. Vedle koruny tak oslabuje polský zlotý nebo maďarský forint. Vůči americkému dolaru navíc ztrácí i samotné euro, které sestoupilo na 1,3331 USD. To je nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Při eskalaci napětí na Ukrajině se dá čekat další změna kurzu. „Do hry vstupuje i nevýhoda malé otevřené ekonomiky. Ta by možná významně pocítila jakékoliv zakolísání ekonomiky eurozóny v souvislosti s dopady případné obchodní války mezi Ruskem a zbytkem světa,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi. Podle Jaromíra Šindela ze Citibank může být za oslabováním středoevropských měn i očekávání investorů ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech.

Na dovolenou do zahraničí vyrazíme „chudší“

Intervence na devizovém trhu spustila centrální banka 7. listopadu 2013, tehdy se koruna propadla o 4,7 %. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Česká národní banka se od té doby snaží udržet měnu nad úrovní 27 CZK/EUR.

Ačkoliv korunu oslabuje cíleně, poslední pohyb kurzu přišel podle Davida Marka nad rámec této několik měsíců držené linky. „ČNB se totiž zároveň zavázala, že nebude nijak zasahovat, pokud bude koruna oslabovat, tedy pohybovat se opačným směrem,“ poznamenal. Změnu pocítí i čeští turisté, kteří se vypraví do zahraničí. „Čím bude koruna slábnout, tím budeme relativně chudšími turisty v zahraničních destinacích,“ doplnil Marek.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČT24/cnb.cz

Cílem bankéřů bylo především zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci, která by podle nich nastala na začátku roku 2014. Někteří analytici míní, že zásah centrální banky svůj cíl skutečně splnil. Jiní, jako například bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, ale oslabení koruny kritizovali. Podle Kohouta banka „nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem“. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ nechal se slyšet už dříve ekonom.

Za své rozhodnutí si centrální banka vysloužila kritiku nejen části odborné obce, ale i veřejnosti a některých politiků. Svůj nesouhlas vyjádřil například současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér a nyní sám člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...