Koruna oslabuje kvůli riziku na Ukrajině i krokům ČNB, říkají analytici

Praha – Česká koruna už několik dní oslabuje. V úterý prolomila pětiletý rekord, když se vůči euru propadla na 27,77 CZK, včera se pak za euro krátce platilo přes 28 korun. Na dvouletém minimu byla tuzemská měna i vůči americkému dolaru, který stál 20,86 CZK.„Sešly se dva faktory. Zaprvé posun v měnové politice České národní banky, která před několika dny oznámila, že pravděpodobně bude držet korunu slabší po delší dobu, než dosud zvažovala. Druhou skutečností jsou geopolitická rizika na Ukrajině i jinde ve světě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Událostech, komentářích.

„Hlavním, nikoliv však jediným důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy centrální bankéři posunuli termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák (čtěte víc o zasedání bankovní rady, která se rozhodla prodloužit intervence).

K domácím vlivům se však přidávají i ty zahraniční – středoevropské měny jsou pod tlakem kvůli ukrajinské krizi. Vedle koruny tak oslabuje polský zlotý nebo maďarský forint. Vůči americkému dolaru navíc ztrácí i samotné euro, které sestoupilo na 1,3331 USD. To je nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Při eskalaci napětí na Ukrajině se dá čekat další změna kurzu. „Do hry vstupuje i nevýhoda malé otevřené ekonomiky. Ta by možná významně pocítila jakékoliv zakolísání ekonomiky eurozóny v souvislosti s dopady případné obchodní války mezi Ruskem a zbytkem světa,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi. Podle Jaromíra Šindela ze Citibank může být za oslabováním středoevropských měn i očekávání investorů ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech.

Na dovolenou do zahraničí vyrazíme „chudší“

Intervence na devizovém trhu spustila centrální banka 7. listopadu 2013, tehdy se koruna propadla o 4,7 %. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Česká národní banka se od té doby snaží udržet měnu nad úrovní 27 CZK/EUR.

Ačkoliv korunu oslabuje cíleně, poslední pohyb kurzu přišel podle Davida Marka nad rámec této několik měsíců držené linky. „ČNB se totiž zároveň zavázala, že nebude nijak zasahovat, pokud bude koruna oslabovat, tedy pohybovat se opačným směrem,“ poznamenal. Změnu pocítí i čeští turisté, kteří se vypraví do zahraničí. „Čím bude koruna slábnout, tím budeme relativně chudšími turisty v zahraničních destinacích,“ doplnil Marek.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČT24/cnb.cz

Cílem bankéřů bylo především zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci, která by podle nich nastala na začátku roku 2014. Někteří analytici míní, že zásah centrální banky svůj cíl skutečně splnil. Jiní, jako například bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, ale oslabení koruny kritizovali. Podle Kohouta banka „nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem“. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ nechal se slyšet už dříve ekonom.

Za své rozhodnutí si centrální banka vysloužila kritiku nejen části odborné obce, ale i veřejnosti a některých politiků. Svůj nesouhlas vyjádřil například současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér a nyní sám člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...