Konec krize v Evropě? Růst nezaměstnanosti se zastavil

Brusel – Lidí bez práce v Evropské unii ani v eurozóně v lednu nepřibylo. V EU se nezaměstnanost udržela na prosincových 9,5 procenta, v eurozóně se již třetí měsíc drží na 9,9 procenta. V zemích platících eurem je tak nezaměstnanost stále na nejvyšších hodnotách od roku 1998, v celé EU od roku 2000. Podle odborníků je však stagnace nezaměstnanosti v zimním období dobrou zprávou signalizující ekonomické oživení.

Evropští statistici odhadují, že v lednu bylo bez práce v EU téměř 23 milionů mužů a žen, z toho 15,7 milionu v eurozóně. Oproti roku 2008 však lidí bez práce citelně přibylo. V lednu 2009 dosahovala míra nezaměstnanosti v celé evropské sedmadvacítce 8 procent a v eurozóně 8,5 procenta.

Krizi zřejmě zvoní hrana

„Stabilní míra nezaměstnanosti eurozóny je přes zimní měsíce vcelku úspěch a lze očekávat, že nezaměstnanost začne v dohledné době postupně klesat, neboť s teplejším počasím lze odhadovat vyšší poptávku po sezonních pracích,“ míní analytik finanční skupiny FIO Robin Koklar.

6 minut
Lednová nezaměstnanost v unii a eurozóně
Zdroj: ČT24

„Vývoj byl dán vývojem reálné ekonomiky. V podstatě někdy na konci roku  ekonomika eurozóny i celé Evropské unie zřejmě dosáhla svého příslovečného dna. Takže nedošlo ke zhoršení, ale zdaleka nedošlo ani ke zlepšení,“ zdůraznil Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.

Nejvíce lidí bez práce v Lotyšsku a Španělsku

Největší problémy s nezaměstnaností má nyní Lotyšsko, kde je bez práce 22,9 procenta lidí. Za ním je Španělsko s 18,8 procenta - právě tato země nyní EU předsedá a značnou měrou se podílí na snaze vyvést konečně unii z nynější nejhorší hospodářské krize v její historii.

Nejnižší nezaměstnanost naopak hlásí Nizozemsko (4,2 procenta) a v závěsu za ním je s 5,2 procenta Rakousko. Česko s 8,2 procenta patří pod průměr Evropské unie, naopak Slovensko s 13,7 procenta má šestou nejvyšší nezaměstnanost v bloku.

Bez práce především profese ve výrobě

O práci lidé nejčastěji přicházeli ve výrobě - hlavně v hutnictví a ve strojírenství. Propad v automobilovém průmyslu částečně zastavilo šrotovné. Propouštění se ale nevyhnulo ani službám.

Podle odborníků se evropské ekonomiky dočkají mírného oživení v polovině roku. Nezaměstnanost se ale bude až do konce roku držet u deseti procent. Vyšších dvouciferných hodnot dosáhnou země nejvíc zasažené krizí, tedy Pobaltské státy, Španělsko a Irsko.

  • Španělsko zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1294/129339.jpg
  • Tachometr zdroj: Renault http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1458/145720.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...